Článek
Jak může pravda o smrti jednoho muže, který snil o světle a budoucnosti, skončit jako loutka v rukou těch, kdo umějí proměnit i krev v komoditu?
Jak může být jeho odkaz, který měl lidi spojovat, dnes zneužit k tomu, aby přikryl nové zlo, nové obchodní iluze, nové lži o míru?
Kennedy byl muž, jenž věřil, že odvaha může být silnější než strach a je dnes jen spis v diplomatické tašce.
List papíru, co putuje mezi Washingtonem a Moskvou, mezi minulostí a cynismem.
Jeho jméno teď zní z úst těch, kdo s lehkostí děkují těm, co vedou válku.
„Není důvod, proč bychom s Ruskem nemohli být skvělými obchodními partnery,“ říká kongresmanka, a svět, který kdysi rozuměl slovům čest a pravda, jen ztuhle mlčí.
Ta věta – pronesená s úsměvem, bez jediného záblesku studu – je destilát cynismu.
Zní, jako by byla vyřčena někým, kdo už dávno zapomněl, co znamená lidskost.
Jako by obchodní kalkul mohl přebít pach krve, utrpení a hromadných hrobů.
Je to věta, která by v roce 1942 zněla jako zrada civilizace – a dnes, po Buči, Irpini, Mariupolu, zní úplně stejně.
Tohle už není politika. To je tichá prostituce ideálů.
Když se vrah převlékne do obleku mírotvorce a svět mu zatleská, dějiny se zlomí.
A z popela Osvětimi, z jam Babího Jaru, z ruin Mariupolu a Buči stoupá tentýž pach spálené pravdy, která nikomu nestála za víc než za podpis na kontraktu.
Představte si rok 1942.
Vlaky smrti brázdí Evropu, komíny vyhlazovacích táborů plivou do šedi nebe, miliony lidí mizí v kouři. A teď si představte, že by tehdy někdo v Londýně, New Yorku či Ženevě pronesl tu samou větu:
„Není důvod, proč bychom s Německem nemohli být skvělými obchodními partnery.“
Jak by to znělo, když se Evropa dusila popelem vlastních dětí? Jak zní to samé dnes, po zločinech v Irpini, po masakrech, po únosech dětí, po městech vymazaných z mapy?
Když svět obchoduje se zlem, přestává být neutrální.
Stává se spolupachatelem šíření kultury smrti, který jen lépe voní.
„Pravda vás osvobodí,“ vzkazují ti, kdo se jí dávno zřekli.
Ale pravda, kterou nabízejí, je falešná mince; leskne se, dokud se jí nedotkne světlo.
A Kennedy, ten, který věřil, že světlo patří všem, by dnes možná nepromluvil vůbec.
Možná by jen zavřel oči, aby nemusel vidět, jak se jeho sen stal reklamou na pokrytectví.
A my?
Stojíme na prahu další éry zapomnění.
Tiše přihlížíme, jak se prodává paměť, jak se směňuje svědomí, jak se pravda tiskne na hlavičkové papíry.
A dějiny se ptají, ne křikem, ale šepotem mrtvých:
Kolik lží musí svět přijmout, než mu ohledně Ruské federace spadnou šupiny z očí?
Čtěte blog Suscitatora na Médium.cz
Obrázek č. 1
Poznámky pod čarou
TASS (anglicky): cituje její příspěvek na X doslova: „There is no reason why we can’t be great trade partners with Russia.“ Zdroj: https://tass.com/economy/2024785?utm_source=chatgpt.com
MENAFN/agenturní přetisk (anglicky): potvrzuje stejnou citaci a že šlo o post na X. Zdroj: https://menafn.com/1110151480/US-Representative-says-theres-no-reason-not-to-be-trade-partners-with-Russia?utm_source=chatgpt.com
Repost na X (BRICSinfo): obsahuje tutéž větu jako citaci z jejího X. Zdroj: https://x.com/BRICSinfo/status/1974234993313333307?utm_source=chatgpt.com
