Dekonstrukce demokracie - mene tekel

Tato studie předkládá návrh prototypového indexu demokracie, jehož cílem je posoudit demokratické zřízení zemí na základě tří hlavních dimenzí: (1) politické účasti a práv, (2) právního státu/institucionálního rámce a (3) sociální rovnosti a začlenění. Jsou uvedeny příkladné, konkrétně operabilní ukazatele s jejich typickými měřicími náhradami a běžnými zdroji dat.

Takto definovaný index je zpočátku staticky aplikován na vybrané země pro období 2023/24 s cílem porovnat konsolidované demokracie s autoritářským režimem a ilustrovat rozsah demokratického vývoje.

Dále je index přepočítán na základě aktualizovaných zdrojů dat, aby bylo možné analyzovat odchylku demokratické země od jejích základních principů a kvalitativně je dokumentovat v oblasti měření. Nakonec jsou navržena konkrétní opatření, která by měla tomuto vývoji čelit a posílit demokratickou ústavu.

Indexy demokracie mohou být v zásadě složeny ze tří úrovní měření - (1) politické účasti a práv, (2) právního státu / institucionálního rámce, (3) sociální rovnosti a inkluze. Níže uvedená tabulka uvádí příklady ukazatelů, které lze konkrétně operacionalizovat - každý s typickým zástupným měřením a společným zdrojem dat. Amnesty International (AI) poskytuje především kvalitativní zprávy o jednotlivých zemích a počty případů represe, mučení, politického věznění atd.; tam, kde AI nezveřejňuje řadu údajů, se často používají kompatibilní soubory dat od jiných nevládních organizací nebo orgánů OSN.

Úroveň -> Ukazatel (stručný popis) -> Hlavní zdroj (zdroje)*

1. Politická práva a účast

Svobodné a spravedlivé volby -> Hodnocení OBSE "svobodné/spravedlivé"; výsledky pozorování voleb -> Zprávy OBSE/ODIHR, V-Dem

Volební účast -> % voličů -> národní volební komise, IDEA

Pluralita stran -> Herfindahlův index parlamentních křesel -> ParlDems, ParlGov

Svoboda shromažďování a sdružování -> AI-dokumentované porušení/rok -> Amnesty, CIVICUS Monitor

Svoboda tisku a informací -> Pořadí a skóre -> RSF World Press Freedom Index, Freedom House

2. Právní stát a státní moc

Nezávislost soudnictví -> Skóre právního státu WJP „Občanská spravedlnost“ -> World Justice Project

Kontrola korupce -> Index vnímání korupce (0-100) -> Transparency Int.

Zneužívání/mučení -> Ověřené případy AI na milion obyvatel -> Amnesty

Mimosoudní popravy -> zdokumentované případy/rok -> Amnesty, OHCHR

Trest smrti -> Popravy + rozsudky smrti/rok -> Amnesty „Trest smrti“ Stat.

Političtí vězni -> registrovaných případů -> AI, HRW

Podmínky ve věznicích -> Míra obsazenosti (% přeplněnosti) -> World Prison Brief, AI

Policejní násilí -> Oběti na 100 000 obyvatel -> Mapování policejního násilí, AI

3. Společnost, účast a rovnost

Sociálně-ekonomická nerovnost -> Giniho koeficient (příjem) -> Světová banka, OECD

Míra chudoby -> % pod národní hranicí chudoby -> Světová banka

Rovnost ve vzdělání -> Index rovnosti žen a mužů, rozdíly v PISA -> UNESCO, OECD

Podíl žen v parlamentu -> % křesel -> IPU - Parline

Zastoupení menšin -> % mandátů menšin -> Národní statistiky, MIPEX

Integrace migrantů -> Celkové skóre MIPEX (0-100) -> MIPEX

Účast bez bariér -> Míra implementace UNCRPD -> UN DESA, AI

Internet a digitální svoboda -> Skóre 0-100 -> Svoboda na síti, Access Now

Transparentnost veřejných financí -> Index otevřeného rozpočtu -> Mezinárodní rozpočtové partnerství

Účast na ochraně životního prostředí (nepovinné) -> Provádění Aarhuské úmluvy -> EHK OSN, EPI

*Mnoho ukazatelů lze ověřit prostřednictvím výročních zpráv AI; tam, kde AI nevede kvantitativní řady, jsou poskytnuty kompatibilní údaje nevládních organizací/OSN. Pro vytvoření robustního indexu demokracie se v praxi několik těchto proměnných kombinuje, škáluje (např. 0-1) a váží podle teoretického zaměření.

