Článek
Jsou knihy, které mají 5 Pé. Ať už to znamená cokoliv. Koskův omnibus má zase minimálně 2 Ká – Koska a Kotletu. Už jen pro ně by vás měl zajímat.
Na počátku nebylo vejce ani slepice, ale Fajkus
Knížka je obří a pod stromkem se rozhodně neztratí. Dost možná se tam ani nevejde. Proč ještě by si podle tebe měli lidi k Vánocům pořídit zrovna Koska? Kotletův marketing si v hlavě představuju jako kombinaci Billyho Macka z Lásky Nebeský („Jestli věříte na Ježíška, dětičky, kupte si ten zasranej singl!“) a Vita Corleone. Tak jsem zvědavá.
Dá se tím umlátit démon. To je asi hlavní výhoda. Navíc je tam krásná obálka a uvnitř všechny příběhy největšího lovce démonů a paranormálního sajrajtu pomocí sexuální magie. Jo a taky jsem prodal práva jedný hodně známý pornospolečnosti, tak až se na to budete koukat, budete vědět, jak to skončí!
Když se vrátíme úplně na začátek, co bylo dřív? Magie nebo Tomáš Kosek? Věděl jsi, že chceš psát o nejrůznějších mýtech, bozích, artefaktech a k tomu se tak nějak přichomýtnul Tomáš, nebo si měl v hlavě hrdinu, který to k poklopci ani lahvi něčeho ostřejšího nemá nikdy daleko a teprve na něj se nabalila magie? Prostě klasická otázka na téma slepice a vejce…
Na počátku byl Fajkus. Martin Fajkus. Dělal antologii Temné časy, kde měla být temná fantastika. Chtěl ode mě povídku. Napsal jsem Příliš dlouhou swingers party, kde se objevil Kosek už jako zkušený lovec magického fujtablu. Přečetl si ji a řekl, že to tam, proboha, nemůže dát. O rok později jsem se stal slavným a on mi řekl, že to přeci jenom riskne. Tak jsem si řekl o padesát korun víc, než prvně a Kosek vyrazil do světa. Povídka se stala tak slavnou, že jsem k ní pak připsal čtyři knihy. Takže nejspíš za tím stála magie.
Na obálce již tradičně najdete ilustraci od Luise Roya
S Koskem jsme si kvit
Moje bakalářská práce byla na téma tradiční lidové kultury, tudíž pro mě Koskovy příběhy mají i další rozměr – takovou kulturologickou cestománii. Jsou znalosti o magii a mýtech součástí tvého rodinného stříbra, nebo tomu všemu předcházel dost důkladný průzkum a procházení zaprášených svazků?
Já mám výhodu v tom, že díky své práci a zájmům jsem potkával magii živou. Hlavně v Karibiku a Jižní Americe. V archivu toho moc nenapr… nevyšu… prostě nevím, nikdy jsem tam nebyl.
Překvapil tě něčím Kosek? Vyvinul se někam, kam si nepředpokládal? Udělal něco, co jsi nezamýšlel?
Ani ne. Naplnil každou… teda vlastně naplnil svůj život a to se cení.
Který příběh či která země tě bavily nejvíc? Já své osobní favority mám a překvapivě jsem kvůli nim nemusela cestovat nikam daleko.
Kuba, Kuba a ještě jednou Kuba. A samozřejmě Ústí nad Labem, příběh z něj mi byl v mnoha ohledech velmi blízký. Lituji, že se Kosek jenom nepodíval do Venezuely, ale tam se určitě pár let zase nepodívám já, tak jsme si kvit.
Na všech obálkách jsou ilustrace od Luise Roya. Vlastně jsme ho nikdy neměla moc ráda, ale ke všem těm temně laděným swingersparty, tangům a blues mi vlastně sedí. Byl to tvůj záměr od začátku? Věděl jsi, že to bude Royo?
Ve skutečnosti jsem chtěl ty obálky vždycky a pak už to nějak zapadlo s tím příběhem.
Koskovy geny se vrátí
Co se mi na tvých knihách obecně líbí je kromě jiného i to, že máš velmi zajímavé ženské postavy. Nejinak je tomu i u Koska. Neplánuješ někdy napsat něco přímo z pohledu ženy?
Jasně, že ano. Mám v hlavně příběh Koskových dcer. Modří vědí, žlutí taky, červení ještě netuší, ale Koskovy geny se vrátí. Bude to velkolepé. Podrobnosti si ale zatím nechám pro sebe.
Všechny knihy o Koskovi v jedné - Příliš dlouhá swingers party, Velké problémy v malém Vietnamu, Poslední tango v Havaně a Temné blues v New Orleans
Jsme jedna z nejvíce sekulárních zemí v Evropě. Proč nás tedy tak fascinuje nadpřirozeno? Je to projev určité blasfemie, že se jim z nás to čarodějnictví nepodařilo vymlátit ani kladivem, nebo nás to zkrátka podvědomě táhne k něčemu, co nás přesahuje, i když tomu nechceme dávat žádnou formu?
Víra je nevymýtitelná. A ta primitivní (antropologové mi rozumí), ještě hůř. Na vesmírných lodích budou mít lidé amulety a dělat rituály. Sexuální, doufám.
Jak jako autor vnímáš, když uzavřeš nějaký cyklus. Je to smutek? Je to úleva? Je to očekávání něčeho nového?
Ukončit cyklus je jako orgasmus. Máš radost, že to bylo super, ale taky jsi trochu smutný, že by sis klidně ještě za.. vy… prostě, že bys v tom ještě klidně pokračoval. Ale zase by ti mohl upadnout inspirace nebo tak něco.
Na závěr si neodpustím. Je to s Koskem fakt definitivní? Je?! Není, že ne. Řekni.
Je. Je tam, kde má být. Ale jeho holky se vrátí. Slibuji. Jsi první, komu to říkám oficiálně. A tak se stane. Jinak ať mi upadne. Počítač.
Magická swingers párty vychází 14. 12. Knižního metráčka si můžete už teď výhodně koupit v předprodeji. Nakladatelství Epocha garantuje doručení do Vánoc a já bych jim to fakt věřila. Vypadají odhodlaně.
