Článek
Jméno zůstává na výrobku, adresa továrny se mění. Pro zákazníka může být rozdíl neviditelný, pro zaměstnance a města je zásadní. Příčiny se přitom liší. Někde výroba odchází za levnějšími náklady, jinde už lidé o původní zboží nestojí.
Baťa zavře poslední českou obuvnickou továrnu
Ve Zlíně začínal Tomáš Baťa na konci 19. století budovat podnik, který se rozšířil po světě. Dnes se většina bot s jeho jménem vyrábí daleko od Česka. Koncem září firma oznámila, že v průběhu roku 2027 ukončí výrobu v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku. Jde o její poslední obuvnický závod ve střední Evropě.
Rozhodnutí se týká 92 zaměstnanců. „Struktura a kapacita závodu už neodpovídá současné poptávce na trhu,“ vysvětlil pro Novinky zástupce společnosti Petr Souček. Firma neočekává návrat k dřívějšímu objemu zakázek.
Baťa.
Výrobu chce utlumovat po etapách, nikoli zavřít provoz ze dne na den. Značka v Česku dál prodává a ve Zlíně má sídlo.
Lze uvést, že Baťa dnes vyrábí ve dvanácti zemích. Klasická obuv vzniká kupříkladu v Indii, Bangladéši či Pákistánu. Po uzavření moravského závodu bude v Evropě pokračovat specializovaná výroba pracovní a bezpečnostní obuvi v Nizozemsku. Tvrzení, že Baťa už nikde na kontinentu nevyrábí, by proto nebylo přesné.
Zetor dal přednost Indii, v Brně zůstává vývoj
Také brněnský Zetor začínal s vlastní výrobou, kterou si lidé spojovali s českým strojírenstvím. První traktory sjely z linky roku 1946. Po osmdesáti letech společnost v červenci oznámila konec výroby traktorů v Brně. Rozpracované zakázky má dokončit v letošním roce, opatření se dotkne 33 pracovních míst.
Zetor.
„Výroba malých a středních traktorů v Evropě za současných podmínek nedává smysl,“ uvedl výkonný ředitel Róbert Harman.
Firma vysvětluje přesun drahými materiály, energiemi a mzdami. Podle jejího vyčíslení jsou materiály v Indii a Číně přibližně o 30 až 35 procent levnější, což má snížit výslednou cenu traktoru nejméně o čtvrtinu.
Z tohoto hlediska je potřeba podotknout, že Zetor z Brna jako společnost neodchází. Zůstane tam centrála, vývojové pracoviště, obchod i distribuce náhradních dílů. Konstruktéři připravují dva nové modely pro výrobu v Indii.
Firma hledá výrobního partnera v Číně a v tomto ohledu je možné zmínit i její plán na vlastní asijský závod. Průmyslová značka tak může mít v Česku inženýry, přestože se hotový výrobek sestavuje jinde.
A při této příležitosti je nutné, aby zaznělo, že Zetor roste hlavně na mimoevropských trzích. Loni prodal přes 1 500 traktorů. Z Indie chce během pěti let vyvážet asi 5 000 strojů, podobný cíl má pro Čínu.
Důvodem přesunu nejsou jen mzdy. Výrobci náprav, motorů a převodovek už své závody do Asie přestěhovali. Dovážet součástky do Brna a tam z nich kompletovat traktory zvyšuje náklady na výrobu.
Kazeto skončilo po sto letech
V Přerově je situace jiná. Výrobce lepenkových kufrů a krabic Kazeto uzavřel výrobu k 31. březnu 2026. Podnik založený roku 1925 přežil znárodnění i změny po roce 1989. Za dobu existence podle muzejních údajů vyrobil přes 60 milionů kufrů. Ještě v roce 2009 utržil 378 milionů korun, v roce 2024 už méně než 24 milionů a hospodařil se ztrátou 13 milionů.
„Nemůžu prodávat kufr za 150 korun, když ho zákazníci běžně nakupují z asijské produkce za dva dolary,“ řekl spolumajitel Libor Budík. Jak informoval Olomoucký Report, v poslední fázi přišlo o práci deset z patnácti zaměstnanců. Volné haly chce podnik pronajímat a doprodává zásoby přes e-shop.
Zdroje
