Článek
Masopust, nazývaný někde také Ostatky nebo německy Fašank, je v mnoha jihočeských vesnicích, městečkách a městech nejvýznamnější lidovou slavností roku. Katolický masopust trvá od svátku Zjevení Páně do Popeleční středy, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Bývala to na venkově doba tanečních plesů, maškarních zábav a samozřejmě tradičních zabijaček. Masopust dosahuje svého vrcholu v posledních dnech před Popeleční středou.
Jedná se o pohyblivou slavnost, dobu Masopustu určuje pohyb měsíce. Dříve slavíval se většinou jen konec Masopustu v úterý před Popeleční středou. Lidé si před dlouhým postním obdobím chtěli užít jídla, pití, zpěvu a tance. Masopustní úterý má ve světě různou podobu, extrémně bouřlivé je v Jižní Americe. Karnevaly v Brazílií nebo na Kubě lákají pozornost celého světa.
Ve skromných jihočeských podmínkách se o sobotách po vesnicích pohybují průvody v maskách, chodí od domu k domu a sbírají dárky a peníze, které se pak použijí na večerní veselení v hostinci. Masopust pořád je příležitostí k uvolnění, odhození starostí a diet. Každému se to nelíbí. Svědčí o tom zápis jakéhosi učitele, který se v roce 1927 pohoršoval nad tím, že venkovský lid se nezajímá o hodnotnou kulturu, ale o alkohol a ryčnou muziku. Na konci masopustního období je v některých vesnicích symbolicky pohřbena „Basa“, „Masopust“ nebo „Muzikant“, čímž se končí veselí a začíná půst.
Charakter české masopustní koledy se za posledních 100 let jistě hodně změnil. V dobách prvorepublikových i poválečných se na masopustní koledu vydávali lidé chudí, pro které to bývala příležitost pořádně se najíst. V době masopustu se na zemědělských usedlostech zabíjelo prase a udilo maso, takže do nůší koledníků mířily mastné balíčky, koblihy i lahvičky s likérem či pálenkou. Za Protektorátu, kdy byly potraviny na příděl, byl Masopust utlumen, úterní masopustní průvody a večerní tancovačky byly na vesnicích postupně obnoveny po válce, i když komunistický režim soukromé zemědělce drtil za pomoci kontingentů tak, že měli potraviny sotva pro sebe. K porážce prasete bylo třeba povolení od úřadů, které však dostal jen ten, kdo měl splněné všechny dodávky zemědělské produkce. A to měl málokdo. V 60. letech, kdy už bylo soukromé zemědělství zlikvidováno, lidé na vesnicích měli pevnou pracovní dobu (pracovalo se i v sobotu), nebyli doma, a koledování nemělo význam. Masopust zásluhou zavedení volných sobot částečně ožil po roce 1967. Nadále platila různá omezení, mohla ho pořádat jen společenská organizace, byla nutná různá povolení, hudební soubory musely mít licenci atd.
Masopustní průvody masek byly ve velkém množství jihočeských vesnic obnoveny po roce 2000, kdy na vesnicích začala převažovat generace lidí nezatížených socialistickou opatrností a skromností.
Zvláštní masopustní tradice se rozšířila v oblasti Novohradských hor a podél řeky Malše, kde se kdysi usadil slovanský kmen Doudlebů. Tuto tradici přijali také v hojné míře pováleční osídlenci čeští, slovenští, maďarští i rumunští. V této oblasti se v na konci 20. století rozšířili Růžové, Slaměné a Mečové písně a tance. Tyto speciální průvody mají pevný sled a jasnou symboliku. Jádro průvodu tvoří dvanáct svobodných mladíků, což odpovídá počtu Kristových apoštolů. Nosí tmavé obleky, bílé košile, červené kravaty a šerpy, symbolizující původní barvy české země. Jejich klobouky zdobí 365 růží a větev jalovce, která odkazuje na Kristovu trnovou korunu. Průvod vede „Masopust“ , doprovázený postavami v barevných róbách jako je kapitán, starosta, porotci a další.
Mečová píseň, známá také jako šavlová slavnost, má svůj původ v německém rituálu a dochovala se především v Kaplici, Nových Hradech a Trhových Svinech. Jde o vizuálně velmi působivý a technicky náročný tanec se šavlemi. Aktéry jsou svobodní mladí muži, kteří nosí saka s červenými, modrými a bílými stuhami, v rukou drží šavle, kterými se při tanci mávají nad hlavami.
Zatímco některá města a obce již oslavy ukončily, v jiných průvody teprve budou. 4. března v 16 hodin začíná Masopust v Českých Budějovicích. Průvod začíná před Jihočeským divadlem a vede na náměstí Přemysla Otakara II. Masopust v Milevsku, nazývaný také „Milevské maškary“, začíná 1. března 2025. Je jednou z nejvýznamnějších lidových tradic a je uznáván jako nehmotné kulturní dědictví České republiky.
