Článek
Na akutní hlášení jsme v červnu 2023 vyrazili do terénu, poněvadž oznamovatel našel na Vysočině v lese za posedem sklopec a v něm dvě mrtvá liščata. Při bližším ohledání bylo jasné, že se jedná o podezření na trestný čin týrání zvířat. Bylo nutné konat a nezisková organizace Justice for Nature vyslala svůj tým do akce.
Odkaz:
https://cnn.iprima.cz/video-liscata-zemrela-ve-sklopci-hladem-a-zizni-matka-se-je-marne-snazila-vyhrabat-346925?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
I přes fakt, že naše zákony umožnují myslivcům, či chovatelům používat odchytová zařízení, kterým říkáme obecně sklopce, tak i tento způsob „lovu“ má svá pravidla. Dodržují ti, kteří sklopce nastraží tato zákonná nařízení nebo se najdou i tací, kterým je to jedno a spoléhají se na to, že jejich způsob odchytu volně žijících živočichů a koček nikdo neodhalí? Pojďme se nyní podívat, co se stalo v červnu 2023 mezi obcemi Lípa a Suchá na hranici stejnojmenných mysliveckých honiteb.
Používání odchytových zařízení zavání týráním zvířat, ale zákony jsou k tomu zatím velmi benevolentní.
Hrůzný nález v mysliveckém sklopci
„Když jsem se blížíl k danému místu, které jsem měl díky oznamovateli na souřadnicích, tak jsem úplně přesně netušil, co zde najdu,“ vzpomíná Milan Jeglík, člen týmu Prevence environmentální kriminality a dobrovolný strážce přírody Kraje Vysočina. „Mašírovali jsme po okraji pole a úzkého pruhu lesa nad údolím říčky Žabinec,“ dodává jeho kolegyně a též dobrovolná strážkyně přírody Zuzana Koloušková. Najednou se před námi objevil posed a za ním byla hustá smrčina, do níž vedla znatelná stezička. Dle souřadnic jsme byli na místě. Ponořili jsme se do temné zelené stěny za posedem a po pár metrech narazili na otřesný nález. V drátěném sklopci se k sobě choulila dvě malá liščata v již pokročilém stádiu rozkladu, byť stále v kůži. Při troše empatie jste viděli dvě malé bytosti, jak zemřeli smrtí vyhladověním a též vyčerpáním a hrůzou. Uvnitř odchytové klece byly vidět známky boje o život a marnou snahu se vyprostit z pasti. Drápky měly ulámané a obě liščata se k sobě tiskla v oné poslední agónii smrti. Kolem sklopce bylo hrabáno a jednoznačně zde byly pobytové znaky lišky mámy, která se je snažila vysvobodit. Neměla však šanci. Nebylo co podhrabat, poněvadž sklopec má též kovové a drátěné dno, tedy marná snaha. Po dalším ohledání jsme viděli, že je zde na stromě fotopast s anténou, která však neměla funkční baterie, tedy nebyla funkční. Byli jsme zvědaví, kdo na fotopasti bude a zda se nám odhalí pachatel tohoto činu. Data z fotopasti jsme si stáhli. Ten den jsme spěchali domů a hlavně nevěděli, jestli taková věc bude někoho zajímat.
Další den se nám to rozleželo v hlavě a řekli si, že to musíme dotáhnout, poněvadž jsem si nastudoval, že takové protiprávní jednání by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin týrání zvířat. Navíc z dat z fotopasti se dalo usoudit, kdo je v tomto trestném činu namočen. Vrátil jsem se na místo nálezu i činu, kontaktoval jsem média a Krajskou veterinární Správu v Havlíčkově Brodě a domluvili jsme se, že tam vyrazíme. Stejně tak jsem uvědomil PČR na 158 a domluvili jsme se, kdy se tam všichni sejdeme. Policie měla nejdříve tendenci to předat k šetření myslivcům, ale zde jsem jim důrazně sdělil, že to jsou přece ti nejvíce podezřelí, jenž tento ohavný čin spáchali. Po bližším ohledání místa činu uniformování policisté vyrozuměli kriminálku a bylo rozhodnuto, že je zde podezření na trestný čin týrání zvířat. Po asi hodině a půl dorazili policisté z kriminálky s technikem a my jim vysvětlili celou situaci, která zde vznikla, poněvadž s tím evidentně neměli dostatek zkušeností. Ve spolupráci s inspektorkou KVS jsme jim pomohli, s čím bylo třeba, vše se zapsalo, policejní technik místo i sklopec nafotil, zaznamenal, vzali fotopast jako předmět doličný a my měli 30 dní na to, aby nás o této události průběhu šetření vyrozuměli.
