Článek
Píše se rok 1958 a profesor Morton Smith provádí v knihovně kláštera Mar Saba (nedaleko Jeruzaléma) rutinní katalogizaci svazků. Při práci náhodně učiní naprosto mimořádný objev. Objeví rukopis dopisu Klementa Alexandrijského, který je adresován nezjištěnému a dále neztotožněnému Theodorovi. V dopise jsou doslovně citovány neznámé verze Markova evangelia. Dopis je však novodobý opis z 18. století. Tento dopis reaguje na dopis pocházející z 2. století (doba vzniku ostatních Klementových spisů). Klement v něm varuje před sektou karpokratovců (gnostická skupina), kteří podle něj zneužívají a překrucují tajnou, duchovnější verzi Markova evangelia.
Klement potvrzuje, že Marek po Petrově smrti sepsal v Alexandrii druhé, „tajné a duchovnější“ evangelium určené pouze pokročilým zasvěcencům. Jako důkaz cituje následující pasáž:
„A přicházejí do Betánie. Byla tam jedna žena, jejíž bratr umřel. Přišla a poklonila se Ježíšovi a řekla mu: Synu Davidův, smiluj se nade mnou. Učedníci ji napomínali. A Ježíš se rozhněval a odešel na zahradu, kde byl hrob. A hned se z hrobu ozval silný hlas. Ježíš přistoupil blíž a odvalil kámen od vchodu do hrobu. A hned vešel tam, kde byl ten mladík, vztáhl svou ruku a pozvedl ho. Ten mladík se na něj podíval, zamiloval si ho a začal ho prosit, aby s ním zůstal. Vyšli z hrobu a vešli do mladíkova domu. Byl totiž bohatý. A po šesti dnech mu Ježíš dal příkaz. A večer mladík přišel k němu. Měl na sobě plátno přes nahé tělo a zůstal s ním tu noc. Ježíš ho vyučoval v tajemství království Božího. Odtud šel a vrátil se na druhý břeh Jordánu.“
Přečteme-li si uvedený text fragmentu, je pochopitelné, že vyvolal vlnu kontroverze. Je totiž možné text interpretovat tak, že Ježíš mohl mít homosexuální poměr s mladíkem. Druhý možný způsob interpretace je však mnohem prostší. Ježíš mohl mladíka zasvěcovat formou nějakého rituálu (křtu), kdy „plátno přes nahé tělo“ může značit křestní roucho.

dopis Klementa Alexandrijského
V roce 1977 byla kniha převezena do Jeruzaléma, kde měl být dopis vyfocen a zkoumán. Později se však bez provedení zkoumání mysteriózně ztratil.
Dodnes se vědci nemohou shodnout, zda mohl být citovaný dopis s úryvkem Markova evangelia pravý. První teorie, která pravost vyvrací, uvádí, že dopis nebyl pravý, neboť nikdy nebyl podroben chemickému zkoumání inkoustu a materiálu. Někteří se shodují, že padělek vytvořil sám nálezce Morton Smith s jakousi touhou se zviditelnit.
Druhá teorie hovořící pro pravost Tajného evangelia má odlišný a také přesvědčivý argument. Styl, slovní zásoba a celkové zpracování dopisu přesně odpovídají jiným spisům té doby. Dále je zmíněno, že vytvořit takto dokonalé falsum je v podstatě nemožné.
Je zarážející, že se takto významný dokument v rukou církve prostě ztratil. Nejedná se logicky o desetihaléř, nad kterým leckdo může mávnout rukou.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tajn%C3%A9_Markovo_evangelium





