Článek
Podle rétoriky vlády a podnikatelských svazů se může zdát, že ceny energií jsou ta příslovečná žába na prameni. Naposledy to Karel Havlíček zopakoval při schvalování hospodářské politiky vlády. „Investice prý mohou podle něj přijít jen v případě, že v Česku budou rozumné ceny energií“.
Podívejme se na celý kontext a doplňme kontext o data. Podnikání je činnost provozovaná za účelem zisku. Z hlediska procesu pořizujete nějaké vstupy a vytváříte výstupy, které prodáváte. Aby to mělo podnikatelský smysl, chcete mít větší výnosy než náklady. Lze zjednodušeně říci, že každé podnikání musí mít na straně vstupů vždy dva klíčové vstupy. Lidi, respektive zaměstnance (případně podnikatele, pokud ten nemá zaměstnance) a energie. Bez lidí nelze nic dělat a když by někdo namítl, že skoro všechno dělají stroje, tak ty zase potřebují energii. Fyzik by mohl říct, že i v podnikání platí zákon o zachování energie. Aby mohlo něco vzniknout, musí se do systému energie vložit. Ano potřebujete koupit materiál, stroje, nějaké služby. Ale ty v předchozím kroku vznikly transformací lidské a vyrobené energie. Takže bez energií nelze podnikat. Bez energií totiž nejsou stroje. A bez strojů není moderní hospodářství. A bez lidí a jejich energie podnikat nelze.
Náklady na lidi a energie nelze eliminovat, protože jsou podstatou podnikání. Jak je to ale s náklady na tyto dvě primární nákladové kategorie.
V Česku jsou za mzdu zaměstnány zhruba tři miliony lidí. Ostatní zaměstnaní (kterých je celkem kolem pěti milionů lidí jsou buď živnostníci nebo státní zaměstnanci. Při průměrném platu zhruba 50 tisíc korun měsíčně a platných příspěvcích na zdravotní a sociální zabezpečení zaplatí podnikatelé ročně za své zaměstnance (tedy ty tři miliony lidí) zhruba 2.400 miliard korun.
Spotřeba energie pro podnikání se skládá ze třech hlavních složek. Plynu, elektřiny a pohonných hmot. Roční spotřeby a náklady (ceny jsou vždy bez DPH) jsou zhruba tyto:
· Plynu se pro podnikání spotřebuje zhruba 50 TWh za rok. Při ceně kolem 2,-- Kč za kWh to je celkem zhruba 100 miliard Kč.
· Elektřiny se pro podnikání spotřebuje maximálně 40 TWh za rok. Při ceně kolem 4,-- Kč za kWh to je zhruba 160 miliard Kč.
· Benzinu a nafty se pro podnikání spotřebuje zhruba 4,5 miliardy litrů. To je při ceně kolem 30,-- Kč za litr zhruba 140 miliard Kč.
Za všechny energie celkem je to tedy ročně 400 miliard Kč.
Každý podnikatel ví, že lidem bude muset přidávat. Každý rok. Někdy víc, někdy míň, ale všichni, kdo jsme zaměstnaní víme, že mzdy rostou. Například pět procent z roku na rok je z 2.400 miliard 120 miliard. Když se náklady zvýší o 120 miliard ročně, musí podnikatelé reagovat, aby nadále vydělávali. Kombinací zvýšení cen, zlepšení produktivity, snížení některých jiných nákladů apod. Dělají to dnes a denně a funguje to. Nikdo se nad tím moc nepozastavuje, a dokonce si přejeme, aby náklady na lidskou práci rostly. Protože to jsou naše mzdy.
Ceny energií by musely stoupnout o 30%, aby to bylo stejných 120 miliard. To se samozřejmě každý rok neděje, dělo se v minulosti jen výjimečně a dít se prakticky jistě dlouhodobě nebude.
Přesto se zdá, že ceny energií jsou mnohem větší problém než ceny lidské práce. Přitom za celé hospodářství jsou náklady na energie šestkrát menší než náklady na lidskou práci. Objektivně jsou ceny energií z pohledu celého hospodářství relativně menší problém. Ano, objektivně jsou větším problémem pro malé procento firem a odvětví, kde je podíl energií na nákladech vysoký. Subjektivně se však problém přehání. A hospodářská lobby tu náladu ve společnosti umě využívá a tlačí na to, abychom ze společných peněz dotovali ideálně celý průmysl. Pokud bychom to dělali, byly by to takřka zcela vyhozené peníze.
Zdroje:
