Článek
Jak je možné, že kultury žijící na různých kontinentech stavěli velkolepé stavby s podobnou architekturou už před tisícovkami let? Jak mohli znát stroje a využívat technologie, které považujeme za výdobytky moderní civilizace? Co znamenají kresby znázorňující letadla, kosmické lodě, osoby ve skafandrech a neznámé tvory? Opravdu je to důkaz, že nás v minulosti navštěvovali mimozemšťané, aby nám předávali nám své znalosti?
Bylo by poměrně snadné tomu uvěřit. Je v lidské povaze oddávat se senzačním představám, které by nicotnosti bytí dávaly vyšší smysl. Od nepaměti proto lidé dávali věcem které nechápali božský význam. Viděli něco nadpřirozeného v přírodních úkazech, které dnes učitelé vysvětlují žákům na základní škole. Silná víra ve stvořitele se pak mnohým mohla promítnout do zjevení, a i když mnohdy bylo možné většinu z nich poměrně jednoduše vysvětlit, už jen samotná touha uvěřit vylučovala, že by taková osoba byla schopna přijmout myšlenku, že boží zjevení které spatřila, má původ zcela přirozený.
Ze stejného důvodu dnes mnozí na obloze vídají UFO, ačkoli se mnohdy jedná o meteorologický balón, letadlo, hvězdu nebo zářící bolid. Jiní jsou ochotni uvěřit, že ztrouchnivělá kláda, kterou na okamžik plyny vynesly na hladinu, byla Lochneskou příšerou.
Lidé jsou často ochotni zarputile hledat důkazy, které by potvrdily jejich přesvědčení, za kterým si stojí za každou cenu. Někdy neváhají ani skutečnost tu a tam přibarvit, překroutit, nebo dokonce důkazy podvrhnout.
Mnohdy jim v tom napomáhá i všeobecná tendence podceňovat schopnosti našich předků. Podobnost staveb ve tvaru pyramidy na různých kontinentech je možné snadno vysvětlit tím, že tyto kultury už před tisíci lety musely být ve vzájemném kontaktu a k tomu jim museli pomáhat mimozemšťané. Přitom se ignoruje skutečnost, že tehdejší technologie umožnila stavět vysoké stavby právě jen díky tomu, že jedině tvar pyramidy je stabilní a stavba se proto nezřítí. Ostatně v Egyptě jsou dodnes ruiny prvních pokusů stupňovitých pyramid, které se pod vlastní tíhou sesunuly. Kolik pokusů museli dávní stavitelé provést, než našli správný a stabilní sklon stěny? Zákony fyziky platí všude stejné, proto se dá očekávat, že když dva různí lidé hledají řešení stejného problému, nakonec dojdou ke stejnému výsledku. Nebo snad budeme předpokládat, že obyčejný luk na dvou kontinentech také naučili lovce vyrábět mimozemšťané?
A co třeba rozsáhlé kresby v peruánské poušti? Opravdu jejich stvořitelé měli v úmyslu dávat znamení návštěvníkům s vesmíru? Je snadné uvěřit, že vynakládali neskutečné úsilí, aby dali znamení mimozemšťanům na obloze. Co na tom, že i většina náboženství sdílí představu, že na obloze sídlí bohové. Je proto něco nepochopitelného na tom, že složité stometrové kresby vybudovali v rámci svých omezených možností jen proto, aby potěšili své božstvo?
Kolik úsilí stálo za vybudováním našich chrámů a kostelů a nikdo nevěří, že by měly jakkoli souviset s mimozemskými návštěvníky. Přesto by bylo snadné tvrdit, že tvar kostelní věže vychází z tvaru rakety stojící u řídícího centra, a proto tyto stavby byly vybudovány ve snaze napodobit vesmírnou technologii.
Pokud se vám zdá toto srovnání přehnané, podobným způsobem astroarcheologové vysvětlují tvary Hinduistických chrámů, které prý mají představovat bájné vimany, kterými zemi navštěvovali dávní mimozemšťané.
