Článek
Technologie Direct Air Capture, zkráceně DAC, neodebírá oxid uhličitý z komína elektrárny nebo továrny, ale přímo z okolního vzduchu. Berlínská firma Ucaneo používá elektrochemický proces inspirovaný fungováním lidských plic. Výstupem má být CO₂ o čistotě vyšší než 99,9 procenta. Plyn pak lze trvale uložit pod zem, nebo ho znovu využít například při výrobě metanolu, syntetických leteckých paliv či v potravinářství.
První průmyslové zařízení firmy stojí v Berlíně a jeho jmenovitá kapacita činí 150 tun CO₂ za rok, uvádí Siemens, který Ucaneo dodává automatizační a digitalizační technologie. To odpovídá zhruba 411 kilogramům zachyceného plynu denně. Podnik už připravuje další závod s přibližně desetinásobným výkonem, tedy kolem 1 500 tun za rok.
Ucaneo vzniklo v roce 2022 a dnes zaměstnává přibližně 30 lidí z více než deseti zemí. Od investorů a z veřejných zdrojů dosud získalo přibližně 17 milionů eur pro rozvoj firmy.
„To, co Ucaneo vybudovalo, je přesně to, co energetická transformace potřebuje: účinný, plně elektrifikovaný proces připravený na průmyslové měřítko,“ uvedl Christian Gückel ze Siemens Digital Industries. Proces má být napojen na obnovitelné zdroje a může reagovat na situaci v síti i cenu elektřiny.
Cíl je více než třímilionkrát vyšší
Nejvýraznější číslo ale neleží v Berlíně, nýbrž v plánech do příští dekády. Ucaneo chce do roku 2035 dosáhnout ročního zachycení půl gigatuny, tedy 500 milionů tun CO₂. Proti dnešní kapacitě 150 tun jde o zhruba 3,33milionkrát vyšší objem. I připravovaný závod s výkonem 1 500 tun by představoval jen asi jednu třistatřiatřicetitisícinu tohoto cíle.
Podle vedení Ucaneo má spolupráce se Siemensem pomoci standardizovat a automatizovat jednotlivé systémy tak, aby bylo možné technologii nasazovat levněji a ve větším počtu lokalit.
Podle serveru Obnovitelně.cz má zachycený uhlík dvě hlavní obchodní cesty. Buď se natrvalo uloží a může vytvářet certifikované záporné emise, nebo se prodá jako surovina. Poptávku má podporovat také evropská legislativa. Podle pravidel ReFuelEU má syntetický kerosin v roce 2030 tvořit 1,2 procenta leteckého paliva dodávaného na letiště v EU, do roku 2050 má podíl vzrůst na 35 procent.
Samotné odsávání emise nevyřeší
Přímé zachytávání má však zásadní slabinu: potřebuje energii a infrastrukturu pro další nakládání s CO₂. Právě proto se nepočítá s tím, že by DAC nahradil snižování emisí u zdroje. Studie Fraunhoferova institutu ISE z letošního dubna pracuje pro Německo se čtyřmi druhy technologií záporných emisí a předpokládá, že v roce 2045 budou dohromady odstraňovat 39 až 51 milionů tun CO₂ ročně.
Rozdíl proti dnešní berlínské lince je propastný. Její roční kapacita odpovídá přibližně 0,0004 procenta spodní hranice německé potřeby záporných emisí odhadované pro rok 2045. Fraunhofer navíc upozorňuje, že pětileté zpoždění výstavby infrastruktury pro zachytávání, přepravu a ukládání CO₂ by výrazně zkomplikovalo splnění klimatických cílů. Ani při meziročním růstu těchto technologií o 35 procent by podle modelu Německo v roce 2045 snížilo čisté emise proti roku 1990 jen o 97 procent.
„Silná elektrifikace spotřebních sektorů a rychlé rozšiřování obnovitelných zdrojů zůstávají základními předpoklady úspěšné transformace energetiky,“ uvedl vedoucí projektu Markus Kaiser z Fraunhofer ISE. Zachytávání uhlíku tak má doplnit klasické snižování emisí hlavně tam, kde jejich úplné odstranění zůstane technicky nebo ekonomicky obtížné.
Zdroje:
Redakce Obnovitelně.cz: Němci chtějí čistit vzduch od oxidu uhličitého. Vysají ho a využijí (9. 7. 2026). obnovitelne.cz.
Siemens: Siemens and Ucaneo partner to scale direct air capture (25. 6. 2026). press.siemens.com.
Fraunhofer ISE: Fraunhofer ISE Study: Negative Emission Technologies Crucial for Climate Neutrality by 2045 (9. 4. 2026). ise.fraunhofer.de.
