Článek
Přímé železniční dopravě mezi Prahou a Vídní jsou znovu a znovu kladeny nejrůznější překážky. Jako by zde ještě polétával Masarykův duch a radil: „Pryč od Vídně!“ Na českém jihu se tatíčkovu duchu už pár desetiletí daří i mezi zelenými aktivisty.
Nejkratší (354 km) železniční spojení Praha-Vídeň je právě po trati Tábor, České Velenice. První vlak po této trati jel ku Praze v roce 1872, trať dostala název Dráha Františka Josefa. Císař František Josef I. po ní ve svém vlaku cestoval do Prahy nejraději. Až na problematický rovinný úsek (55 km) z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic je trať nyní elektrizována. První vážné plány na elektrizaci tratě z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic vznikly už v 80. letech minulého století, a to nikoli kvůli rychlíkům, jichž tehdy jezdily přes Železnou oponu denně 4 páry, ale hlavně kvůli železniční dopravě štěrkopísku, kterého jsou v oblasti stále velké zásoby. Štěrkopísek byl po železnici odvážen na velké stavby. Než elektrizace tratě začala, přišla listopadová revoluce 1989, čehož okamžitě využili čeští zelení aktivisté a na Třeboňsku zablokovali brány pískoven. Dosáhli toho, že písek už není odvážen po železnici, ale jen v kamionech po silnici. Zelení aktivisté za jižní hranicí zase blokovali provoz mezinárodních rychlíků tažených dieselovými lokomotivami. Rakouské dráhy (ÖBB) proto v 90. letech úsek od státní hranice do Vídně během krátké doby elektrizovaly. České dráhy sice elektrizaci slíbily, ale po česku si všechno dlouho rozmýšlely, takže bez přepřahání lokomotiv a přestupování cestujících se ani v roce 2024 po této trati do Vídně vlakem dostat nelze. V Českých Velenicích nutno přestoupit do rakouských vlaků.
V ČR stále se hraje se zelenými trumfy aktivistů, kteří dokážou znepříjemnit a oddálit stavby dálnic i přehrad, takže zabránit natažení drátu nad kolejemi není pro ně větším problémem. Zelená ideologie se také hodí různým sezónním podnikatelům, jimž se daří udržovat Třeboňsko jako klidnou rekreační oblast, která od září do června nečinně podřimuje a čeká na léto a na pražské penzisty.
Další příprava modernizace a elektrizace trati z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic nebude snadná. Územní rozhodnutí vydané v polovině prázdnin Jihočeským krajským úřadem nemohlo zatím nabýt právní moci, neboť úřad obdržel osm odvolání.
Odvolání proti územnímu rozhodnutí přišla z třeboňského pivovaru Regent. Odvolání podaly také akciová společnost Bohemia Regent, kde je předsedou představenstva podnikatel Ferdinand Stasek, a společnost Agro SF, kde je statutárním zástupcem a majitelem. Někteří lidé se se domnívají, že tyto společnosti, i přes válku na Ukrajině, udržují výhodné kontakty na východním trhu.
Dle názoru odvolatele záměr zasáhne do zvlášť chráněných území přírody. „Uvedený záměr bude mít bezpochyby negativní vliv na krajinný ráz uvedených oblastí, přičemž tato skutečnost nebyla ze strany správních orgánů dostatečně posouzena,“ stojí například v odvolání, které podal Ferdinand Stasek, podnikatel, jenž po nepříliš povedené privatizaci v této oblasti na začátku 90. let postupně zde výhodně získal několik podniků.
Chování majitelů pivovaru Regent v Třeboni rozčílilo rakouského železničního aktivistu Hohenbichlera, který stojí v čele akcí za návrat rychlíku Vindabona na Dráhu Františka Josefa. Hohenbichler oznámil, že na protest proti Staskovi přestal pít třeboňské pivo.
Proti odvoláním stojí verdikt ministerstva životního prostředí, které při posuzování v roce 2021 konstatovalo, že záměr „nemá významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a nebude posuzován podle zákona“. Citovalo mimo jiné i zástupce CHKO Třeboňsko, kteří vyslovili s plány Správy železnic (SŽ) souhlas.
CHKO nicméně důrazně odmítla nadjezd, který u obce Lužnice měl nahradit silně frekventovaný silniční přejezd. Rovinatá oblast prý představuje jednu z nejvýznamnějších ornitologických rezervací v České republice. Proto SŽ v plánech počítá se zachováním a rekonstrukcí úrovňového křížení.
SŽ požádala o územní rozhodnutí loni začátkem října, zahájení stavby směřuje na konec roku 2025, hotovo by mělo být o tři roky později. Zda a jak termíny ovlivní podaná odvolání, není zatím jasné. Předpokládané celkové investiční náklady stavby činí 10 miliard korun. Aktuálně se pracuje na projektové dokumentaci pro stavební povolení a provedení stavby.
Zdroje:
