Článek
Aztécká kultura za dobu své existence provedla desetitisíce lidských obětí. Právě lidské oběti patřily k nejznámějším prvkům jejich kultury. Nebyla to však žádná démonická kultura. Aztékové tak nečinili z popudu nějaké zvrácenosti, vnímali to jako svou povinnost, aby zajistili, že Slunce znovu vyjde.
Podle aztécké mytologie stvořili svět čtyři bohové: Quetzalcoatl, Tezcatlipoca, Huitzilopochtli, Xipe Totec. Právě bůh Quetzalcoatl stvořil lidstvo tak, že sestoupil do podsvětí pro kosti, přičemž sám sebe pořezal a svou krví jim vdechl život. Existovala jakási představa „dluhu“, který Aztékové museli splácet krví a lidským srdcem.
Quetzalcoatl - bůh
Proč bylo srdce pro Aztéky tak důležité
Právě lidské srdce je ústředním a nejdůležitějším motivem celých obětních rituálů. Aztékové dobře rozuměli anatomii a věděli, že srdce je jedním z nejdůležitějších orgánů v lidském těle. Věřili, že se v srdci nachází lidská duše a jeho funkce jim evokovala sluneční energii, která byla do srdce uzavřena.
Rituály měly mnoho podob. Záleželo na tom, jakého konkrétního boha měl rituál uspokojit. Aztécká mytologie byla velice pestrá. Jsou známy desítky bohů, přičemž každý z nich měl specifickou funkci. Podle toho byly dány jednotlivé rituály a jejich účely. Zároveň byl každý bůh specificky vizualizován. Například bůh Quetzalcoatl dle španělských zápisů připomínal bílého, vousatého a opeřeného hada.
Podoba bohů a příchod Španělů
Existuje teorie vyplývající ze španělských pramenů, že právě tato vizualizace pomohla španělským dobyvatelům. Když se španělští dobyvatelé vylodili, přivezli s sebou nástroje a koně, jež Aztékové nikdy předtím neviděli. Zároveň nikdy neviděli člověka bílé pleti. Mohli tak příchod Španělů interpretovat jako příchod bohů. Nicméně vzhledem k tomu, že toto tvrzení vyplývá z pramenů Španělů, může se rovněž jevit jako propagandistické a málo uvěřitelné.
Španělští dobyvatelé - ilustrační obrázek
Jak rituály probíhaly a kde brali oběti
Při klasickém rituálu na vrcholu pyramidy kněží oběť napnuli přes zaoblený kámen, rychle jí otevřeli hrudník a vytrhli srdce. Tělo pak svrhli ze schodů. Trup byl často, podle některých španělských zdrojů, předhozen zvířatům v panovnické zoo a končetiny rituálně zkonzumoval válečník, který oběť přivedl. Tento rituál mohl být určen bohu Huitzilopochtlimu, který byl bohem slunce a války.
Bůh deště Tlaloc vyžadoval obětování dětí. U rituálu byl nutný jejich hlasitý pláč jako symbol padajícího deště. Pokud dítě neplakalo, kněží mu strhávali nehty. Archeologie nadto dokládá, že jako oběti byly často vybírány děti, které trpěly bolestivými nemocemi či abscesy.
S ohledem na vysokou potřebu obětí byly do sousedních států vysílány družiny válečníků, které měly jediný úkol – přivést nové zajatce. Tyto konflikty se nazývaly „květinové války“. Nešlo však pouze o dobyvatelské výpravy, často byly boje předem domlouvány mezi Aztéky a ostatními státy.
Reálný rozměr rituálů potvrzují moderní archeologické nálezy v samotném srdci Mexico City. V roce 2015 zde vědci z mexického Národního institutu antropologie a historie objevili pozůstatky jakéhosi stojanu a věže z lebek, známého jako Huey Tzompantli.
Huey Tzompantli
Chrám boha Huitzilopochtliho
Šlo o masivní konstrukci, na níž byly lebky obětovaných lidí napichovány na kůly a následně spojovány maltou do tvaru válcovitých věží. Detailní analýzou stovek odkrytých lebek bylo zjištěno, že značnou část z nich tvořily pozůstatky žen a malých dětí.
Měřítko aztéckých obětí bylo enormní a v celosvětové historii prakticky bezprecedentní. Běžné rituály mohly probíhat denně, ale při mimořádných událostech, jako bylo znovuvysvěcení Velkého chrámu, mohly položit život za jediný týden až tisíce lidí.
Zdroje:
https://historycollection.com/brutal-aztec-human-sacrifices-believed-serve-aztec-people-unbelievable-reason/3/
KARL TAUBE, Aztécké a mayské mýty. Levné Knihy, Praha, 2007
