Článek
Kdykoli se podívám na Rusko, kroutím hlavou a v duchu si klepu na čelo. A říkám si: „Už zase?“
Od napadení Ukrajiny rozhodně nelze vnímat Ruskou federaci jako seriózní stát či solidní světovou mocnost. V dohledné době, dříve nebo později, budou muset Rusové válku ukončit, a to z ekonomických a vojenských důvodů. K tomu se přidává i skutečnost, že Čína se chystá zaútočit na Tchaj-wan – možná v roce 2027, nebo o půl roku dříve. Tento krok ale jistě nebude po chuti USA a jejich spojencům. Číňané budou proto očekávat, že Rusko a Severní Korea přiloží ruku k válečnému úsilí.
Jaký má tedy válka na Ukrajině smysl v kontextu těchto hrozících událostí? Proč musí Ukrajinci snášet ruskou agresi, která nese prvky genocidy? Kdo má z této války prospěch? Tyto otázky je nutné si položit i v souvislostech s válečnými ambicemi Číny. Jaký bude její prospěch z války? Je více než jisté, že proti čínské agresi se postaví nejen USA, ale také Austrálie, Japonsko a Jižní Korea. Mnoho otázek a příliš mnoho neznámých.
Ať přemýšlím, jak přemýšlím, napadá mě jen jedno jediné: Rusové útočí jen proto, aby Ukrajina nevstoupila do NATO a EU a aby Západ nezískal dalšího silného spojence, nejen proti ose zla, ale i proti Číně. Jiný smysl v napadení Ukrajiny nevidím. Už nyní je evidentní, že Rusové na válce prodělají vlastní kalhoty. A viníky čeká soudní tribunál po vzoru norimberských procesů. Jediný způsob, jak Putin a jeho spolupracovníci mohou oddálit neodvratný pád a udržet si určitý kredit doma, je, aby Čína napadla Tchaj-wan a Rusové jí hrdinně přispěchali na pomoc. Otázkou ale zůstává, s jakou výzbrojí a vojenskou technikou?
Takže je možné, že jediným „prospěchem“ pro Rusko z této války je ostuda, porážka a ztráta kreditu na globální scéně? Následovat bude desetiletí, během nichž se budou vyhrabávat z jámy, kterou si sami vykopali. Nebo snad Rusové poskytují učebnicový příklad toho, jak se stát světovými šašky? Kdykoli se podívám na Rusko, kroutím hlavou a v duchu si klepu na čelo.
Ruská federace ekonomicky krvácí, zatímco EU na podporu Ukrajiny posílá jen „kapesné,“ které však stále bohatě stačí. Kdyby EU posílala na Ukrajinu více než toto kapesné, Ruská federace by už neexistovala.
Ruská armáda sice má dostatek mužů, ale k čemu to je, když jí dochází bojová technika? Možná se stane, že dříve než později nebudou mít čím na Ukrajině vraždit a ničit. A tak nakonec jediným přínosem, který by Rusko mohlo Číně ve válce s Tchaj-wanem nabídnout, je lidská síla.
Rusko už není státem v klasickém smyslu, ale spíš politickou groteskou, která se nám zoufale snaží namluvit, že stále něco znamená. Jako státní mašina je to vehikl rozebraný do posledního šroubku, ovládaný hrstkou mafiánů, v čele s tím největším – Putinem. Znamená to, že Ruská federace, která je nyní jen stínem kdysi světové velmoci, představuje hrozbu pro globální mír a může vyvolat další světový konflikt? Přejme si, že ne. Přejme si, aby Rusko konečně sklaplo nevymáchanou pusu, Čína se nakrmila na Sibiři, zapomněla na Tchaj-wan a na nějakou dobu byl klid. Myslíte, že to tak bude? Já doufám, snad ano.
Mír všem lidem dobré vůle.
