Článek
Spalte se všichni
Představit si obyčejného člověka za někým, kdo chodí ve zlatě a brokátu, sedí na podušce a kvůli svým ambicím nelení spálit všechny nepohodlné osoby a s nimi i celou zem, je trochu nemožný. Přidejte k tomu pár obzvlášť vyšinutých jedinců jako Aerys II. Targaryen a jeho „Spalte je všechny!“ a máte žhavé uchazeče o největší zlosyny (a zlodcery) roku.
Oheň v každém z nás
Třeba Starkové, moji oblíbenci, byli oproti nim ochotní čelit výzvám i v blátě a psí zimě a třeba statečně bránit Zeď proti nepříteli většímu než je dna či politika. Jejich tmelící „Když padá sníh a bílé větry dují, vlk samotář zemře, ale smečka přežije.“ téměř nesnese konkurenci. Targaryeni však měli taky recht. Dost možná je jejich oheň a krev v každém z nás.
Dvě strany téže mince
Asi nejznámější hláška týkající se rodu Targaryenů je:
„Šílenství a velikost jsou dvě strany jedné mince. Pokaždé, když se narodí nový Targaryen, bohové si hodí mincí a svět zatají dech, aby viděl, na kterou stranu dopadne.“
Pořád to samé dokola. Šílenství a velikost. Dobro a zlo. Touha po lepším světě i chuť spálit na prach vše v tom starém. Vyber to chvályhodné a zbytek zahoď nebo úspěšně skryj. Všichni jsme mince, co má dvě strany, a i když se často snažíme natáčet reprezentativnějším lícem, rub zůstává. S vlastnostmi, za které nás svět plácá po zádech, jsou spojeny i ty, které nám svět druhou rukou hází do ksichtu s tím, že takhle teda ne. Naše světlo nelze od stínů oddělit. A zářilo by bez nich vůbec ještě?
Tanec draků na hraně
V našich stínech je síla, která může hnout zemí. Záleží, jak se k nim postavíme. Všichni jsme trochu ušlechtilí i trochu šílenci. Každý máme své specifické osobní šáhlosti. Dělají z nás to, kým jsme. Kdybychom je neměli, budeme jako skauti na nástupu. Uniformní, stejní, zastupitelní. Hledat si v tom rovnováhu a balancovat naši minci na hraně je setsakra práce. Takřka proti fyzikálním zákonům. Pokud si nenajdete nějakou účinnou škvíru v podlaze, do které se zaseknete.
Mince visí ve vzduchu
Co pomáhá, je dovětek, který k původnímu citátu doplnil Matt Smith, představitel Daemona Targaryena (mimochodem asi nejlíp napsané a zahrané postavy za poslední roky, sledujte ten vývoj charakteru!). Ten ono „Pokaždé…Targaryen…bohové…mincí…zatají dech…dopadne.“ doplnil o „V případě Daemona je ta mince pořád ve vzduchu.“
Nevíme, jestli je to totální magor, co by zasloužil utratit, nebo neuvěřitelný muž, jehož odvaha změní svět. Nebudeme to vědět nikdy a nebudeme to vědět ani u nás. Mince je vržená, ale jsme to my, kdo rozhoduje, jakou cestou se vydáme. A máme na to celý život. Užívat své světlo dobře a čechrat si své stíny je za mě dobrá volba.
Nejhorší věc
Další hlášku (a tu miluju!) je:
„Targaryen, sám na celém světě, to je strašná věc.“
Ano. Je. A jeden nemusí být Targaryen, aby to bylo příšerné. Tady se dračí jezdci trochu blíží mým vlčím favoritům ze Severu. Sami toho zvládneme hodně. Dokonce si můžeme myslet, že je to náš úděl. Stát sami proti svým výzvám a démonům a osaměle čelit všemu, co nám svět pohodí před nohy. Ale Klára, Pepík, Martina, Luboš…sami v celém světě, to je příšerná věc.
Mít svou smečku
I když řadu věcí sami udělat musíme a nikdo jiný je za nás neudělá, nemusíme v nich být sami. Nikdy. Společně možná nebudeme tak rychlí, protože budeme rychlost přizpůsobovat tomu nejpomalejšímu z nás, ale určitě dojdeme dál a budeme se při tom cítit líp. Udržovat si svůj rod, svou smečku je mega důležitý. Pěstovat si síť, která nám nedovolí padnout, a nebýt na nic sám.
Vezměte si příklad z Targaryenů
Nakonec, když se všechno podělá, máme pořád k dispozici klasické „Dracarys!“, které je targaryenskou obdobou „Ať mi celý svět políbí…“, „Do čerta!“ a „Nechte mě všichni na pokoji“. To spolehlivě zafunguje, když předchozí dvě strategie selžou. Což ale ve výsledku nemusí nikdy nastat.
Zkrátka vezměte si příklad z Rychlých šípů…a taky Targaryenů. Nesnažte se zbavit svých stínů, vykašlete se na všechno, co není potřeba, a nebuďte na nic sami. Ha! Že vám o fous zesvětlaly vlasy?
