Článek
Ministr školství Robert Plaga však na konci července uvedl, že takový krok není na pořadu dne. Samotná úvaha přesto může mít logiku – pokud by nešlo jen o škrtnutí jednoho roku vzdělávání, ale o přesun jeho části na střední školy.
Česká povinná školní docházka dnes končí v 15 letech. OECD přitom uvádí, že více než 90 procent mladých lidí zůstává ve vzdělávání nejméně do 17 let. Prakticky tedy velká většina deváťáků pokračuje dál. Letos se do čtyřletých a kratších středoškolských oborů hlásilo 102 267 žáků devátých tříd a 93,3 procenta uspělo už v prvním kole přijímacího řízení. Nabízí se proto otázka, zda musí poslední rok této části vzdělávání nutně probíhat právě na základní škole.
Osm let dole, dva povinné nahoře
Nejpropracovanější varianta, která se v české debatě objevila, nepočítá s prostým zkrácením vzdělávání. Model 8+2 předpokládá osm let základní školy a následně dva povinné roky na škole střední. Povinná docházka by se tedy naopak o rok prodloužila. Prosazuje jej poslankyně ODS Renáta Zajíčková, která zároveň odmítá pouhé vyškrtnutí devátého ročníku bez návazné reformy.
Výhoda takového systému je zřejmá především u přechodu mezi školami. Mladí lidé by se o rok dříve dostali do prostředí více zaměřeného na další studium nebo budoucí profesi, zároveň by ale nemohli vzdělávání v patnácti jednoduše ukončit. Odborné vzdělávání má podle Evropské komise připravovat mladé lidi přímo na profesní život a zvyšovat jejich zaměstnatelnost.
Prodloužení povinného vzdělávání by mohlo pomoci také části mladých lidí, kteří dnes ze systému odcházejí příliš brzy. Evropská unie chce do roku 2030 snížit podíl lidí ve věku 18 až 24 let, kteří mají nejvýše nižší sekundární vzdělání a dále se nevzdělávají, pod devět procent. V roce 2025 činil tento podíl v EU 9,1 procenta.
Český systém navíc děti rozděluje do různých vzdělávacích drah už nyní. Část žáků odchází na víceletá gymnázia po pátém nebo sedmém ročníku, většina přechází na střední školu po devátém. Debata tedy není pouze o délce vzdělávání, ale také o tom, kde mají poslední roky povinného studia probíhat.
Úspory nejsou hlavní argument
Slabší je naopak argument, že zrušením devátých tříd stát automaticky ušetří desítky miliard. Okamura hovořil až o 50 miliardách korun ročně, tento odhad ale odmítl ministr Plaga i oslovení odborníci. Školní budovy nebo vedení škol nezmizí a pokud by žáci přešli na střední školy, část nákladů se pouze přesune jinam.
Právě proto dává zrušení devátého ročníku větší smysl jako vzdělávací reforma než jako rozpočtový škrt. Základní škola by se zkrátila, ale při modelu 8+2 by mladí lidé ve vzdělávání naopak zůstali povinně déle. Taková změna by ovšem vyžadovala dostatek míst na středních školách, nové učební plány, úpravu přijímaček i financování.
Samotné vyškrtnutí devítky by proto mohlo přinést více problémů než užitku. Pokud by ale bylo součástí širší přestavby systému, má o něm smysl diskutovat. Podstatou totiž není, aby se české děti učily o rok méně. Jde o otázku, zda by část toho, co dnes absolvují na základní škole, nebylo účelnější přesunout už na školu střední.