V případě podezření na trestný čin týrání zvířat je třeba vše oznámit policii.
Měli jsme skvělý pocit, že se podařilo dostat na místo činu policii a bylo vše vyhodnoceno s podezřením na trestný čin, poněvadž ještě pár let zpět by se tím nikdo nezabýval a vše by skončilo u myslivců, kteří by liščata hodili někam na hnůj nebo na újediště a bylo by „vyšetřeno“.
Po 30 dnech přišlo vyrozumění, že je vše kvalifikováno skutečně jako trestný čin, ale vyšetřování je odloženo a pachatel neznámý. Bylo mi jasné, že to takhle dopadne, ale první krůček byl učiněn. Liška, nebo jakékoliv zvíře, které zemře hlady, žízní či hrůzou v takovém mysliveckém sklopci, je utýráno a dle zákona se jedná o trestný čin. To jest první důležitý krok pro další vývoj šetření této zelené kriminality!
Jak to vidí zákony?
Pojďme se podívat na celou zákonnou kvalifikaci použití sklopce - odchytového zařízení, kdy uvnitř zemře zvíře hladem, žízní, stresem atd. Na základě Zákona 246/1992 Sb. Na ochranu zvířat proti týrání, části Čtvrté, § 14, o ochraně volně žijících zvířat, (6) Provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána.
Na týrání zvířat myslí i náš trestní zákoník. V § 302 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník) nalezneme trestný čin týrání zvířat: „Kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Jak můžeme jasně vidět, tak zákony máme, nyní je jen vyžadovat a dokázat pachatele týrání zvířat trestat. Zde máme ještě velké mezery a to především o soudů.
Sklopce v krajině jsou běžnou praxí, ale pokud by v něm bylo utýrané či mrtvé chycené zvíře, jedná se o trestný čin týrání zvířat.
Jak na odchyt zvěře pohlíží myslivost?
Na takovou věc myslí i Zákon o myslivosti, § 45, (1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání.
Dále se píše, že zvěř musí být odchytovým zařízením polapena živá a neporaněná. Zařízení musí být konstruováno tak, aby bylo pro chytanou zvěř maximálně bezpečné a šetrné. Po nastražení musí být zařízení pravidelně kontrolováno, aby v něm polapená zvěř byla co možná nejkratší dobu a nebyla vystavována zbytečnému stresu. K chytání šelem se používají tzv. sklopce, které zvěř polapí živou a neporaněnou. Dříve používaná nášlapná „železa“ apod. jsou zakázána! Kovové nebo dřevěné sklopce mají tvar 100 až 150 cm dlouhého hranolu s průřezem 35×35 až 50×50 cm. Sklopce rozlišujeme jako jednostranné s dvířky pouze na jedné straně nebo oboustranné či průchozí s dvířky na obou stranách. Padací dvířka spouští nášlapný mechanizmus uvnitř sklopce. Šelmy do pastí lákáme např. masovými konzervami pro psy nebo pro kočky. Píší myslivci.
Zdroj: https://www.myslivost.cz/mam/getattachment/III-Pece-o-zver-a-lovectvi/MAM-Metodika-Pece-o-zver-a-lovectvi/MAM-2207-Odchyt-Zvere.pdf.aspx
Tým PEK v akci - Prevence environmentální kriminality
Když zatím nefungují úřady činné v trestním řízení, musí fungovat environmentální novináři a ochránci přírody.
Vzhledem k faktu, že jsme měli fotky z fotopasti, tak jsme aktuálně provedli svoji vlastní novinářské investigaci a rozhodli se to zveřejnit. Tedy pojďme zpět v čase.
1) Věděli jsme, že baterie na fotopasti došly výrazně dříve, než se do sklopce liščata chytila, tedy nebylo možné pachatele přímo identifikovat při instalaci sklopce.
2) Pachatel, který fotopast nainstaloval, věděl, že jsou baterie vybité, poněvadž mu nechodily několik měsíců žádné fotky přes GMS signál na mobil nebo e-mail, takže se na to naprosto vykašlal a místo sklopce nekontroloval, čímž porušil zákonnou povinnost. Přitom je z fotopasti známo, že se u sklopce objevil muž s loveckým psem v době, kdy kamera ještě fungovala.
3) Na fotopasti byly staré záběry a na několika z nich byla na snímcích stavba domu v obci Suchá. Zde předpokládejme, že si majitel fotopastí hlídal stavbu. Samozřejmě ji mohl mít půjčenou od některého z kolegů myslivců nebo kamarádů, ale měl by vědět od koho. Mohl by tvrdit, že se mu fotopast ztratila, ale to je velmi nepravděpodobné.
