Když se ze zvířecí duše stane položka v e-shopu. Český ceník za smrt, který vás donutí otevřít oči

Stačí pár kliknutí na českém internetu, abyste zjistili, že v České republice zcela otevřeně a legálně fungují taxidermické firmy, které se specializují na preparaci exotické zvěře. Když si otevřete veřejně dostupný ceník jedné zavedené české dílny Franc & Zugar, nečtete položky jako jelen, srnec nebo divočák.

Čtete tam konkrétní částky v českých korunách za to, že řemeslník vezme tělo tvora, který byl ještě před chvílí nositelem života, a udělá z něj neživý suvenýr. Hodnota posvátných bytostí vyčíslená v naší měně:

Zamyslete se nad tím. Tyto ceníky na českém webu nevisí jako teoretická nabídka pro nikoho. Existují proto, že v České republice žije reálná, platící klientela. Lidé, kteří potlačili vlastní empatii a vyměnili úctu k životu za kus vycpané kůže. Za necelých padesát tisíc korun vám česká dílna udělá ze lva předložku před krb. Zvíře, které na farmě od narození znalo lidskou ruku, věřilo jí a vnímalo člověka jako nositele bezpečí, skončí jako kus dekorace, po které někdo šlape v bačkorách. Čistá, upřímná zvířecí duše je tímto brutálně oklamána.

Český full-service na smrt

Je potřeba jasně zdůraznit, že tyto české firmy neporušují žádný zákon. Celý problém leží v děravé mezinárodní legislativě a úmluvě CITES, která sice zakazuje komerční obchod s chráněnými druhy, ale obsahuje absurdní výjimku: lovecké trofeje pro osobní potřebu.

Možná si ale říkáte, že taková česká dílna funguje jen jako pasivní řemeslník, který zpracuje to, co si lovec sám v Africe zařídí. Omyl. Když se podíváte do struktury jejich webu, zjistíte, že pod hlavičkou Franc Hunting Safaris tato česká společnost organizuje samotné lovy. Přímo na svých stránkách lákají klienty textem: „Co můžete lovit s Franc Hunting Safaris? Třeba lva v Jihoafrické republice.“

Nemusíte umět anglicky, nemusíte nic složitě vyřizovat v Africe. Jeden a ten samý byznys vám v češtině zprostředkuje all-inclusive popravu lva v jihoafrické ohradě, zajistí dovoz jeho zbytků přes kontinenty a ve své dílně vám z něj vyrobí trofej na zeď.

Jak správně prostřelit hrochovi lebku?

A nezůstává jen u lvů. Agentura na svých stránkách provozuje kompletní encyklopedii pro lovce, kde v češtině najdete chladnokrevný návod na to, jak divoká zvířata co nejefektivněji zbavit života. U položky Hroch obojživelný web dává jasné instrukce. Jako doporučený zásah uvádí: „Mozek (nejčastěji z čelního směru)“ nebo „Plíce (při výstřelu z boku, když je venku z vody)“.

Aby to lovec neměl tak složité, web obsahuje přímo grafický anatomický nákres hrocha, kde jsou barevně vyznačeny zóny zásahu – modrofialový terč na plíce a přesný bod na hlavě pro okamžitou likvidaci mozku.

Web sice varuje, že hroch je jedno z nejnebezpečnějších zvířat Afriky, které ročně zabije stovky lidí. Lovci se tím často ohánějí jako alibi pro své falešné hrdinství. Jenže zapomínají na jednu zásadní věc: ta zvířata nám do našich domovů nelezou. Žijí ve svém přirozeném prostředí, ve svých řekách a revírech. To my, lidé, jim s optikou a těžkým kalibrem lezeme do obýváku, narušujeme jejich domov a pak si jejich smrt kupujeme jako zážitek. Celý ten masakr pak končí změřením spodních špičáků a odesláním těla do Česka, kde preparace celého hrocha stojí v ceníku přes půl milionu korun.

U karty Nosorožce tuponosého jižního ale narazíte na pojem, ze kterého mrazí možná ještě víc. Svítí tam „Greenhunt“ (zelený lov). Text vysvětluje, že při něm nedochází k usmrcení zvířete. Nosorožec je pouze uspán narkotizační zbraní (systém Dan-Inject), veterináři mu odeberou DNA, aplikují mikročip a zvíře pak zase odejde po svých.

Zní to jako ušlechtilá věc, že? Jenže když si odmyslíte ten růžový marketingový závoj, uvidíte duchovní prázdnotu v celé její nahotě. Majitelé afrických rezervací potřebují nosorožce pravidelně uspávat – například jim preventivně uřezávají rohy, aby nelákali nelegální pytláky. Protože je ale práce veterinářů drahá, udělali z této nutné lékařské péče zážitkový produkt pro znuděné multimilionáře.

Ti lidé si to kupují prostě jen tak pro zábavu, z čistého rozmaru. Lovec dostane do ruky uspávací pušku, stopuje zvíře a vystřelí si. Když nosorožec po chvíli zmateně upadne do spánku, milionář k němu přiběhne, dřepne si k němu, chytí ho za roh a udělá si fotku na sociální sítě. Domů pak odjíždí s pocitem falešného hrdinství a čistým svědomím, protože všem vykládá, jak „pomohl vědě“. Udělali jsme z kriticky ohroženého tvora pouhou rekvizitu v placeném zážitkovém divadle pro lidi, kteří už neví, co roupama dělat a potřebují si dokázat svou nadvládu nad přírodou – i kdyby jen uspávací šipkou.

Střílíme to, co doma pracně zachraňujeme

Pokud by si někdo stále myslel, že se nás to netýká, protože jde o dalekou Afriku, stačí v českém ceníku srolovat o kousek níž. Najdeme tam položky, které míří přímo do naší vlastní evropské přírody.

Zatímco jako společnost investujeme miliony korun do záchranných programů pro návrat velkých šelem a kopytníků, v tuzemských komerčních dílnách mají tato zvířata prostou cenovku. Bohatému lovci stačí vycestovat do zemí, kde je odstřel povolen, a domů se vrátí se suvenýrem pro své vlastní ego. To, co my pracně chráníme, si jiný Čech pověsí na zeď.

Když jsem psala svůj první článek, byla jsem zdrcená z toho, co se děje ve světě. Dnes jsem zdrcená z toho, jak hluboko dokáže lidské vědomí klesnout a jak perfektně dokáže mezinárodní byrokracie legalizovat morální zvrácenost pod rouškou legálních služeb.

Tento průmysl netuneluje přírodu někde v anonymní divočině na druhém konci světa. Má konkrétní české adresy, české telefony a končí za zdmi českých domů. Ukazuje naši hlubokou duchovní krizi. Krizi, kde jsme zapomněli, že jsme součástí přírody, nikoli jejími diktátory. Zaměnili jsme úžas z živého tvora za touhu vlastnit jeho mrtvolu.

Dokud budeme jako společnost tolerovat lidi, kteří se chlubí vycpanou hlavou ohroženého zvířete na zdi, a dokud bude legislativa považovat usmrcení vzácného tvora za legální osobní suvenýr, tento byznys nikdy neskončí.

Až se příště podíváte na fotku někoho, kdo hrdě pózuje u spícího či mrtvého nosorožce, lva nebo hrocha, sundejte si růžové brýle. Nedíváte se na hrdinu. Díváte se na hluboké selhání lidskosti, které si někdo koupil za peníze.

Skutečně chceme žít ve světě, kde má život rysa, hrocha nebo krále zvířat hodnotu jednoho rodinného výletu nebo ojetého auta?