Hlavní obsah

Klavír zůstal ve skladu. Stěhovák pořadatelce naúčtoval i jízdu, která neproběhla

Foto: gemini.com

Marek chtěl zaplatit za obě jízdy, Irena odmítala zaplatit i tu první. Darovaný klavír se totiž na pódium nikdy nedostal. U soudu se ukázalo, proč tolik záleželo na tom, kdo ho v meziskladu převzal.

Článek

U vrat meziskladu musel Marek sundat z klavíru modrou deku. Správce Pavel obešel nástroj s telefonem, vyfotil odřený roh a chtěl vědět, jestli už takhle vypadal u dárkyně. Marek mu ukázal fotku z nakládky. Na ní byla oděrka vidět taky, jen vedle ní ještě stál květináč. Pak s chlapama dotlačil klavír ke zdi a Pavel mu podepsal předání. Než Marek stačil deku vrátit, přišla mu od Ireny zpráva: „Druhou jízdu stopni. V sále praskla voda.“ Ukázal displej kolegovi, který už si v autě nechával pracovní rukavice na zítřek. Ten je strčil do batohu.

U soudu začala Irena tím, že si neobjednala klavír do skladu, ale na pódium. Marek se ozval, že klavír si neobjednala vůbec, ten dostala zadarmo. Lucie přitáhla fakturu k sobě. „O cenu klavíru se tu nesoudíte. Pan Marek chce jedenáct tisíc za převoz. Vy říkáte, že mu za ten převoz nedlužíte nic. Nejdřív si ujasníme, kam měl jet.“

Irena pořádala koncerty v bývalém kině. Na první z podzimní řady měla přijet pianistka z Brna a zahrát i pár věcí s dětmi z místní hudebky. Klavír nabídla jedna z pravidelných návštěvnic, která se stěhovala do menšího bytu. V pátek ho potřebovala mít pryč, ale v sále se až do večera konala burza oblečení. Irena proto domluvila mezisklad v areálu, kde si půjčovala židle. V sobotu ráno měl Marek klavír naložit znovu a dovézt ho do kina. Převoz objednala vlastním jménem, stejně jako tisk plakátů a pronájem techniky.

„Kdybych věděla, že klavír skončí ve skladu, vůbec bych vám nevolala,“ řekla Markovi.

„A kdybych věděl, že v sobotu nejedeme, nedržím si na ni lidi.“

„Vždyť jsem vám napsala hned, jak mi správce kina poslal fotku. Voda kapala i ze stropu v šatně. Co jsem měla dělat, nechat vás dojet před zamčený dveře?“

„Ne,“ řekla Lucie. „A také jste ho tam nenechala dojet. Pane Marku, účtujete druhou jízdu, nebo něco, co jste kvůli jejímu zrušení musel zaplatit?“

Marek se podíval do faktury, ačkoli na ní byl jediný řádek. Řekl, že žaluje cenu převozu, jak ji domluvili. Za pátek lidem zaplatil. Za sobotu ne, po Irenině zprávě jim dal volno. Připomněl ale, že ho ještě ve čtvrtek prosila, ať hlavně nesežene někoho, kdo jí v sobotu ráno napíše, že nepřijde. Kvůli ní odmítl jinou zakázku. Když se ho Lucie zeptala, jestli si sjednali platbu i za zrušenou jízdu, zavrtěl hlavou. „My jsme se bavili o tom, že ji nezrušíme.“

V nabídce přiložené k žalobě byly proti jedinému řádku na faktuře řádky dva. Lucie je přečetla nahlas: „Pátek, odvoz z bytu a předání správci meziskladu, šest tisíc osm set. Sobota, převzetí v meziskladu a výnos na pódium, čtyři tisíce dvě stě.“ Pod nabídkou byla Irenina odpověď: „Beru obojí, faktura stačí jedna.“ Irena na poslední větu ukázala. Podle ní jedna faktura znamenala, že se zaplatí, až bude klavír v sále. „Taky mi ji vystavil až v pondělí,“ dodala.