Pro posouzení demokratické konstituce zemí jsme použili tři stejně vážené hlavní dimenze na základě výše formulované definice a každou z nich jsme převedli na hodnotu indexu (0-100 %).

Tyto tři dimenze jsou:

Pro každou dimenzi byly použity ověřené aktuální ukazatele renomovaných organizací (viz zdroje) (období 2023-2024), které byly standardizovány na stupnici od 0 do 100 a následně zprůměrovány.

V tabulce jsou uvedeny výsledky pro vybrané demokracie a také příklad autoritářské teokracie - jako protipól:

Estonsko, Německo, Nizozemsko, Česká republika, Dánsko, Izrael, USA a Írán, včetně volitelných dílčích hodnocení pro každou dimenzi.

Dimenze 1: Politická práva a účast - hodnoceny byly svobodné a spravedlivé volby, stranický pluralismus, svoboda projevu a svoboda shromažďování. Jako základ slouží skóre Freedom House pro politická práva (0-40 bodů, přepočteno na %).

Všechny analyzované demokracie zde získaly velmi vysoké skóre (např. Německo a Dánsko 100 %), zatímco autoritářské režimy, jako je Írán, dosáhly pouze přibližně 10 %.

(Zdroje: Freedom House, Freedom in the World 2023, en.wikipedia.org)

Dimenze 2: Právní stát a státní moc - sem byly zařazeny ukazatele týkající se nezávislosti soudnictví, boje proti korupci, ochrany základních práv a vnitřní bezpečnosti. Byl použit Index právního státu 2023 Světového projektu spravedlnosti (WJP) a Index vnímání korupce 2023 organizace Transparency International (0 = špatný, 100 = velmi dobrý). Dánsko získalo téměř 90 % bodů jako přední světová země v oblasti právního státu. Německo, Nizozemsko a Estonsko se pohybují kolem ~80 %. Česká republika dosahuje skóre kolem 65 %, neboť má relativně vyšší vnímání korupce (skóre CPI 57), a to navzdory dobrému stavu právního státu (20. místo WJP se skóre 0,73). Izrael se pohybuje kolem 62 %, zatímco Írán zřetelně zaostává s méně než 30 % (skóre CPI 23, velmi slabé ukazatele právního státu).

(Zdroje: WJP Rule of Law Index 2023; Transparency International, CPI 2023, vanguardngr.com, en.wikipedia.org, scribd.com).

Dimenze 3: Sociální rovnost a začleňování - byla zaznamenána rovnost žen a mužů, práva menšin, sociální a ekonomická rovnost a účast marginalizovaných skupin (včetně migrantů). Jako ukazatel byl použit index rovnostářské demokracie projektu V-Dem 2023, který měří, do jaké míry mají všechny sociální skupiny rovný přístup ke zdrojům, právům a moci. V tomto indexu vede Dánsko s ~87,7 %, následované ostatními evropskými demokraciemi (Estonsko ~79,7 %, Německo ~79,2 %, Česká republika ~78,8 %, Nizozemsko ~75,9 %). USA dosahují ~60 %, což ukazuje na vyšší nerovnosti (např. socioekonomické). Izrael dosahuje ~56 %, zatímco Írán vykazuje zjevný nedostatek rovnosti s pouhými ~15 %.

(Zdroj: V-Dem Egalitarian Democracy Index 2023, en.wikipedia.org,theglobaleconomy.com)

Následující tabulka shrnuje hodnoty indexu pro jednotlivé země. Jsou uvedeny dílčí hodnoty pro každou dimenzi (v % splněných kritérií) a z nich zprůměrovaný celkový index. Například Dánsko dosahuje celkového skóre přibližně 93 %, zatímco Írán pouze přibližně 18 %, což je drastický rozdíl, který ilustruje rozsah od plně konsolidovaných demokracií až po autoritářské státy.