Tendence podceňovat schopnosti předků je absurdní. Asi jen těžko uvěřit, že sám Ježíš Kristus se ve své době mohl setkat s parním strojem, učit se základy hydrauliky nebo programování. Při tom ve stejné době žil Herón z Alexandrie, který byl pravděpodobně jen o 10 let starší než Ježíš a podle všeho zemřel kolem roku 70 našeho letopočtu. Herón sestrojil první jednoduchý parní stroj, navrhl a zkonstruoval fontánu, která za využití hydrauliky jakoby překonávala fyzikální zákony a její princip se využívá dodnes v mnoha moderních fontánách.
Herón sestrojil automatické divadlo, které samo pohybovalo loutkami, měnilo scény a děj podle programu, který byl nastaven složitým systémem provázků navinutých na kladkách. Kladky byly opatřeny kolíčky, přes které provázek mohl měnit směr navíjení a po zavěšení závaží a odvíjení provázku kladka měnila směr otáčení podle toho, jak byl provázek navinut. Za použití několika takových kladek, kdy otáčení jedné kladky mohlo ovládat spouštění a vypínání dalších bylo možné poměrně složitý systém různých pohybů.
Opona se sama roztahovala a zatahovala, na scéně se pohybovaly postavy, tam a zpět se pohupovaly kulisy rozbouřeného moře. Po moři pluly lodě, nad vodu vyskakovali delfíni. Zvedne se bouře a najednou po hladině plují jen trosky lodí. Nad mořem se objevují bohové. Představení je zakončeno zvukem hromu. Ten je vytvořen tak, že jsou automaticky vypuštěny kovové kuličky na buben a plech. Udivené diváky muselo toto automatické představení doslova ohromit. A to již před dvěma tisíci lety!
Stejný systém pak Herón využil i pro pohyb předmětů po jevišti ve skutečném divadle mezi živými herci. Takový objekt mohl podle provázkového programu měnit směr pohybu, choval se jako by se sám rozhodoval. Dnes bychom jej nazvali robotem.
Mezi jeho další vynálezy patří třeba automat na mince, hasičská stříkačka s ruční pumpou takřka navlas stejná, jakou hasiči používali před sto lety válečné kladkové stroje vrhající šípy, nebo automatická chrámová vrata, která se sama za zvuku trubek otevřou po zapálení obřadního ohně.
Shodou okolností Herón také navrhl džbán, který využívá opět jednoduchý hydraulický trik tomu, že do džbánu nalijete vodu, a následně z něho můžete rozlévat čisté víno. Stačilo jen palcem utěsnit malá otvor na uchu džbánu. Pokud nemohl být otvorem nasáván vzduch, džbán rozléval víno ukryté ve spodní části. Stačilo otvor uvolnit a džbán rozléval vodu, která byla ve vrchní části. Víno a voda ve džbánu přitom byly oddělené pouze přepážkou s otvory.
Jaká náhoda, že Kristův současník vyrobil takový džbán, přičemž shodou okolností jedním z Ježíšem vykonaných zázraků popsaných v samotné bibli je právě proměna vody na víno.
Kolik dalších Herónů v dávné minulosti učinilo další objevy, které předběhly dobu natolik, že skončily v zapomnění? Kolik vědění, plánů a návrhů strojů a vynálezů shořelo v Alexandrijské knihovně? Kolik se jich zachovalo jen jako dávná zmínka o něčem nepochopeném a nadpřirozeném?
Není žádný důvod hledat za lidskými výtvory a kresbami z minulosti hledat bytostí z vesmíru. Nakonec pokud by skutečně někdy naši planetu v minulosti navštívili, zcela jistě by jejich pokročilá technologie umožňující cestování vesmírem na vzdálenosti mnoha světelných let, nechala v historii a pokroku lidstva mnohem zřetelnější stopu.
