Hlavní obsah
Názory a úvahy

Přitvrdíme v boji proti alkoholu?

Foto: Stanislav Tomáš

Latinské slovo „prohibice“ (česky „zákaz“) je veřejností všeobecně chápáno jako absolutní zákaz produkce a distribuce alkoholu.

Článek

Boj proti alkoholu jistě z pohledu moralistů a zdravotníků je chvályhodná činnost, ovšem ve skutečnosti převážně s neblahými výsledky a následky.

Čeští Piráti, kteří do politiky se dostali za pomoci strašidelných masek a se sliby legalizace drog, teď chtějí v supermarketech zdanit a zdražit pivo - téměř neškodnou tekutou drogu - ve skleněných lahvích a hliníkových plechovkách. Také chtějí na lahve lepit varovné etikety. A reklamy do rádia a TV chtějí pustit až po desáté hodině večerní. A vůbec chtějí v nočních hodinách omezit a zakázat prodej alkoholu. Musíme se štípat do tváří, protože právě u Pirátů to vypadá legračně, ale zaznělo to tak.

V USA kdysi zavedli prohibici a za dohledu policajtů vylili do kanálů zásoby pivovarů, lihovarů, hospod a kořalen. Alkoholiků neubylo, spíš opačně. Zákaz prodeje alkoholu přinesl nelegální domácí výrobu, jejímž následkem často bylo oslepnutí, otrava a úmrtí. Výsledkem prohibice také bylo, že lidé přešli na tvrdší drogy v prášku, které se stávaly dostupnější. Nelegální výroby a prodeje alkoholu a drog se v USA ujaly gangsterské spolky, které mezi sebou bojovaly o místo na trhu v černém stínu. Zisky mafiánů se brzy dotýkaly hvězd.

V pouličních přestřelkách se postupem času vyšplhal na vrchol organizovaného zločinu Alphonse Gabriel Capone známý pod přezdívkou Al Capone, jenž měl vliv nejen na dění v Chicagu, ale i v dalších amerických městech. Proslýchalo se, že ovlivňoval i některé vysoké politiky. S následky prohibice v letech 1920 až 1933 se USA nemohou vyrovnat dodnes.

Neslavně také skončila další vykřičená prohibice, protialkoholická kampaň, kterou v roce 1985 v Sovětském svazu zahájil Michail Gorbačov. Ten sáhl sovětskému lidu na vodku a byl rád, že vyvázl životem. Marně se čeští turisté ROH koncem 80. let rozhlíželi po Moskvě, aby se osvěžili něčím originálním ruským, třeba vodkou. Neměli nárok. Pouze v hotelu jedno malé pivo mohli cizinci dostat k večeři.

Uteklo pár let, zanikl Sovětský svaz, odešel Gorbačov a rozplynula se prohibice. Podle zdánlivě seriózní studie Světové zdravotnické organizace (WHO) musí 39 let po Gorbačovově perestrojce a glasnosti svět přehodnotit názor na neúměrné pití alkoholu v Rusku. „Pokles spotřeby alkoholu o 43 procent za posledních 20 let je především přičítán opatřením prezidenta Vladimíra Putina, milovníka přírody a zdravého života.“ (a milovníka dobyvačných válek)

Kraťoučké trvání měly vždy české prohibice. Celostátní zákaz prodeje alkoholu platil při parlamentních volbách v roce 1992. K zákazu přistoupila v roce 1994 během komunálních voleb také Praha. Prohibice od 14. do 27. září 2012 byla vyhlášena na základě toho, že se spousta lidí otrávila nezákonně vyrobeným metanolem. Během jednoho večera a noci musel tvrdý alkohol zmizet ze všech prodejen i restaurací, prodávat ho nesměly ani internetové obchody. Šlo ale jen o částečnou prohibici, protože se mohlo prodávat pivo a víno.

V současné době oficiálně existuje prohibice v některých arabských zemích a v některých státech Indie. Paradoxem je, že právě biblické země jako první poznaly účinky alkoholu a začaly ho vyrábět. Třebaže se islámský model prohibice oceňuje jako unikátní jev (díky staleté indoktrinaci se tu vcelku pije méně než v jiných kulturách), ani zde se nepodařilo pití alkoholu úplně zabránit. Obecně se potvrdilo, že v zemích, kde je pití alkoholu rozšířené a kde je poměrně snadné vyrábět alkohol doma (nebo jej pašovat odjinud), nejsou drastická opatření prohibičního typu rozumným řešením.

U nás však někteří politici drastická opatření milují. Už dávno u nás padla pověra, že vláda, která zdraží pivo, padne, a proto jeho další zdanění je tak lákavé. Čechové, Moravané a Slezané údajně ve spotřebě alkoholu obsazují významné 3. místo v Evropě. Statistika, kterou si kdokoli může vycucat z kteréhokoli prstu. Jestliže podle dalších „zaručených“ statistik lidé do 45 let v zemích českých už běžné pivo výčepní pít nechtějí, lze konstatovat, že o bronzovou medaili v pití alkoholu se zasloužili senioři.

Výkřiky o socialistickém vyrovnání cen piva v supermarketech s cenami piva v restauracích jsou v tržním hospodářském systému projevem zoufalství. Pirátům asi více než alkohol vadí ten prostý lid český, který se stále nechce přizpůsobit generaci drogové a digitální, a beztrestně se osvěžuje zředěným pivem ze supermarketu, zatímco reformátoři musí platit za služby drahých restaurací a barů nebo tajně kupovat drahé drogy.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz