Článek
Pojem „progresivní prosemitismus“ popisuje ambivalentní postoj západních médií a politiků k činům Izraele: ze strachu, že budou označeni za antisemity, se zdržují jasně odůvodněné, věcné kritiky izraelské politiky. Tento postoj stírá zásadní rozdíl mezi legitimní kritikou chování státu a nepřípustnou paušální kritikou celé náboženské komunity nebo etnické skupiny.
Právě tento progresivní prosemitismus se ukazuje jako kontraproduktivní, protože brání upřímné a nezbytné diskusi o chování Izraele, které je v rozporu s mezinárodním právem. V konečném důsledku dokonce poškozuje důvěryhodnost skutečného boje proti antisemitismu, protože smíchání kritiky Izraele s antisemitismem znehodnocuje a bagatelizuje skutečnou hrozbu protisemitských nálad.
Politická a mediální zdrženlivost je tak nejen zbabělá, ale představuje morální kapitulace, která opouští principy osvícenství a univerzálního humanismu ve prospěch pohodlné, ale nečestné jistoty. Je to hanebné selhání západních demokracií a zrada jejich vlastních hodnot.
Progresivní prosemitismus jako společenský postoj má kořeny v kolektivním, historicky zděděném komplexu viny, zejména v Evropě a Německu. Tento autocenzurní postoj odhaluje hlubokou společenskou slabost: neschopnost vyvodit z vlastní historie rozhodující morální poučení a zbabělost nahlas a jasně pojmenovat znovu spáchané zločiny proti lidskosti.
Je hořkou ironií historie, že právě oprávněný stud za historické zločiny nás nyní paralyzuje a zaslepuje vůči novým křivdám. Nejedná se pouze o politickou opatrnost, ale o morální pohodlnost, pohodlnou výmluvu, jak se vyhnout odpovědnosti a zaujmout jasný postoj.
Naše společnost tak reprodukuje právě ty vzorce mlčení a pasivity, které kdysi přispěly k tomu, že došlo k nejhorším zvěrstvům. Tento odraz naší zbabělosti nám jasně ukazuje, jak málo jsme se ve skutečnosti poučili z minulosti. Kdo totiž mlčí tváří v tvář zjevným porušováním lidských práv ze strachu z neopodstatněných obvinění, zrazuje právě ty hodnoty, které jsme se podle svých slov poučili z historie.
Progresivní pro-semitismus tak nejen udržuje nespravedlnost na Blízkém východě, ale také postupně narušuje naše vlastní etické základy. Pokud se brzy nenaučíme překonat náš kolektivní strach a být morálně pevní, staneme se opět spoluviníky utrpení těch, jejichž osud vědomě ignorujeme.
Grafika: Stepan Kalina, openAI/o3