Článek
Teď přijde na řadu Senát, který nejpravděpodobněji předlohu schválí, pak tu asi bude ústavní žaloba. To je prohra pro vládu, která způsobem netransparentním a nehodným v demokratickém zřízení udělala úkrok do boku.
Pokladna byla poloprázdná už v loňském roce, přesto vláda začala vyplácet matkám-důchodkyním výchovné. Čekalo se na prezidentskou volbu, při které vládním kandidátem byl Petr Pavel. Výchovné se zřejmě vyplatilo, protože matky-důchodkyně i nedůchodkyně a jejich potomci se solidárně těšili z Jurečkova nečekaného daru s nebes a dávali hlasy vládnímu kandidátovi Pavlovi. Potom nastal povyk, že kvůli nenasytným mužům-důchodcům je pokladna prázdná. Jurečka by bez ohledu na stav eráru měl od nového prezidenta dostat na poklopec nějakou zvláštní medaili. Medaili si chce vybojovat i ministr Válek, který touží po obnovení regulačních poplatků ve zdravotnictví, neboť to prý nejsou poplatky za léčení, ale za demokracii.
Vláda Petra Fialy servíruje Andreji Babišovi Českou republiku na zlatém podnose, podobně jako to udělala vláda Petra Nečase. Voliči změnili názory; „Petr Fiala i s ODS by po vzoru ČSSD či KSČM měl zamířit do politického zapomnění.“ Do té doby nějaký čas musí ještě uplynout. „Dočkej času jako husa klasu.“ Je tu totiž ještě nový prezident. Jak se rozhodne, to nikdo netuší. Buď se postaví za důchodce, nebo za obětavé poslance pětikoalice, kteří 5 dní a 4 noci obětavě vdechovali smrádek poslanecké sněmovny. Vydrželi, nikdo nezkolaboval, ani neodešel (o nic jiného jim v prodloužené poslanecké komedii nešlo), takže zvítězili.
Jeden z politiků se nechal slyšet, že by stačilo zrušit jeden státní svátek, konkrétně 1. máj, a byly by peníze na zákonnou valorizaci důchodů. Tím samozřejmě nepotěšil chataře a chalupáře ani všechny notorické vlastence a jiné demonstranty, kteří na prvního máje mají připravené státní vlajky a vlastní transparenty. Návrh inspiroval pamětníky, kteří pamatují doby předlistopadové, kdy se slavila polovina svátků, co se slaví dnes. A nejen návrat k sedmi svátkům za rok. Padají i jiné návrhy:
„Zrušil bych všechny státní svátky a zavedl pracovní soboty. Nárok na dovolenou až od 30 let. Obnovil bych všeobecnou pracovní povinnost a základní vojenskou povinnost. Je třeba začít zase šetřit. To, co budovaly naše a předchozí generace je rozkradené a prošustrované. Usnadňovali jste mladým a mladším život tak urputně, až jsme všichni skončili v bídě a beznaději.“
Výše uvedený návrh je určen pro obyvatelstvo městské, protože obyvatelstvo venkovské si volné soboty nemůže dovolit, neboť na vesnici je práce pořád. Nestačila by tam ani pracovní doba 24 hodin denně, kdyby to bylo v lidských silách. Zvířata, pole, louky, zahrady a budovy se neptají jestli je pracovní den nebo svátek.
Až do roku 1958 byl šestidenní pracovní týden s osmihodinovou pracovní dobou. V tomto roce byla sobotní pracovní do zkrácena na 6 hodin. V roce 1966 byla zavedena jednou za 14 dní volná sobota, od roku 1967 jsou volné soboty všechny, denní pracovní doba byla prodloužena na 8,5 hodiny.
Hlavní tvůrce současných problémů lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Václav Klaus nedokáže ani na stará kolena utlumit zlo, které z něho sršelo a srší. Vydal se na pohřeb slovenského režiséra Juraje Jakubiska, aby tam vysílal jedovaté poznámky k umělcům nežijícím i žijícím. Citlivějším povahám mezi účastníky pohřbu se to nelíbilo. Někteří se cítili uraženi a litovali, že na pohřeb vůbec šli. Ti, co si na 33 let Klausova působení už zvykli, si mysleli své.
