Článek
Ale je to opravdu pravda? Nebo je to jen další strašák, kterým nás chtějí servisy donutit, abychom jim tam každých pár měsíců nechali další výplatu?
V našem vozovém parku jsme omylem udělali takový malý test. No dobře, spíš jsme na to zapomněli. Jedno naše auto totiž brázdilo silnice se stejným olejem celých 70 000 kilometrů. Ano, čtete správně. Sedmdesát tisíc kilometrů. Kdyby měl ten olej věrnostní kartičku, už by měl nasbíraných dost bodů na nový filtr zdarma. A víte, co se stalo? No… vůbec nic.
Auto jezdilo dál, motor si spokojeně převaloval své písty sem a tam a olej nemizel. Neže by ho auto nežralo – ono ho ani neochutnávalo. Prostě tam byl a fungoval. Když jsme po těch 70 000 kilometrech konečně otevřeli výpustný šroub, čekali jsme, že se na nás vyleje něco mezi mazutem a petrolejovou břečkou. Místo toho z motoru vytekla tekutina, která sice byla černá jako duše účetního v autoservisu, ale stále byla olejem. A ne žádným superprémiovým kosmickým mazivem, ale obyčejnou polosyntetikou.
A tady přichází ta zásadní otázka - když obyčejný olej přežije 70 000 kilometrů a auto neumře, proč se vlastně pořád tak straší s výměnou po 15 000? Nebo po 10 000, pokud jste extra pečliví a trávíte večery tím, že posloucháte motor přes fonendoskop. Proč to neprodloužit rovnou na 50 000 kilometrů, nebo rovnou na dobu, kdy si vzpomeneme?
Samozřejmě se teď ozvou odborníci a začnou mluvit o tom, jak olej degraduje, ztrácí mazací schopnosti a zanáší motor karbonem. No, my si dovolíme nesouhlasit. Pokud by to byla pravda, naše auto by se už dávno proměnilo v jednu velkou kovovou třísku. Ale ne, pořád jezdí, pořád startuje a pořád nechce z výfuku plivat ohnivé koule jako ve Fast & Furious.
Takže, je výměna oleje po 15 000 kilometrech opravdu nutná? Odpověď je jednoduchá: možná. Ale pokud nejste fetišista na čerstvou zlatavou tekutinu pod víkem ventilů, asi se nic nestane, když to trochu protáhnete. Možná bychom to ale nepřeháněli úplně na těch 70 000. Přeci jen, všechno má své limity. I náš zapomnětlivý přístup k údržbě.
