Hlavní obsah
Seberozvoj

Závist jako palivo pro uskutečnění našich snů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Arthouse studio (Pexels)
22. 8. 18:34

Závist i Medúza se chovají úplně stejně. Žijí v temné sloji. Můžou na nás vybafnout zpoza každýho sloupu. Pomalu se nám plazí vstříc. Nepospíchají. Tiše se smějí našemu strachu. Vědí, že jim neutečeme. A jejich pohled z nás pak udělá hroudu šutrů…

Článek

Takový normální cit

Závidět si lze úplně cokoliv. Lístky na koncert, nové boty, peníze, vliv, paní na úklid, ale i střechu nad hlavou, nebo možnost mít děti. Závist je považovaná za takový celkem normální lidský cit. No co, jsme lidi, ne? To k nám patří. Tak si občas zazávidíme. To je toho!

Je to ale opravdu nutné? Nevím, jak vy, ale já fakt nemám ráda, když se přistihnu, že někomu závidím. Připadám si mrzce. Uboze. Co s tím teď mám jako dělat? Mám toho dotyčného zabít? Mám ho začít nenávidět za to, že má něco, co já ne?

Závist Lestrangeová

Závist je v podstatě taková Bellatrix Lestrangeová. Je podmanivá. Sexy. Vyvolává v nás pocit, že zdroje jsou omezené. To, co má někdo jiný, já už mít nemůžu. Buď, anebo. Jsi Smrtijed, nebo zdechneš. Je tak jednoduché nechat se svést. Neudělat nic. Nechat se infikovat jedem a přidat se ke zlu.

Vyhrát, nebo zkamenět

Se závistí, stejně jako s Medúzou, se bojuje fakt blbě. Pokud teda nejste polobůh a nemáte družinu nasvalených borců a k tomu pár magických udělátek. Pro začátek je dobré si přiznat, že tam je. „Hej děvče, vylez zpoza toho sloupu. Nebudem si tady hrát na honěnou!“

Když nechci zkamenět (a to nechci!), musím použít zrcadlo (díky, Persee, máš u mě kafe!). To zrcadlo ale nenastavuju jí. Koukám se na svůj vlastní odraz. „Tak co tě zase štve. Co ti vadí?“

Foto: Polina Zimmerman (Pexels)

Pokecat si s Medúzou

„Štvou mě všechny ty kočáry plný dětí. Moje dcera zemřela. Vědí ty ženy vůbec, jak jsou na tom dobře?“
„Kdyby ti teď nějaká z nich své dítě dala, chtěla bys ho?“
„Ne! Já chci přece svou dceru!“
„Tak neřeš ty ženský a jejich mimina kolem. Žofku ti už nikdo nevezme. Vždyť to víš.“

„Michal mě děsně naštval. Vyšla mu povídka ve sborníku. Už zase! A přitom je to slátanina. Nemá to hlavu ani patu!“
„Jo? A co takhle konečně poslat do soutěže tu svoji povídku?“

„Závidím lidem, co mají slyšící děti. Nemuset tohle řešit. Neběhat po doktorech. Nedělat logopedii. Umět se konečně pořádně na všem domluvit…“
„A to by ses kvůli troše klidu vzdala svojí úžasný holčičky? Co tady jako řešíme, kámo?!“

Titán proti titánovi

Sestoupit do temné sloje a pokecat si s Medúzou znamená přijmout závist jako ochránkyni (starořecký Μέδουσα znamená strážkyně, cool!). Ona je fyzickým projevem toho hnusu uvnitř mě. Když ho vytáhnu na povrch a pojmenuju, ty obludnosti se rozplynou.

Mám v ruce geniální mapu svých přání a snů. Najednou vím, co potřebuji a co mám udělat. Ze zavrženíhodné nestvůry s hady místo vlasů se stane opět krásná dívka. Nikomu nemusím nic sekat. Z mého strachu a strnulosti se stalo odhodlání jít si za tím, co opravdu chci. Titán zvítězil nad titánem.

Nesmí mi přes práh

Na dveře zase klepe Bellatrix a vemlouvá se mi do přízně. „Hele, Adéla má dneska autorský čtení. A Radčino video mělo tisíc shlédnutí za den. Pojďme je spolu pomlouvat a nenávidět.“

V těhle chvílích si zas a znovu uvědomím, že ta mrcha zabila Siriuse Blacka. Gary Oldman je jeden z mých největších oblíbenců. Takže já mám jasno. Ta potvora mi nesmí do baráku.

Foto: 100 files (Pexels)

Na procházku s Medúzou

Závist Bellatrix nebrat. Klidně jí pozvěte na kafe. Zanadávejte si s ní, vykydejte spolu hromadu hnoje na všechny kolem. Ale pak jí vypakujte. Dlouhodobě nikdy nepřinesla nic dobrého. Radši vezměte na procházku svojí Medúzu. Povídejte si s ní. Není to Titán pro nic za nic. Má skvělou superschopnost. Může uskutečnit vaše sny.

P.S.

Nedávno jsem viděla jednu slečnu. Měla úžasné boty. Lesklé, posypané třpytkama. Byly na platformě, která (pozor!) byla průhledná a mohli jste si do ní cokoliv nasypat. Vrchol čistě geniální úchylnosti. Věděla jsem, že nic takového nosit nemůžu. Od dob barefootových h*vnošlapek mi vadí silné podrážky (natož platformy, byť průhledné). A normálně jsem zjistila, že nezávidím. Byla jsem nadšená, že tu úchylárnu může světu zprostředkovat někdo jiný :)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz