Článek
Nedá mi to, abych nenapsala ještě jeden zoufalý článek na téma zápis. Věřím, že se v něm mnoho rodičů uvidí. A pro rýpaly - alkohol a léky jsou myšleny samozřejmě z legrace. Zase tak zoufalá nejsem. Zatím.
Byrokratický maraton
Abych své dítě mohla přivést v dubnu k zápisu, musela jsem se již v lednu registrovat. Ano, čtete správně - v lednu. Bylo mi přiřazeno číslo a vybrala jsem si časový slot, ve kterém mé dítě 5. dubna dorazí k zápisu.
Vzhledem k tomu, že je v našem okolí více škol a vím, že dětí je velké množství, raději jsem syna přihlásila na tři školy. Což sebou neslo tři byrokratické akce.
Kromě registrace k zápisu jsem tak byla nucena vyplnit velké množství papírů, dojít na úřad pro výpis trvalého bydliště a nezapomenout na rodný list.
Den D přišel
Když celé toto byrokratické období přešlo, nastal den D a zápisy. Mít vše potřebné, vše ještě jednou dovyplnit, podepsat a hlavně aby syn byl dobře připravený a uměl učivo první třídy.
Minimálně takový pocit na mě totiž zápis dělá, když musel umět všechna písmenka, čísla, jednoduché počty, slabiky, začáteční písmena, antonyma atd.
Ten správný adrenalin ale nastal až po zápise. Na všech třech školách jsem se dozvěděla, že mají hodně spádových dětí a budou nejspíše losovat.
Utrpení teprve začalo
S touto informací žiji posledních čtrnáct dní. S každým dalším dnem vydrží má baterie u telefonu méně a méně, protože neustále aktualizuji stránky s informacemi.
Mé nutkání zavolat ředitelce školy, která má výsledky sdělit jako první, je čím dál tím větší a exponenciálně s ní roste i má zoufalost.
Co když tam bude nepřijat? To opravdu bude chodit na jinou základní školu než ségra? A dostane se alespoň do té školy vedle nebo se dostane do školy na okraji naší městské části?
Společně s těmito myšlenkami pak stále přemýšlím, co přesně školám trvá tak dlouho? Vezmou seznam spádových dětí, co přišly k zápisu, vyjmou odklady a mají děti, které mají přijmout. Alespoň takovou mám laickou představu.
A s touto představou mi pak nezbývá než si myslet, že to ty základní školy dělají schválně, aby rodiče pěkně vycukali a ti si pak více vážili toho, že jim dítě do školy vzali.
Zdroj: autorský článek
