Článek
Ačkoli dnes máme více znalostí a možností než kdykoli předtím, nejsou využívány k dobrým účelům. Skutečná zkaženost nespočívá ve zlu samotném, ale v opomenutí dobra, zatímco nespravedlnosti pokračují navzdory lepšímu poznání a prostředkům a nakonec zůstává jen válka, násilí a hloupost. Ne proto, že by to muselo být, ale z principu nebo z nudy.
Zhoršil se svět? Jistěže ne. Všechno je úžasné. Demokracie funguje, lidstvo je na dobré cestě k sebezdokonalení a někde existuje etická rada, která vše řídí správným směrem. Nebo snad ano?
Ve skutečnosti jsme svědky situace, která připomíná transcendentní nemoc - černou pulzující tekutinu, která pokrývá zemi. Prosakuje do každé štěrbiny lidského soužití, bublá v každém křesle talk show, vytéká z každého kanálu TikTok a nakonec se kondenzuje ve válku, násilí a iracionalitu. Ne z nutnosti, ale z principu. Ne z nevědomosti, ale z nudy.
Média? Jsou velekněžími této nové liturgie. Jejich evangeliem je katastrofa. Záplava informací není záplavou - je to tsunami hluku. A co se vznáší na vrcholu? To, co se vždy dostává na vrchol: Špína. Vraždy, skandály, pády. Negativita je tržní měnou. Čím hrůznější titulek, tím více kliknutí. Média už dávno nejsou okny do světa, ale spíše zrcadlovými skříňkami s pokřivenými obzory.
Politika? Satira ze života s fatálním vyústěním. Bez myšlenek, reaktivní, synteticky morální. Místo vizí jen laciné reakce na symptomy, které sami pomohli vyvolat. Namísto státnického přístupu - získávání hlasů pomocí módních slov. Ti, kdo dnes dělají politiku, nepotřebují odvahu, přesvědčení ani znalosti - jen stabilní ego a dobrou PR agenturu. Jehla morálního kompasu se otáčí jako dron při hledání dalšího skandálu. Koalice se už netvoří na základě hodnot, ale vyměňují se jako vetešnické zboží na bazaru - hlavní je: většina za každou cenu. A kdo není zapleten do skandálu, nemá integritu - prostě se naučil zametat stopy jako sériový vrah s právnickým vzděláním.
Lidé? Hloupí, jak je nazval Cicero. Až na to, že tenkrát ještě neznal komentářové rubriky na internetu. Dnes mají masy hlas - a používají ho. Bohužel. Každý, kdo volí populisty, dokazuje svou hloupost. Každý, kdo je volí, i když by to mohl vědět lépe, dokazuje dvojnásobnou hloupost. A každý, kdo se domnívá, že „informováním se“ už něco dokázal, nikdy nepochopil rozdíl mezi daty a porozuměním. Filtrační bubliny jsou nové zdi žaláře. Lidé v nich nepřemýšlejí - jen papouškují. Neinformovaní věří, že jsou vzhůru. Naivní si myslí, že jsou diferencovaní. Ti hlasití si pletou hlasitost s argumenty. Máme svobodu názoru - a bohužel ji příliš mnoho lidí využívá.
To všechno věděl už Cicero. A sám byl ukázkovým příkladem tohoto problému: zbabělý, zkorumpovaný, oportunistický. Moralista, který s každou změnou větru vymýšlel nové zásady. Nenáviděl hloupost - a zároveň z ní profitoval. Archetyp dnešního politika, jen rétoricky obratnějšího.
Je tedy dnešní svět opravdu horší?
Chytrý člověk si uvědomuje, že svět nikdy nebyl lepší. Byl jen hůře zdokumentován. Dnes však máme k dispozici všechno: Tisíciletí filozofie, náboženství, historiografie, etiky. Máme v kapse znalosti celého světa - a používáme je k publikování selfie a streamování porna. Naše nevědomost není nutnost, je to volba.
Sepsali jsme univerzální lidská práva - a zapomněli, že nejsou univerzální. Vytvořili jsme systémy pro trestání zločinu - a sledujeme, jak v reálném čase selhávají. Mluvíme o pokroku, zatímco v Gaze, na Ukrajině a v Myanmaru se stále kouří z trosek. Oslavujeme svou „informovanost“, zatímco děti se hroutí pod kobaltovými minami, abychom my mohli mít elektrokolo.
Svět se stal horším - ne proto, že by bylo více nespravedlnosti, ale proto, že se děje s většími znalostmi, s více zdroji a s více příležitostmi. Bezpráví není větší - ale měřítko, kterým se měří, je. A přesto se to stále děje. Bez překážek. Cynicky. Systematicky.
Skutečným měřítkem zkaženosti není zlo samo o sobě. Je to opomenuté dobro.
Grafika: Stepan Kalina, openAI o3