4) Tato fotopast byla posléze přeinstalována do lesa a nakonec i k inkriminovanému sklopci. Stavba, která byla fotopastí před tím střežena, patří předsedovi mysliveckého spolku Jezevec Suchá, který je myslivec a veterinář v jedné osobě.
Aktuálně provozuje veterinární ordinaci v Havlíčkově Brodě s názvem Dog´s Life. Při pokusu o telefonický dotaz, myslivec a veterinář v jedné osobě na celou situaci s utýranými liščaty, nám nikdo ve veterinární ordinaci opakovaně nebral telefon.
Dle zjištěných indicií je zde podezření, že s tím tato osoba mohla mít co dočinění, jen nevíme v jakém rozsahu. To byl úkol především vyšetřovatelů, tedy policie, ale zde byl případ odložen bez zjištění, kdo tento trestný čin spáchal. Můžeme se jen domnívat, ale jedno je jasné. Policie měla v rukou všechny potřebné důkazy, které byly na místě činu zajištěny, aby pachatele vypátrali. Zde je velký otazník, proč je obecně stále tak složité usvědčit a odsoudit myslivce páchající trestnou činnost pytláctví, travičství a týrání zvířat? Naštěstí vidíme, že se tato historická tolerance a slepota vůči zelené kriminalitě začíná pomalu, ale jistě měnit (1). Doufejme.
Spolek Justice for Nature a jeho investigativní novinářský a terénní tým, včetně výjezdovky Prevence environmentální kriminality, je zde od toho, aby budoval funkční most mezi neznalou, vystrašenou a jinde odmítavou veřejností a kompetentními, byť mnohde liknavými úřady. Většina občanů nemá čas, znalosti ani chuť takové věci řešit, ale právě nyní je zde obrovská příležitost podezřelé nálezy v krajině hlásit přes mobilní aplikaci „Hlášení zelené kriminality“, kterou lze zdarma stáhnout do svého mobilního telefonu Android (viz výše) a velmi jednoduše nálezy hlásit.
Tým PEK se pak vydá na místo nálezu, situaci vyhodnotí a pokud se bude jednat o podezření ze spáchání trestného činu, či přestupku, tak to bude s úřady řešit po své linii, včetně policie. Tímto se občan - nálezce nemusí zviditelnit, ani nikde dlouze čekat na policii. My to uděláme celé za nálezce, jen potřebujeme informace o nálezu. Jedná se zejména na mrtvá zvířata s podezřením na otravu či pytláctví, dále podezřelé masité návnady, části těl mrtvých hospodářských i volně žijících zvířat, poněvadž právě v takových případech je velké podezření na otrávenou návnadu s aplikací prudkého jedu karbofuranu.
Je neuvěřitelné, že se myslivci naši činnost snaží sabotovat!
Již máme první důkazy o tom, že se samotní myslivci snaží činnost Prevence environmentální kriminality sabotovat. Co z toho vyplývá? Jsou skutečně myslivci organizovanou skupinou páchající zelenou kriminalitu, nebo se jedná o pouhé jednotlivce? Na základě našich terénních zkušeností i jejich reakcí na sociálních sítích to vypadá, že se mezi myslivci skutečně najdou lidé, kterým nedělá problém porušovat zákony a to dokonce i ty vlastní. Zde máme jednu z takových komunikací na facebookové stránce Myslivost:
Myslivec nabádá své kolegy k sabotování mobilní aplikace, která umožňuje lidem hlásit podezření na zelenou kriminalitu.
Jak lze usoudit z takové komunikace, není jednoduché v České republice chránit přírodu a volně žijící živočichy. Myslivecká lobby a ČMMS zatím nedělá nic zásadního pro dopadení pachatelů trávení zvířat ve vlastních řadách, naopak to omlouvají na selhání jednotlivce, ale zde jasně vidíme, že jsou schopni myslivci dokonce vybízet k sabotování práce ochránců přírody a zvířat.
Nenechme se odradit
Pokud se vám v přírodě nebo za vesnicí otráví pes nebo kočka, určitě to ohlašte! Je to důležité! Nenechte se veterinářem odradit od zákonného postupu, poněvadž se jedná o podezření na trestný čin týrání zvířat!
Hlášení se týká též masitých újedišť u mysliveckých posedů i mimo ně, kde je podezření z nelegálního odstřelu velkých šelem, zejména vlků a rysů. Vše potřebné, jak to hlásit, se dočtete v aplikaci Hlášení zelené kriminality:
Aplikace Hlášení zelené kriminality ke stažení zde:
https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.artusenko.justicefornature&fbclid=IwY2×jawG2zd5leHRuA2FlbQIxMAABHd5eC3pmBixESIzNl1R2Tb9qJJJHdm5_I1zrdrI7VADpq-nbhtvGY28pDQ_aem_fmctkvB4bfPiag0A54_bIw
Velmi důležitá mobilní aplikace zelené kriminality pro oznámení podezřelých nálezů. Tato možnost zapojení občanů může pomoci tento problém řešit.
