Článek
Mladší generace od chytrých mobilů nad zprávou o konci Lidových novin jistě mávne rukou a pomyslí si něco o středověku. Spoustu pamětníků slávy tištěných novin však zpráva zarmoutila. Lidové noviny byly až do zrušení v roce 1952 mezi intelektuály v Praze oblíbené, a také byly jedny z mála obnovených novin po listopadu 1989. V srpnu 2024 přestanou vycházet v tištěné podobě.
Počet prodaných výtisků Lidových novin v poslední době byl prý hluboko pod hranicí rentability. Z 500.000 výtisků po listopadu 89 klesl náklad na 20.000. Zprávu už mnozí komentovali, někteří s lítostí, jiní si nenechali ujít příležitost si plivnout na pozůstalost Karla Čapka, Karla Poláčka, Euarda Basse a dalších redaktorů. Příznivci ODS budou tvrdit, že Lidové noviny zničil Babiš. Není to jinak? Nepodílel se právě Babiš na tom, že Lidové noviny, na rozdíl od jiných deníků, vydržely do dneška, kdy Mafru ovládá Karel Pražák? O konci tištěných novin rozhodly jejich ceny a v nadměrném množství mediálních informací i nezájem čtenářů.
Do roku 2000 bylo především na venkově jen málo rodin, kde by prostřednictvím pošty nebyly žádný deník odebírán. Velkou ránu tištěným novinám způsobila po listopadu 1989 jejich náhlá zbytečně vysoká cena způsobená chamtivostí redakcí, tiskáren i pošty a ohromný prostor, který noviny dávaly neustále měněným politickým názorům a především neomalené reklamě. Na to český čtenář zvyklý z minulého století na stručné a srozumitelné články na čtyřech až šesti stránkách nebyl připraven. Smrtelné rány tisku po roce 2000 začal zasazovat internet, v němž si lze vybrat články z nepřeberného množství nabídek domácích i zahraničních. Dnes pošta doručuje bezvýznamné množství tištěných novin. V trafikách už na ně dávno nestojí fronty. Zdarma však internetové noviny zdaleka nejsou, jak někdo tvrdí. Počítač stojí peníze, připojení, elektřina nejsou zdarma. Jistou výhodou proti tisku je, že není třeba skladovat a likvidovat starý papír.
Papír šetří nyní i e-shopy, které pošlou fakturu elektronicky. Pokud si ji příjemce nevytiskne (tiskárna další nákladné zařízení) a poctivě nezařadí mezi přijaté papírové doklady, faktura zmizí časem v džungli statisíců elektronických dat, které se v počítači většinou nechtěně ukládají. Šetření papírem oznamují i úřady, i když praxe tomu příliš neodpovídá. Spíš naopak.
Lidovky tedy budou vycházet jen na internetu. Pokud se redakce Lidovek neumoudří a bude články nabízet za roční předplatné 690 korun a vyžadovat od diskutujících fotografie občanských průkazů, je možné pochybovat i o prosperitě tohoto media. Kdo má internet jen kvůli přečtení jednoho portálu? Kdyby měl čtenář podobně platit všem mediím, která se mu nabízejí, musel by mít měsíční příjmy milionové .
