Hlavní obsah
Lidé a společnost

Jak se Karviná stala nejhorším místem k životu v České republice

Foto: Pixabay

Těžba uhlí.

Označit jedno město za nejhorší místo k životu je vždy zjednodušení. Karviná se ale na dně objevila v Indexu kvality života projektu Obce v datech, který porovnává 206 českých obcí s rozšířenou působností podle desítek ukazatelů.

Článek

Ve vydání za rok 2025 dopadla velmi špatně zejména v oblasti zdraví a životního prostředí, kde skončila 205. V materiálním zabezpečení a vzdělání byla 192. a ve vztazích a službách 195.

Čísla ukazují problém, který se vytvářel desítky let. Karviná byla jedním z center československého hornictví a prudce rostla spolu s těžbou černého uhlí. Podle retrospektivních údajů Českého statistického úřadu měla v roce 1970 přes 90 tisíc obyvatel. Na konci roku 2025 jich ve městě žilo 48 684. Jen během loňského roku zemřelo v Karviné o 353 lidí více, než se narodilo, přestože díky stěhování město 100 obyvatel získalo.

Uhlí přineslo práci, jeho konec velký problém

Právě závislost regionu na těžbě se po jejím postupném útlumu stala slabinou. ČSÚ charakterizuje správní obvod Karviné jako tradiční průmyslovou oblast, která dlouhodobě čelí vysoké nezaměstnanosti a ekonomické stagnaci. Útlum těžby podle statistiků zásadně změnil zaměstnanost i demografickou strukturu regionu.

Proces pokračoval postupným zavíráním šachet. Na Dole Lazy skončila těžba v roce 2019, Darkov a ČSA následovaly v roce 2021. Poslední černouhelný důl ČSM ukončil těžbu v roce 2026.

Důsledky jsou dobře vidět na trhu práce. V červenci 2026 dosahoval podíl nezaměstnaných v okrese Karviná 10,4 procenta, nejvíce ze všech okresů v republice. Celostátní hodnota činila pět procent. Na jedno místo evidované Úřadem práce připadalo na Karvinsku 19,1 uchazeče, opět nejvíce v Česku.

Špatné výsledky se následně skládají jeden na druhý. V Indexu kvality života byla Karviná v nezaměstnanosti 205. z 206 sledovaných území, v ukazateli hmotné nouze úplně poslední a u exekucí 199. Nízké hodnocení získala také u průměrné délky života, kde obsadila 203. místo.

Levné bydlení je naopak velkou výhodou

Dalším problémem je životní prostředí. Index pracující s pětiletým průměrem koncentrací částic PM10 a PM2,5 zařadil Karvinou v kvalitě ovzduší na 204. místo. Celá kategorie zdraví a životního prostředí proto patří k nejslabším stránkám města.

Obraz Karviné ale není pouze negativní. Jednu z největších předností představuje dostupnost bydlení. Při srovnání transakčních cen bytů s výdělky skončilo město páté nejlepší v celé republice. Poměrně dobře vychází také kapacita mateřských a základních škol a ČSÚ hodnotí místní vybavenost, dopravu i dostupnost zdravotních a sociálních služeb jako velmi dobrou.

Karviná se tak na konec žebříčku nedostala kvůli jedné chybě nebo jednomu rozhodnutí. Její dnešní problémy jsou z velké části dědictvím ekonomiky vybudované kolem uhlí a těžkého průmyslu, následného útlumu pracovních míst, demografického poklesu a sociálních problémů. Označení „nejhorší místo k životu“ proto platí pouze v rámci konkrétní metodiky. Pro člověka, který oceňuje levnější bydlení, dostupné služby nebo zde má rodinu a práci, může vypadat skutečná kvalita života úplně jinak.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz