Jóga, jak ji neznáte: Brutální askeze a zničená těla

Jóga má předlouhou tisíciletou tradici a původně vznikla ve starověké Indii. První praktikování jógy tak můžeme vysledovat v nejstarší literární tradici Indie již v letech okolo 900 př. n. l. Tehdejší jóga vycházela z filozofie zaměřené na ovládání těla a mysli za účelem osvobození zvaného mókša.

Mókša je vrcholný stav, kterého může jedinec dosáhnout. V podstatě jde o vysvobození duše z cyklu stěhování duší, tedy z koloběhu smrti a života, který se dle hinduistické teologie neustále opakuje. Jedná se tak o stav komplexního vysvobození od nutnosti a hmotného života.

Neustálé převtělování a koloběh života a smrti jsou totiž považovány za utrpení. Není proto divu, že tento indický jóginský způsob myšlení o životě a smrti inspiroval mnohé pozdější autory, například Arthura Schopenhauera. Mókšu tedy můžeme chápat jako určitou nadpozemskou realitu oproštěnou od všeho utrpení.

Ačkoliv existují desítky různých směrů jógy, některé mají společného jmenovatele. Tím je extrémní askeze. Nejedná se však o askezi, kterou bychom mohli znát z křesťanství; indická forma askeze má na jóginy a jejich těla devastační následky. Tuto tradici s údivem a velkou dávkou opovržení i nepochopení popsal francouzský lékař a cestovatel François Bernier ve své knize Travels in the Mogul Empire (1656–1668).

Během své cesty popsal tento francouzský lékař jako první Evropan onen prastarý a brutální zvyk. Jeho svědectví tedy představuje první záznam o ideologii ukrývající se za jógou, přičemž ta se u něj setkala s velkým nepochopením.

Sám je nazývá indickými „fakíry a pohanskými pokrytci“, o kterých uvádí, že žijí v jakémsi klášteře, kde skládají sliby cudnosti, poslušnosti a chudoby. Ti, kteří jsou nazýváni „Janguis“ (jógin), chodí zcela nazí. Někteří mají dlouhé dredovité vlasy až k lýtkům a jejich vzhled doktor přirovnává k chundelatým a zanedbaným psům.

Co mu však přijde absolutně nepochopitelné, jsou až sebetrýznící praktiky, které popsal doslovně takto:

„Viděl jsem několik takových, kteří drží jednu, a některé, kteří drží obě paže neustále zvednuté nad hlavou; nehty na rukou mají zkroucené a delší než polovina mého malíčku, kterým jsem je měřil. Jejich paže jsou tak malé a tenké jako paže lidí umírajících na souchotiny, protože v takto vynucené a nepřirozené poloze nepřijímají dostatečnou výživu; a nemohou je ani sklonit, aby dopravili potravu do úst, neboť svaly se stáhly a klouby vyschly a ztuhly.“ (Bernier, str. 316)

Kvůli vzhledu zdevastovaných „mrtvých“ končetin, zanedbanému tělu a způsobům je přirovnává k odporným pekelným fúriím.

Co se týče způsobů sebetrýznění, je jich popsána velká spousta. Hlavním cílem je absolutně zavrhnout život a tělo. Zničit je. Někteří, jak již bylo zmíněno, mají permanentně zvednutou ruku nad hlavou. To způsobí, že jejich paže odumře. Jiní mají zvednuté obě paže a jsou tak odkázáni na pomoc ostatních.

Jsou však popsány i případy, kdy asketové bez odpočinku stojí na nohou. Oporu jim v noci poskytuje pouze provaz, o který jsou opřeni. Takto je popisuje lékař:

„Viděl jsem i další, kteří v důsledku zvláštního slibu stáli vzpřímeně po sedm nebo osm dní, aniž by si jedinkrát sedli nebo lehli, a bez jakékoliv jiné opory, než jakou jim na pár hodin v noci poskytovalo naklonění se vpřed proti provazu; jejich nohy mezitím otekly do velikosti stehen.“ (Bernier, str. 317)

Několik jóginů je permanentně zatíženo břemenem. Kolem krku a na zádech mají upnuté těžké řetězy, jež se využívají pro slony. To zapříčiní, že se jejich páteř a stavba těla postupně zničí a vytvoří z nich pokroucené karikatury.

Tito muži však u místních nevzbuzují znechucení. Lidé je přijímají a nosí těmto svatým mužům drobné almužny v podobě jídla a vody.

Dnešní podoba jógy se sice na Západě transformovala v populární nástroj pro protažení těla, její původní kořeny jsou však mnohem drsnější a temnější, než by si návštěvníci moderních wellness studií dokázali vůbec představit.

Fotografie pochází z knihy The Mystics, Ascetics, and Saints of India autora Johna Campbella Omana, 1905). Zdroj: Internet Archive - Public Domain.

Fotografie askety se závažím kolem krku.

Fotografie askety, který tráví život zavěšen za nohy.

Asketa sedící nahý na zemi.

Asketa s dlouhými dredovitými vlasy.

Zdroje:

Bernier, F. (1914). Travels in the Mogul Empire, A.D. 1656-1668 (A. Constable, Přel. & V. A. Smith, Ed.). Oxford University Press

John Campbell Oman. The Mystics, Ascetics, and Saints of India, 1905. Zdroj: Internet Archive.