Sezóna zabíjení a trávení je za dveřmi, pojďme spolupracovat
Právě s příchodem zimy po společných mysliveckých honech začíná kritické období trávení zvířat prudkým a v celé EU zakázaným jedem karbofuranem, tedy je důležité mít na procházkách v přírodě oči otevřeny. Toto kritické období bude trvat až přibližně do května. Jen včasné oznámení může skutečně pomoci, abychom mohli rychle a kvalitně reagovat. Důležité je, aby lidé své nálezy hlásili, ale neuveřejňovali je na sociálních sítích, ani se s tím nechlubili sousedům, poněvadž zde hrozí, že informace doslova vyteče k uším podezřelých osob a pachatelů a ti včas vše uklidí, nebo se stáhnou a je velmi složité je dopadnout. To znamená, že základem je rychlé oznámení přes mobilní aplikaci a držet jazyk za zuby bez zveřejňování. V případě, že mají lidé podezření na pachatele zelené kriminality, včetně kladení otrávených návnad, masitých újedí nebo instalování pastí na zvířata do přírody, dejte nám vědět a my už budeme pokračovat a informovat příslušné úřady.
Výjezdový tým Prevence environmentální kriminality - PEK
V České republice existují nyní dva důležité výjezdové environmentální týmy. Jeden má ČSO a druhý Justice for Nature. V prvním operuje psovodka Klára Hlubocká (www.karbofuran.cz) a ve druhém Honza Suchý (https://www.justicefornature.org/prevence-environmentalni-kriminality). PEK lze kontaktovat též na emailu: pek@justicefornature.org, na telefonu (též WhatsApp) +420 733 744 277 a též existuje facebook: https://www.facebook.com/spravedlnostproprirodu.
Informovanost veřejnosti a její spolupráce na odhalování zelené kriminality je velmi důležitá.
Naše společnost se jen velmi nerada zapojuje do spolupráce na potlačování zelené kriminality a žijí v tom, že myslivci jsou zde od toho, aby chránili přírodu a divoká zvířata. Co když však mnozí myslivci páchají zelenou kriminalitu? Kdo má odpovědnost a pravomoc tohle řešit? Myslivecká stráž a úřad myslivosti? Tedy jedni z nich? To asi chápeme, že nemůže úplně fungovat. V takovém případě zde máme ještě stráž přírody v chráněných územích i mimo ně, ale ta je limitována zákonem o ochraně přírody a krajiny, tedy Zákonem 114/1992 Sb., jenže zde se o myslivosti moc nedočtete. Navíc mnohde vedení stráže přírody nerada slyší, když samotní strážci řeší zelenou kriminalitu ve vztahu k myslivosti. Proč? Historická chyba a možná i infiltrace myslivců do ochrany přírody, zejména té státní, včetně ČIŽP. Zásadou je tedy nehlásit zelenou kriminalitu myslivcům, poněvadž je zde podezření, že jsou někteří z nich mezi pachateli.
Justice for Nature již připravuje sérii školení též pro strážce přírody na několika CHKO, tedy i zde se začínají hýbat ledy. Stejně tak bude informována o školeních PEK na Krajských veterinárních správách.
Nezbývá nám, než vstoupit na scénu jako nezisková organizace Justice for Nature a její investigativní novináři, jenž se o tuto problematiku nejen zajímají, ale též vytváří podmínky pro odhalování a zviditelňování zelené kriminality.
Naší výzvou občanům je nebýt lhostejní a dávat včasné informace o zjištění zelené kriminality a my ve vztahu k úřadům tvoříme podmínky, aby i státní úředníci z Krajských odborů životního prostředí, Krajská veterinární Správa a PČR měla včasné a komplexní informace a fungovalo to!
Je to na nás všech.
www.justicefornature.org
Zdroje:
Veškeré údaje týkající se utýraných liščat ve sklopci mezi obcemi Lípa a Suchá na Havlíčkobrodsku osobně šetřil tým PEK, včetně nahlášení nálezu policii a KVS.
(1) https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-cesku-byl-odsouzen-treti-travic-dravcu.myslivec-zabil-u-sedlcan-orly-morske
https://celnisprava.gov.cz/cz/tiskove-zpravy/2024/Stranky/Mu%C5%BEi-na-Karvinsku-lovili-chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9-exempl%C3%A1%C5%99e-z-voln%C3%A9-p%C5%99%C3%ADrody.aspx