Země -> Politická práva(účast) [%] -> Právní stát(korupce/státní moc) [%] -> Rovnost a začlenění [%] -> Index demokracie(celkem) [%]

Poznámky:

Po počáteční statické aplikaci Indexu demokracie na různé země se v následující části zaměříme na dynamickou analýzu. Na základě aktualizovaných a ověřených údajů je Index demokracie pro Izrael přepočítán, aby podrobně ukázal vývoj demokratické ústavy této země a dokumentoval případné odchylky od základních principů.

Vezmeme-li v úvahu politiku Izraele na okupovaném Západním břehu Jordánu, masivní rozšiřování osad, jeho kroky ve válce proti Gaze (> 55 000 mrtvých Palestinců od 7. října 2023) a rostoucí mezinárodní kritiku (včetně Rady OSN pro lidská práva, zatykače Mezinárodního trestního soudu, zjištění Amnesty o "apartheidu"), skóre Izraele v našem třísloupcovém indexu souvisejícím s demokracií výrazně klesá. Prosté přehodnocení vážené podle počtu obyvatel dává Izraeli skóre pouhých ≈ 52 % (dříve 68 %). Hlavními příčinami poklesu jsou drastické ztráty v dimenzi Právní stát/Vláda státu a Rovnost a začlenění; dimenze Politická práva klesá především proto, že Palestinci na územích kontrolovaných Izraelem nemají rovnocenná práva.

Krok -> Zdroj dat -> Odůvodnění/úprava

Politická práva (váha ⅓) -> Freedom House 2024: Izrael = 34/40 (= 85 %), Západní břeh = 4/40 (= 10 %), Gaza = 3/40 (= 7,5 %) (freedomhouse.org, freedomhouse.org, freedomhouse.org) -> Vážený průměr počtu obyvatel (9,7 milionu Izraelců : 5 milionů Palestinců) ≈ 70 %.

Právní stát a státní moc (⅓) -> WJP rule of law score 0,62 / CPI 64 ⇒ ~ 63 % základ; rezoluce Rady OSN pro lidská práva A/HRC/55/L.30 o možných válečných zločinech (reuters.com); zatykače ICC na Netanjahua a Gallanta (icc-cpi.int); OCHA civilní oběti v Gaze 55 104 (11. června 2025) (ochaopt.org) -> Dodatečná malus (-13 bodů) za systematické porušování mezinárodního humanitárního práva/lidských práv ≈ 50%

Rovnost a začlenění (⅓) -> V-Dem Egalitarian Index 2023 ≈ 56 %; Amnesty Apartheid Report 2022 (amnesty.org); 700 000 osadníků ≈ 10 % obyvatel Izraele. Obyvatelstvo. (aljazeera.com); stálý nárůst násilí spojeného s osadníky (ochaopt.org); zprávy Amnesty/HRW 2024 o Gaze (amnesty.org, hrw.org). -> -21 bodů sleva kvůli diskriminačnímu duálnímu právnímu systému ≈ 35 %.

Průměr = (70 + 50 + 35) / 3 = ≈ 52 %.

Země -> Politická práva -> Právní stát a státní moc-> Rovnost a začlenění -> Index demokracie

Izrael (aktualizováno) -> 70 -> 50 -> 35 -> ≈ 52 %

Izrael - dlouho vnímaný jako silná parlamentní demokracie - zaznamenal v posledním desetiletí viditelný pokles kvality: Body Freedom House klesly z 81 (2014) na 74 (2024) a na pouhých 73 bodů ve zprávě za rok 2025, tj. o -8 bodů en.idi.org.il. Příčiny se vzájemně prolínají: populistická mobilizace kolem Benjamina Netanjahua, chronické koaliční krize (pět nových voleb v letech 2019-22), otevřený útok na dělbu moci (reforma soudnictví 2023 a násl.), eskalace osadnické a válečné politiky a korupční aféra, která je dodnes předmětem soudního řízení. V důsledku toho Izrael nyní ve srovnatelných žebříčcích vystupuje z kategorie „liberální demokracie“ a blíží se statusu pouhé „volební demokracie“.

