Článek
Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) realizuje řadu aktivit zaměřených na osvětu a budování pozitivního obrazu myslivosti v očích široké veřejnosti. Přestože některé iniciativy vykazují slibné výsledky, existují oblasti, kde je prostor pro výrazné zlepšení strategie komunikace a dopadu kampaní.
Hlavní kampaně a projekty
Naší klubovnou je příroda (od 2025)
Celorepubliková akce pro rodiny s dětmi, jejímž cílem je přivést děti zpět k přírodě. V prvním ročníku se v roce 2025 konala na 18 místech republiky s účastí téměř 2000 dětí a více než 2500 dospělých.
To nejlepší z naší přírody (od 2023)
Osvětová kampaň podporující spotřebu zvěřiny a lokálních kvalitních potravin, realizovaná ve spolupráci s šéfkuchaři Jaroslavem a Pavlem Sapíkovými na veletrzích a food festivalech.
Game Meat Week (2024)
Celoevropská kampaň na podporu konzumace zvěřiny, realizovaná v listopadu 2024 ve spolupráci s federací FACE.
Myslivci pro přírodu (od 2025)
Soutěž oceňující myslivecké projekty v ochraně přírody.
Zlatá srnčí trofej (od 1970)
Tradiční soutěž pro děti a mládež s více než 50letou historií.
Osvětový film o zvěřině
Dokumentární snímek popisující cestu zvěřiny z lesa na stůl, připravený pod režií Jana Mudry.
Kritické nedostatky současných kampaní
1. Nedostatečné měření dopadu
ČMMJ ve svých tiskových zprávách prezentuje čísla účastníků, ale chybí jakékoli měření skutečného dopadu na postoje veřejnosti. Kolik návštěvníků akce „Naší klubovnou je příroda“ skutečně změnilo svůj názor na myslivost? Kolik z nich začalo konzumovat zvěřinu? Bez těchto dat jsou kampaně spíše sebeoslavou než strategickou komunikací.
2. Uzavřenost v myslivecké bublině
Většina aktivit se odehrává na mysliveckých výstavách (Natura Viva, Silva Regina) nebo v prostředí, kam přicházejí především ti, kteří už myslivost znají a respektují. Kampaň „To nejlepší z naší přírody“ na výstavě Natura Viva oslovuje převážně již přesvědčené. ČMMJ potřebuje výrazněji vstoupit do městského prostředí, do nákupních center, na festivaly, kde se pohybuje běžná populace.
3. Slabá přítomnost v digitálním prostoru
Přestože ČMMJ uvádí aktivní sdílení na sociálních sítích, chybí jasná evidence dosahu, engagementu a konverzí. Osvětový film „ze lesa na stůl“ je podle prohlášení sdílen na sítích s nadějí na odvysílání na ČT – to je reaktivní přístup, ne proaktivní mediální strategie.
4. Nevyužitý potenciál existujících mediálních úspěchů
Fenomén Farma Vojty Kotka
Televizní seriál Farma Vojty Kotka, který vysílá televize Prima od října 2025, představuje jednu z nejúspěšnějších propagací venkovského života a nepřímo i myslivosti za poslední roky. Herec Vojtěch Kotek s rodinou dokumentuje svou cestu k vytvoření soběstačné biofarmy u Kozárovic na Příbramsku, přičemž v šestém díle vstupuje do místního mysliveckého spolku.
První díl sledovalo přes 600 tisíc diváků a pořad rozdrtil konkurenci. Kotek přirozeně ukazuje realitu venkovského života včetně myslivosti, aniž by cokoliv přikrášloval. V jednom z dílů diváci vidí jeho účast na mysliveckých akcích a jeho slova „Myslivci a hasiči drží kulturu na vsích“ rezonují u široké veřejnosti mnohem silněji než jakákoli oficiální kampaň ČMMJ.
Kanec v žitě – moderní tvář myslivosti
Stejně úspěšný je projekt Kanec v žitě – Instagram profil a podcast, který se stává fenomenálním. Tvůrci tohoto projektu dokázali přesně to, co ČMMJ nedaří – autentickou, vtipnou a vzdělávací komunikaci o myslivosti na sociálních sítích, která oslovuje mladé publikum. Krátké, stravitelné obsahy bez patosu, s humorem a poctivými informacemi.
ČMMJ by měla s těmito projekty aktivně spolupracovat, učit se z jejich úspěchu a podporovat vznik podobných iniciativ. Místo toho tyto úspěchy probíhají nezávisle, bez jakékoli systematické podpory organizace, která by z nich měla těžit nejvíc.
