Článek
Čínské společnosti už v řadě oborů nejsou jen levnější náhradou zahraniční konkurence. Nabízejí vlastní technologie, rychle obměňují produkty a domácím zákazníkům často lépe rozumějí.
Nejviditelnější je změna u automobilů. Podle údajů citovaných agenturou Reuters připadalo v prvních osmi měsících roku 2025 na čínské značky 69 procent prodejů aut v zemi, zatímco v roce 2020 to bylo 38 procent. Pětice velkých zahraničních výrobců – Volkswagen, Toyota, Honda, General Motors a Nissan – mezi lety 2020 a 2024 snížila společný prodej osobních aut v Číně z 9,4 na 6,4 milionu vozů.
Domácí značky už nehrají jen cenou
Zlom přinesl zejména rychlý přechod k elektromobilům a vozům s rozsáhlou softwarovou výbavou. BYD, Geely a další čínští výrobci dokázali přicházet s novými modely rychle a pokrýt širokou část trhu. Německé automobilky Volkswagen, Audi, Porsche, BMW a Mercedes-Benz prodaly v Číně v roce 2025 dohromady 3,9 milionu vozů, o čtvrtinu méně než před pěti lety. Volkswagen, který byl v zemi čtvrt století jedničkou, předstihlo v roce 2024 BYD a o rok později také Geely.
Podobný příběh se odehrává i mimo automobilový průmysl. Starbucks měl podle dat Euromonitoru v roce 2019 na čínském trhu s kávou podíl 34 procent, v roce 2024 už jen 14 procent. Domácí Luckin Coffee a další řetězce získávaly zákazníky mimo jiné nižšími cenami. Starbucks letos dokončil dohodu, v jejímž rámci získala investiční společnost Boyu Capital většinový podíl v jeho čínských provozech.
Tlak cítí také Nike. Tržby značky ve Velké Číně ve čtvrtém čtvrtletí jejího finančního roku 2026 klesly po očištění o kurzové vlivy o 17 procent. Reuters upozorňuje na růst domácích rivalů Anta a Li Ning, kteří těží z rychlých dodavatelských řetězců, rozsáhlé sítě obchodů a výrobků přizpůsobených místnímu trhu.
Čína se stále více obejde bez dovozu
Nejde přitom jen o změnu vkusu spotřebitelů. Čínské podniky postupně obsazují větší část domácích dodavatelských řetězců a země se v některých průmyslových odvětvích stává méně závislou na dovozu. Dobře je to vidět na Německu. Jeho vývoz do Číny za první polovinu letošního roku meziročně klesl o více než 12 procent pod 37 miliard eur. Ještě v roce 2021 byla Čína druhým největším odbytištěm německého zboží, letos je až devátá.
Situace přesto není pro všechny zahraniční společnosti stejná. Apple měl například ve druhém čtvrtletí letošního roku podle IDC 18,1 procenta čínského trhu se smartphony a skončil druhý za Huawei. Průzkum Evropské obchodní komory v Číně zároveň ukázal, že 68 procent respondentů uvedlo, že se podnikání v zemi za předchozí rok stalo obtížnějším. Bylo to však o pět procentních bodů méně než o rok dříve.
Západní firmy tedy o Čínu úplně nepřišly. Skončila ale doba, kdy jim samotné zahraniční jméno a technologický náskok zajišťovaly silnou pozici. Domácí konkurenti jsou rychlejší, cenově agresivní a v řadě oborů technologicky vyspělí. Pro zahraniční společnosti se tak Čína z místa snadného růstu proměnila v jeden z nejnáročnějších trhů světa.
