Článek
Lidé mají zvláštní schopnost o strašidlech přemýšlet, i když nechtějí. Mozek pokulhává za emocemi. Obchodování se strachem a obavami prodává noviny, násobí lajky na sociálních sítích a inspiruje politiky k vymýšlení hrůzostrašných zákonů jako bičů a pendreků na občany.
V posledních letech se svět snaží ovládat vyvolávači strachu z globálního oteplování. Špatné je uhlí, dřevo, plyn, nafta, benzin atd. prostě oheň, který hřeje a zároveň produkuje cosi škodlivého, co ohřívá Zemi. Letošní zářijové tropické teploty těmto vyvolávačům strachu z přehřáté planety nahrávaly. Strachu z oteplování se samozřejmě snaží využít podnikatelé, od nejmenšího živnostníčka až po největší nadnárodní společnosti. Je to u nás ideální příležitost k zdražování, hlavně paliv a energií. A bude hůř, vyhrožují média. Sorta křečků, která za vlády komunistů dělala zásoby benzinu a toaletního papíru nevyhynula, nýbrž se přeorientovala, například na palivové dřevo nebo solární panely.
Měl jsem příležitost s jedním takový zvláštním vyvolávačem strachu několik let pracovat. Denně jsme jím byli varováni před nějakým neštěstím, které se na nás valí, před špatným počasím, před divokými včelami z Brazílie, před letadly s bombami, před blížící kometou atd. Takové strašení nelze vyvrátit. Nelze nyní rovněž vyvrátit hrozby ekologů o zničení života na Zemi. Hrozby konce světa jsou od nejstarších dob, na nich už stavěli existenci bibličtí proroci. Hrozba globálního přehřátí země má nyní asi stejnou hodnotu jako díra ve Vesmíru.
Dnes se evropští vyvolávači strachu hojně shromažďují v hnutí Green Deal. Šířené chorobné blouznění, které zasahuje různé sféry společnosti, zvláště pak mládež, zvyšuje preferenční body a dokonce chce vyhrát volby. Příkladem je úspěšné tažení Strany zelených v Německu. Před 90 lety si Němci nechali vnutit strach ze Židů a předali zemi hnědým fanatikům, dnes mají strach z emisí a oteplování a zemi předávají fanatikům zeleným. Němci zřejmě mají dostatek financí, aby místo energii z fosilních paliv a jádra mohli si zaplatit energií z větru a slunce a jezdili s auty na baterky. Ale co chudší státy, jimž zástupci Německa prostřednictvím EU zelené náboženství vnucují?
Česká republika, konkrétně někteří odpůrci fosilních paliv, se s plány Evropské komise i Evropského parlamentu dostávají do křížku. Větrné turbíny ani solární panely nenahradí uhlí a plyn. Vítr zde fouká občas, slunce také pořád nesvítí. Češi jsou proto zastánci elektřiny z jaderného paliva. 13 států EU by se elektřiny z jádro rovněž nerado vzdalo, tak jako to udělalo Německo, Rakousko a další státy. Energie z obnovitelných zdrojů rozděluje EU.
A jsme opět u strachu. Jaderná energie je jistě dobrá věc, tak jako je dobrý každý oheň. Dobrý sluha, zlý pán. Je prý čistá, nezamořuje ovzduší emisemi. Při pohledu na stoupající páru z chladících věží se v člověku musí mísit hrdost nad technickou vyspělostí lidstva s obavami, co by způsobila havárie jaderné elektrárny, kdyby se například stala terčem nějaké rakety nebo jen náhodou na ni spadlo letadlo.
S ukončením fosilních paliv včetně plynu počítá Evropská komise i Evropský parlament v roce 2030. Jak do té doby postavit v ČR alespoň jednu velkou a asi pět malých jaderných elektráren? JE Temelín byla do provozu uvedena po 23 letech výstavby, když předtím několik let připravovaná výstavba JE u Prachatic ztroskotala na malém množství vody v řece Blanici. V hustě obydleném středu Evropy se snadno místo na výstavbu nenajde. Otázkou také je, kdo výstavbu několika jaderných elektráren zaplatí, když vláda je zadlužená až po uši?
Pan Barták jako specialista na Brusel ví jak na to. Jedna polovina české elektřiny by měla být z větru a slunce, druhá poloviny z jádra a vodíku. Výstavbu českých jaderných elektráren by měla zaplatit Evropská unie, konkrétněji Evropská banka. Jaderná energie by natruc Němcům a Rakušanům měla být dotovaná z Bruselu.
