Prokletý

Spisovatel usnul

uprostřed dne.

Probudil se

v nejhlubším snu

do dalšího snu.

A začal psát příběh.

Co napsal, se hned stalo.

V tom snu si vzpomněl,

že když ještě bděl a nesnil,

podobný příběh už kdysi rozepsal.

Vstal a přistoupil ke knihovně.

A protože ve snu je všechno jednodušší,

rozepsaný příběh našel

a rozhodl se jej dokončit.

Ve snu jde všechno samo od sebe.

Těšil se, až příběh dokončí a uzavře.

Když psal první větu posledního odstavce,

vyrušil jej příchod posla.

Začetl se do zprávy.

Bylo v ní napsáno,

že má od posla přijmout číši vína.

Uposlechl

a plný údivu číši přijal.

Ve zprávě bylo také napsáno,

že v cíli objeví artefakt

a získá slávu.

Rozloučil se s krásnou Amélií,

ženou, kterou miloval nade vše,

víc než manželku.

Nesměl nikomu říct,

kam a proč odjíždí.

Líbal a vroucně objímal Amélii.

Amélie byla smutná.

Nevěděla,

proč nesmí znát důvod

milencova tak náhlého odjezdu.

Spisovatel vzal nedopsaný příběh

a odnesl jej na skryté místo,

jak bylo uvedeno ve zprávě od posla.

Potom sešel po schodišti.

Věděl, že spí.

Uvědomoval si,

že se nachází uprostřed snu,

který se mu zdál ve snu.

Otevřel dveře do dvora.

Manželka Dagmar k němu přiběhla

a objala ho.

Loučení bylo dlouhé.

Ptal se, odkud ví, že odjíždí.

„Od služebné Amélie,“

odpověděla bezelstně Dagmar.

Po rozloučení s manželkou

se usadil do připraveného kočáru.

Řekl kočímu,

ať práskne do koní.

A protože byl ve snu,

kočí věděl, kam mají jet.

Cesta trvala mnoho dní.

Spisovatel netušil,

že stejně tolik dní uplynulo

v jeho skutečném životě.

Cestovali hlubokým lesem.

Cestou, která byla i nebyla.

Směřovala k cíli

a zároveň nikam.

Projížděli temnými hvozdy.

Neslyšeli žádný ptačí zpěv.

Neviděli zvířata.

Nepotkali živou duši.

Konečně spatřili cíl cesty.

Místo,

které mu před mnoha lety popsal posel.

Spisovatel nevěděl,

že víno,

které musel před cestou vypít,

bylo nápojem zapomnění.

Posel se jmenoval Namtar.

On přináší zprávy

a vykonává vůli vládkyně podsvětí.

Manželka spisovatele ho proklela

a přivolala tak Namtara.

Ten manžela omámil vínem

a odvedl jej do podsvětí.

Kočí bušil na bránu

a neměl ani tušení,

že by neměl.

Ta brána vedla do podsvětí.

A najednou se otevřela.

Spisovatel vběhl dovnitř

a zmizel

v temnotě zapomnění.