Článek
Zpočátku se Jitka na seznamce obtížně orientovala. Když zjistila, že jí chodí spousty fotek přirození, zvažovala, že seznamku smaže. Ale pak si uvědomila, jak je ráda, že prožívá vůbec nějaké emoce. Naučila se sprosťáky blokovat a pokračovala v experimentu.
Na profilu pravdivě uvádí věk a křestní jméno, ale fotku nahrála 15 let starou. Píšou jí Češi, Slováci i cizinci z celého světa. Zprvu se soustředila na Čechy. Většinu z nich po pár větách odmítla. A když se nevzdávali, naučila se blokovat i je.
S těmi slušnějšími pokračovala v konverzaci a několikrát se dopracovala až k domluvení schůzky. Ale jak se schůzka blížila, dělalo se jí úzko. Z každé schůzky se vymlouvala a ze slibně se rozvíjejících vztahů vycouvala. Na randění se necítí, připadá si stará. Ví, že to je hloupost. Ale neumí si pomoct.
Začala si povídat s cizinci. S některými anglicky. S některými přes překladač. Od dcery ví, že většina těch cizinců na seznamkách jsou podvodníci. Lákají ze žen na západě peníze, třeba na letenku za nimi. Jenže laciné lichotky a vyznání lásky od těch seznamkových podvodníků se jí líbily. I dnes jí každý den přijde několik fotek květin, animovaná srdíčka a milé pozdravy.
A tak Jitka zjitila, že jí vyhovuje žít na internetové seznamce.
Má pocit, že je obletovaná. Má si vždy s kým psát. Zvedá jí to sebedůvěru. Cítí se zase jako atraktivní žena.
Díky tomu se přestala tolik ostýchat a ve vlaku se seznámila s mužem ve svém věku. Tráví spolu stále více času. Jezdí teď spolu na výlety. Ale posunout vztah dál a sestěhovat se Jitka nechce. Bojí se, že by jí chyběla její seznamka.
Čas chce mezi nového přítele a své nápadníky na seznamce rozkládat.
