Článek
Já, co by atomizovaný individualista, si kladu otázky den ode dne s udivenějším pohledem a rostoucím neklidem v hlase:
Nemělo by už být Rusko ze skupiny stálých členů Rady bezpečnosti OSN vyhozeno?
A jak dlouho ještě necháme trvat ruskou nenávistnou válku proti Ukrajině?
Ruští vojáci se otevřeně dopouštějí válečných zločinů. A Rusko? Stálý člen Rady bezpečnosti OSN.
Trump si potřásá rukou s válečným zločincem Putinem. Medveděv v opileckém rauši vyhrožuje střílením raket na Evropu. Ruští vojáci se předhánějí v tom, kdo zabije víc civilistů.
A pak si pustím záznam z OSN. Ruský zástupce stojí za pultíkem, mluví o míru, a já mám chuť se poblít. Protože to není ani směšné. To je hnus.
Ruská federace sedí mezi těmi, kdo mají chránit světový mír. To není paradox. To je výsměch logice, veřejné kálení na smysl samotné Rady bezpečnosti.
Představ si tenhle rozhovor:
„Tati, kdo rozhoduje o válce a míru?“
„Rada bezpečnosti OSN, synku.“
„A kdo v ní sedí?“
„Spojené státy, Velká Británie, Čína, Francie a… Rusko.“
„Ale Rusko přece tu válku začalo.“
„Já vím.“
„Tak proč je tam?“
Ticho. Odpověď nepřichází. A ani přijít nemůže.
Protože odpověď je trapná.
Po rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991 Rusko nikdy nebylo oficiálně zvoleno jako nástupnický stát bývalého SSSR v RB OSN. V OSN nikdy neproběhlo hlasování. Nikdo nepodepsal novou chartu. Rusko prostě jen… přisedlo. Jako někdo, kdo přijde do restaurace, sedne si ke stolu a oznámí, že tu patří. A všichni to nějak přijali. Proč? Protože „už předtím tam někdo rusky mluvící seděl“.
Čtenáři, ptám se tě: Jak dlouho tohle budeme ještě hrát?
Jak dlouho budeme předstírat, že svět hlídá mír, zatímco vrah má klíče od soudní síně?
A kdy se konečně ozveme, my všichni, kdo v téhle absurditě sedíme jako v hledišti a sledujeme grotesku, která už dávno není k smíchu?
Vrah u stolu míru. Proč je Rusko pořád ve stálé Radě bezpečnosti OSN?
Obrázek č. 1