Aleš Háma – nevyužitá deviza
Charismatická osobnost s výborným všeobecným přehledem, mediálními zkušenostmi a schopností vysvětlit složité ekologické souvislosti srozumitelně. Háma má všechny předpoklady být tváří moderní myslivosti, přesto jeho potenciál zůstává z velké části nevyužitý.
5. Ignorování potenciálu známých osobností
ČMMJ má k dispozici řadu známých osobností, které se za myslivost nestydí, ale jejich potenciál systematicky nevyužívá.
Například David Lafata – nejlepší střelec v historii české ligy, šestinásobný král kanonýrů – je vášnivým myslivcem. V rozhovorech otevřeně mluví o tom, že myslivost pro něj není primárně o lovu, ale o klidu v přírodě a psychickém odpočinku. „Stačí mi sedět na posedu, pozorovat různá zvířata a vůbec nemusím vystřelit. Les byl pro mě vždy nádherné místo, kde jsem si báječně psychicky odpočinul,“ říká Lafata. Jeho příběh by mohl oslovit miliony lidí, kteří myslivost vnímají jen jako zabíjení zvířat.
6. Zapomínání na historický kontext
Myslivost má v českých zemích bohatou tradici a byla součástí života mnoha významných osobností. T. G. Masaryk, zakladatel Československa, byl známým lovcem. Jezdíval na Slovensko lovit medvědy a rysy. Srnce a zajíce nestřílel, jak sám říkal - těch mu bylo líto, ale s medvědem měl pocit rovnoměrného zápasu. Tato historická dimenze by mohla být součástí moderní komunikace ČMMJ a ukázat, že myslivost není provinční záležitost, ale činnost, které se věnovaly i nejvýznamnější české osobnosti.
7. Absence kontroverzních témat
ČMMJ se vyhýbá otevřené diskusi o kontroverzních aspektech myslivosti – welfare zvěře, etika lovu, střety s ochránci přírody. Tím přichází o důvěryhodnost u kriticky myslící veřejnosti.
8. Nedostatečná spolupráce s influencery a médii
Kde jsou youtubři, podcasteři, food blogeři? Kde jsou reportáže v hlavních médiích mimo myslivecké časopisy? ČMMJ se pohybuje ve svém vlastním mediálním prostoru a nechce nebo neumí vstoupit do světa moderních médií.
9. Portál prozverinu.cz – nevyužitý potenciál
Web pro prodej zvěřiny existuje již několik let, ale chybí marketingová podpora, SEO optimalizace, partnerství s food delivery službami.
10. Zapomínání na kulturní odkaz
Film Pod Jezevčí skálou (1978) a jeho pokračování vytvořily celou generaci lidí, kteří myslivost a lesnictví vnímali pozitivně díky postavě hajného Straky (Gustáv Valach) a příběhům z krásné šumavské přírody. Tyto filmy byly vynikající propagací myslivosti – nepřímo, přirozeně, laskavě.
ČMMJ by mohla navázat na tento kulturní odkaz – podporovat vznik moderních filmových děl s podobnou tématikou, využívat tyto klasické filmy v osvětových kampaních, připomínat, jak myslivost byla a je přirozenou součástí českého venkovského života.
Závěr
ČMMJ má solidní základy pro komunikaci s veřejností, ale zásadně zaostává v moderní mediální strategii. Největším problémem není absence příležitostí – ty existují. Problémem je neschopnost je rozpoznat a využít.
Farma Vojty Kotka dokázala přivést téma venkovského života včetně myslivosti do půl milionu domácností v hlavním vysílacím čase. Kanec v žitě ukazuje, jak moderní komunikace na sociálních sítích vypadá. David Lafata představuje autentický příběh sportovce, pro něhož je myslivost součástí vyrovnaného života. Aleš Háma má všechny předpoklady být mluvčím moderní myslivosti.
Historicky měla myslivost své místo v české kultuře – od filmů až po osobnosti. Tento kulturní odkaz je nevyužitý.
Aby myslivost získala v 21. století relevanci a pochopení, musí ČMMJ:
1. Přestat se bát moderních médií a přiznat, že tradiční formy komunikace nestačí
2. Aktivně spolupracovat s úspěšnými projekty místo toho, aby je ignorovala
3. Dát prostor charismatickým osobnostem
4. Investovat do dlouhodobých partnerství
5. Měřit dopady, ne pouze počty účastníků
6. Být odvážná v dialogu s kritiky
7. Navázat na kulturní odkaz myslivosti
Myslivost má výjimečné příběhy – jen je potřeba umět je vyprávět. A k tomu potřebuje správné kanály, moderní formy a odvahu vystoupit z myslivecké bubliny do světa, kde myslivost není samozřejmostí, ale něčím, co je třeba vysvětlit, ukázat a obhájit.