Až do roku 2010 byl Izrael považován za jednu z mála stabilních demokracií na Blízkém východě. V roce 2014 jej organizace Freedom House ohodnotila 81/100 body en.idi.org.il; to v té době odpovídalo zemím, jako je Portugalsko nebo Francie. Strukturální nedostatky - jako například nedostatek základních práv pro Palestince na okupovaných územích - byly diskutovány, ale na celkové hodnocení měly jen malý vliv.

Netanjahu je od roku 2020 souzen ve třech případech za podvod, porušení důvěry a úplatkářství theguardian.com. Proces se vleče, mimo jiné kvůli legislativním zásahům vládní většiny do jednacího řádu; populističtí obhájci dokonce volají po zastavení řízení.

Mezi dubnem 2019 a listopadem 2022 musel Izrael uspořádat pět parlamentních voleb, což je mezi parlamentními demokraciemi rekord reuters.com. Dlouhotrvající patová situace posílila okrajové strany a zvýšila motivaci k hledání institucionálních „zkratek“, jako je reforma soudnictví.

Rok -> Skóre Freedom House -> Trend

2014 -> 81/100 -> Počáteční hodnota

2023 -> 77/100 -> -4 body

2024 -> 74/100 -> -3 body

2025 -> 73/100 -> -1 bod; kumulativně -8 (freedomhouse.org, en.idi.org.il)

Náš vlastní třísloupcový index z dřívějška odhalil - po zohlednění faktorů války, osídlení a rovnosti - pouze 52 % ve prospěch Izraele, zatímco Dánsko je na 93 %. Jedná se o první skutečný rozdíl mezi Izraelem a zavedenými západními demokraciemi.

Stručně řečeno, vývoj Izraele v posledních letech ukazuje, že úspěšně zavedené demokracie mohou během několika let pod tlakem populismu, korupce a permanentních krizí znatelně erodovat - dlouho předtím, než se formálně stanou autoritářskými. Zkušenost nás varuje, abychom liberální instituce nedefinovali pouze podle výsledků voleb, ale abychom je udržovali a bránili na každodenní bázi.

Po léta byl Izrael součástí západního demokratického konsensu - avšak kombinace domácího populismu, korupce a stále tvrdších vojenských akcí v Gaze / na Západním břehu Jordánu vzdálila zemi od minimálních standardů kodifikovaných Chartou OSN, Ženevskými konvencemi a Mezinárodním trestním soudem (ICC).

Tento rozpor ilustrují čtyři tvrdá fakta:

Pozorování -> Současná zjištění

Hromadné civilní oběti a zničení infrastruktury -> > 55 000 mrtvých v Gaze, podle OHCHR ohchr.org zničena více než polovina všech náboženských/kulturních památek.

Systematické porušování lidských práv -> Rada OSN pro lidská práva přijala 4. dubna 2025 rezoluci 58/2 o „povinnosti zavést odpovědnost“ un.org

Zásah podle mezinárodního trestního práva -> Zatykače ICC na Netanjahua a Gallanta (21. listopadu 2024) icc-cpi.int

Měřitelný demokratický skluz -> Skóre Freedom House z 81 (2014) na 73 (2025) - ztráta 8 bodů za deset let.

Pro všechny platí stejná pravidla - důvěryhodnost Západu již utrpěla v případě Saúdské Arábie, Egypta a Maďarska. Pokud bude Izrael i nadále dostávat bezpodmínečnou podporu navzdory prokazatelnému porušování pravidel, ztratí řád založený na pravidlech svůj univerzalistický nárok. Poučení z ruské války proti Ukrajině je právě v tom, že agrese a válečné zločiny musí mít následky, i když je partner strategicky důležitý.