Lucie se v předložených zprávách vrátila ke čtvrtku. Správce kina tehdy ještě nevěděl, v kolik v sobotu otevře, a Marek chtěl mít potvrzený aspoň pátek. „Když sobota nevyjde, zaplatíte jen pátek, jakmile klavír předám ve skladu,“ přečetla Lucie. „A vy jste odpověděla: ‚Jo, pátek potřebuju tak jako tak.‘ Co jste tím myslela?“

„Že musí být v pátek z bytu,“ řekla Irena. „A že bude někde stát, než ho pan Marek doveze. Pro mě to pořád byla jedna zakázka. Když rozvozce nechá něco přes noc v depu, taky mi neřekne, že už mi půlku doručil.“

Pavel přišel vypovídat v mikině se zaschlou bílou barvou u kapsy. Lucie mu ukázala předávací list a zeptala se, kdo mu mohl říct, aby klavír vydal. „Paní Irena,“ odpověděl. „Od ní jsem měl vědět, kdo si přijede.“

„Takže kdyby pan Marek přijel v sobotu, jak bylo původně domluvené?“

„Tomu bych ho vydal. Psala mi, že přijede on.“

„A kdyby vám paní Irena ráno napsala, že posílá někoho jiného?“

„Vydám ho tomu druhému.“

Marek se nadechl, ale Lucie ještě neskončila. „A kdyby si ho pan Marek chtěl odvézt sám, bez jejího souhlasu?“

Pavel zavrtěl hlavou. „Proč bych mu ho dával? Já ho měl u sebe pro paní Irenu.“ Teprve teď se Lucie obrátila k Ireně a přečetla jí její páteční zprávu s adresou skladu: „Pavel přebírá za mě, v sobotu vám ho vydá.“ Irena potvrdila, že ji poslala. Chvíli se dívala na předávací list. Pak se Pavla zeptala, jestli je klavír pořád přikrytý. Řekl, že ano, u zadní stěny, kam ho na její žádost odsunul dál od vrat.

V závěru Irena řekla, že už vrátila vstupné a zálohu za tisk jí nikdo nevrátí. Šest tisíc osm set pro ni nebyla drobnost. Marek se k ní po těch slovech otočil, ale odpověděl Lucii. Na faktuře trval. V pátek nosili klavír z druhého patra a na sobotu slíbil Ireně stejnou partu. Lucie se ho naposledy zeptala, jestli v sobotu někdo z jeho lidí do meziskladu přijel. „Ne,“ řekl Marek. „Po tý zprávě už ne.“

Lucie uložila Ireně zaplatit šest tisíc osm set korun. Ve zbytku žalobu zamítla. Irena ve čtvrtek odsouhlasila, že pokud sobotní jízda odpadne, zaplatí páteční odvoz po předání ve skladu. K němu došlo: Pavel převzal klavír na její pokyn a od té chvíle rozhodovala ona, komu ho vydá. Dohoda o jedné faktuře na tom nic neměnila. Sobotní jízda se nekonala a strany se nedohodly, že ji Irena zaplatí i v takovém případě. Když si Marek sbíral papíry, přeložil fakturu napůl. Nabídku se dvěma řádky nechal navrchu.

Na první koncert v náhradním sále přišla Irena rovnou z práce. Pódium tam nebylo, jen koberec mezi první řadou a stěnou. Klávesy půjčil učitel z hudebky a nastavil na nich zvuk klavíru. Než pianistka začala, musela Irena poprosit pána v první řadě, aby posunul židli: jednou nohou stál na kabelu. Pak si sedla mezi posluchače. V meziskladu zůstal klavír pod modrou dekou. Tady se po prvních několika taktech zvedla ze židle dívka s notami v ruce. Pianistka se na lavici posunula a udělala jí místo.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz