Článek
Na sociálních sítích se šíří příspěvky, jejichž autor (Milan Jeglik) prezentující se jako nejvyšší představitel Justice for Nature, v nichž útočí na českou myslivost, myslivce jako skupinu i na Českomoravskou mysliveckou jednotu (ČMMJ). Konkrétní příspěvky obsahují řadu tvrzení, která mohou mít právní dosah.
Autor příspěvku mimo jiné tvrdí, že:
- Myslivci jsou „velmi vztahovační a mentálně zaostalí.“
- Myslivost je „stará, zkažená, zkostnatělá, nemocná, nestoudná a nesoudná.“
- Myslivci páchají trestnou činnost a porušují zákony jako běžnou součást činnosti.
- Myslivecká základna lže a záměrně dezinformuje veřejnost.
- Myslivost se snaží manipulovat vlastní děti a studenty lesnických škol.
- Myslivci jsou součástí tzv. „zelené kriminality.“
- Označuje myslivce a rybáře za lidi, kteří se „beztrestně rozhodují o životech volně žijících živočichů“ a přisuzuje jim „ubohou životní náplň.“
!!!Vyzývá čtenáře, aby myslivce a rybáře „odmítli ve svém okolí a ve společnosti!"!!
- Zvláště zajímavé je, co autor používá jako „důkaz fantasmagorie zelené chátry": tiskovou zprávu Českého rybářského svazu, Rybářského sdružení ČR a Českomoravské myslivecké jednoty upozorňující na roční škody přes 150 milionů korun způsobené predátorskými druhy kormoránem velkým, vydrou říční a morčákem velkým. Autor tedy používá oficiální tiskovou zprávu zastoupených organizací jako důkaz jejich „bláznění“, což samo o sobě vypovídá o úrovni jeho argumentace.
Následující text je nadsázkou a reaguje na veřejné nenávistné projevy vůči skupině obyvatel.
Pokud nemáte rádi černý humor, nadsázku a historické paralely, které vás mohou rozhodit, možná byste měli číst něco jiného.
Propaganda funguje podle osvědčeného návodu. Nezáleží na době ani na místě — mechanismus zůstává překvapivě neměnný. Stačí se podívat, jak různá hnutí v historii dokázala přeměnit zcela běžnou skupinu lidí v kolektivního nepřítele. Justice for Nature zřejmě tento manuál studovala pečlivě.
Krok 1: Najdi si nepřítele s tradicí
Úspěšná kampaň nenávisti potřebuje skupinu, která je viditelná, má vlastní tradice a dá se na ni ukázat prstem. Justice for Nature si to zjednodušila — myslivci chodí v zelených kabátech, mají pušky a ještě k tomu si dovolují užívat si přírodu jiným způsobem než zbytek populace.
„Podívejte, mají dokonce vlastní klobouky s péry!“ zvolal by hypotetický aktivista. „A schází se, aby spiklenecky jedli zvěřinu!"
Historická propaganda potřebovala generace, aby vybudovala komplex zákeřných narativů. Justice for Nature to zvládla za pár let díky sociálním sítím. Progres!
Krok 2: Démonizuj, čemu nerozumíš
Klasická nenávistná propaganda milovala zjednodušené obrazy nepřítele — rituální zlo, otrávené studny, zákulisní spiknutí. Nebylo třeba rozumět realitě — stačilo ji barvitě překroutit.
Moderní antimyslivecká kampaň používá stejnou metodu: Myslivci neregulují populace, oni „vraždí nevinné zvířátka“. Nepomáhají udržovat rovnováhu ekosystému, ale „uspokojují své krvežíznivé pudy“. A tradice? To je jen „zastaralý barbarismus“.
Že by třeba myslivci měli ekologické vzdělání? Že regulace je někdy nutná? Že bez lovců by některé oblasti trpěly přemnožením? Detaily, detaily. Kdo by se tím zaobíral, když máme k dispozici fotku srnce s velkýma očima?
Krok 3: Použij emotivní manipulaci
Historická propaganda excelovala v krvelačných příbězích, které se hodily k pivu v hospodě. Moderní aktivismus exceluje v sociálních sítích s fotkami zvířat a podtitulky v Comic Sans. Technologie se mění, lidská psychologie zůstává.
Oba přístupy sdílejí jeden zásadní element: vypínají racionální myšlení a zapínají čistou emoci. „Myslivec zastřelil Bambiho!“ — jednoduchý obraz, nulová fakta, maximální účinek.
Krok 4: Ignoruj komplexitu reality
Žádná skupina lidí není jen „dobrá“ nebo „špatná“ — jsou to prostě lidé. Propaganda takovou nuanci nesnáší. Myslivost není černobílá — je to složitá činnost zahrnující ekologii, tradici, právo, ekonomiku a etiku.
Ale kdo by se s tím patlal? Lepší je křičet „VRAZI!“ na demonstraci. Tak jako bylo pro demagogy vždy jednodušší ukázat na obětního beránka než se zabývat skutečnými ekonomickými a společenskými problémy.
Krok 5: Vytvoř z nich mocného nepřítele
„Myslivci jsou bohatí elitáři, myslivecká loby si kupuje právo zabíjet!“ — klasický obraz všemocného protivníka, který utlačuje nevinné.
Realita? Většina myslivců jsou normální lidé, kteří se o krajinu skutečně starají. Pravda je nuda, když můžeš mít konspirační thriller.
Epilog: Proč by nás to mělo trápit?
Tady přestává být legrace.
Mechanismus štvanice funguje vždycky stejně: Najdi skupinu, démonizuj ji, zbav ji legitimity, a pak ji můžeš trestat bez výčitek svědomí. Historicky to takto začínalo vždy — bez ohledu na to, kdo byl cílem.
Justice for Nature možná nemá plány na fyzické pronásledování. Ale když používáš stejné psychologické triky jako nejhorší kapitoly lidské historie, možná by ses měl zastavit a zamyslet se, jestli právě neděláš něco špatně.
A myslivci? Ti zatím sedí v lese, sledují přírodu a přemýšlejí, kdy se veřejná debata vrátí od hysterických emocí k faktům. Asi tak nějak ve stejné době, kdy se králíci naučí tančit waltz.
Závěrečná poznámka autora: Tento text je satirou mechanismů propagandy, ne obhajobou všeho, co myslivci dělají, ani popřením všech výhrad vůči myslivosti. Je to upozornění, že když použiješ metody historických štváčů, možná právě neděláš svět lepším místem. I když to nejspíš myslíš dobře.