Hodnotová propast mezi Izraelem a základními normami mezinárodního řádu se měřitelně zvětšuje. Slepá podpora by tyto normy narušila a podkopala naši vlastní důvěryhodnost. Kritika ≠ nepřátelství: Každý, kdo umožňuje partnerovi institucionální návrat k právnímu státu, jedná „proizraelsky“ v pravém slova smyslu - totiž v zájmu demokratické budoucnosti všech lidí mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.

Pokud na Západě tvrdíme, že jsme pro mezinárodní řád založený na pravidlech, lidských právech, suverenitě, zákazu použití síly a mezinárodním právu, pak musí být tento postoj také důsledný. Nesmí být uplatňován selektivně jen proto, že stát je formálně spojencem, nebo proto, že historické souvislosti viny (jako v případě Izraele) jsou emocionálně nabité.

Nejpozději s ruským útokem na Ukrajinu jsme označili normativní bod zlomu:

„Každý, kdo systematicky porušuje naše pravidla, nemá právo na rovnocennou spolupráci“.

To bylo jasně demonstrováno Rusku, které se tak sankcemi, oddělením, izolací a dodávkami zbraní na Ukrajinu připojuje k Severní Koreji a Íránu. Tento standard je rovněž uplatňován, i když ne důsledně, vůči Saúdské Arábii (po vraždě Khashoggiho).

Izrael je formálně západní zemí se svobodnými volbami, silnou občanskou společností a parlamentním systémem. Nicméně:

Kolik hodnot může „partner“ porušit, než přestane být partnerem?

Klíčový bod, který je třeba mít na paměti, je následující:

Státní podpora není neutrální. Je politicky, normativně a finančně konkrétní.

Když se vynakládají miliardy na vojenskou pomoc, výzkum, obchod, vývoz technologií atd., nejedná se o abstraktní rozpočtová čísla, ale o peníze daňových poplatníků od skutečných lidí - jinými slovy o legitimizaci námi všemi.

Jsme proto spoluodpovědní za

Jeden příklad:
Pokud se vyrábějí zbraně se západními komponenty, které ničí domy v Rafáhu nebo Džanínu, pak už to není „záležitost Izraele“, ale také naše morální spoluvina.

Nejde o izolaci, nejde o démonizaci, ale o to, aby se

Metaforicky řečeno:

Bylo by ostudou, kdybychom museli říci, že Izrael už nemá místo u našeho stolu - ale ještě větší ostudou by bylo, kdybychom prostírali stůl, zatímco ubrus by byl potřísněn krví.

Charta OSN, Ženevské úmluvy, Římský statut Mezinárodního trestního soudu - to nejsou symbolické ozdoby, ale závazné zásady pro státy, které se chtějí nazývat civilizovanými.
Každý, kdo se těmto hodnotám vyhýbá - ať už je to Rusko se svou invazí, Čína s Ujgury nebo Izrael s Gazou -, se staví mimo tento konsenzuální prostor.

Ale jen pokud budeme měřit všem stejně, můžeme si zachovat morální soudržnost, která nás odlišuje od autokratických mocenských bloků.

Izrael již není obětí. Izrael je stát s nejsilnější armádou v regionu, jaderným arzenálem, ekonomickou silou - a mocí držet miliony lidí pod vojenskou okupací.

Těm, kdo mají moc, je třeba měřit. Také - a zejména - podle měřítek, která kdysi sami pomáhali vytvořit.

Tato věta to tedy vystihuje v kostce:

„Ti, kteří nesdílejí naše hodnoty, s námi nemohou sedět u jednoho stolu a večeřet.“

To neznamená, že přerušíme vztahy. Znamená to, že účast v našem hodnotovém společenství není právem, ale povinností.
A znamená to, že z peněz daňových poplatníků nesmí být financováno systematické porušování norem, ať už pochází z Moskvy, Rijádu nebo Jeruzaléma.

Zdroje informací použitých v tomto vlákně - u každé je uveden zdroj a URL:

Tagy: index demokracie, Izrael, lidská práva, právní stát, mezinárodní právo, OSN, Amnesty International, historická odpovědnost, kritika a společenství hodnot