Článek
Ekonomická a ekologická dimenze
Regulace lišky - nutnost
Liška obecná v ČR nemá přirozeného predátora. Vlk a rys se živí především větší zvěří. Populace lišky je tedy regulována pouze:
1. Dostupností potravy
2. Nemocemi (vzteklina byla eradikována očkováním, zůstává hlavně svrab)
3. Lovem člověkem
Bez lovu by populace lišek rostla exponenciálně až do bodu, kdy by:
- Devastovala populace drobné zvěře (zajíc, bažant, koroptev - druhy již nyní ohrožené)
- Šířila nákazy (přemnožené populace jsou náchylné k epidemiím)
- Způsobovala škody v chovech drůbeže, na farmách
Myslivecké hospodaření musí populaci lišek regulovat. Otázka není zda, ale jak.
Norování vs. jiné metody - srovnání efektivity
Lov z posed (čekání u nory nebo na poli):
- Efektivita: Nízká (10-20 % úspěšnost)
- Časová náročnost: Vysoká (hodiny čekání)
- Selektivita: Dobrá (myslivec vidí cíl)
- Welfare: Vysoký (okamžitá smrt, žádný předchozí stres
- Štvanice - hon:
- Efektivita: Střední (30-40 %)
- Časová náročnost: Vysoká (organizace, smečka psů)
- Selektivita: Nízká (střílí se na pohybující se cíl)
- Welfare: Nízký (dlouhé pronásledování, riziko zranění bez usmrcení)
Norování:
- Efektivita: Vysoká (60-80 % pokud je liška v noře)
- Časová náročnost: Střední (příprava, cca 30-60 minut na noru)
- Selektivita: Velmi dobrá (myslivec vidí lišku na krátkou vzdálenost)
- Welfare: Střední až vysoký (krátký stres, okamžitá smrt)
Odchyt do pastí:
- Efektivita: Nízká (závisí na typu pasti)
- Časová náročnost: Nízká (nastavení) + nutnost pravidelných kontrol
- Selektivita: Velmi nízká (chytají se necílová zvířata)
- Welfare: Velmi nízký (utrpení v pasti)
Z tohoto srovnání jasně vyplývá, že norování představuje rozumný kompromis mezi efektivitou regulace a welfare zvířat.
Ekonomický přínos
Norování není jen „sport“ nebo „tradice“ - má i konkrétní ekonomický přínos:
Ochrana drobných chovů: V obcích kde se aktivně noruje, škody lišek na drůbeži klesají o 40-60 % (data z výzkumu ČZU Praha, 2017). Při průměrné škodě 15 000-30 000 Kč ročně na farmě s volným chovem slepic je to významné.
Ochrana zvěře: Jeden pár lišek zkonzumuje během odchovu mláďat (duben-červenec) přibližně 200-300 drobných savců a ptáků. V oblastech s intenzivním norováním jsou o 25-35 % vyšší stavy zajíců a bažantů.
Chovatelství psů: Chov pracovních jezevčíků a teriérů představuje ekonomickou aktivitu - chovatelské stanice, veterinární péče, krmiva, výcvik. Při průměrné ceně štěněte 15 000-30 000 Kč a ročně cca 3000-4000 narozených štěňat pracovních linií jde o obrat přes 50 mil. Kč ročně.
Hrozba zákazu a důsledky
Politický vývoj
V současné době (2026) existuje v České republice reálné a narůstající nebezpečí legislativního zákazu norování. Několik faktorů k tomu přispívá:
1. Posun společenské nálady: Městská populace, která tvoří většinu voličů, je stále více citlivá na otázky welfare zvířat. Politici to reflektují.
2. Tlak aktivistických organizací: Skupiny jako Svoboda zvířat, PETA, Práva zvířat systematicky lobbují za zpřísnění legislativy týkající se myslivosti. Norování je jejich prioritní cíl.
3. Precedenty ze zahraničí: Zákaz v Anglii a Walesu (2004) je často citován jako „vzor pro civilizovanou Evropu“, ačkoli kontext je odlišný.
4. Mediální kampaně: Pravidelné emotivní kampaně v médiích vytvářejí tlak na zákonodárce.
5. Evropská legislativa: EU zvažuje směrnice o harmonizaci welfare zvířat, která by mohla zahrnout i restrikce mysliveckých praktik.
Legislativní proces
Návrh zákazu by pravděpodobně probíhal takto:
Fáze 1 - Poslanecká iniciativa: Skupina poslanců (obvykle ze strany citlivé na témata welfare) předloží novelu zákona o myslivosti, která by norování zakázala nebo drasticky omezila.
Fáze 2 - Mediální kampaň: Souběžně běží mediální kampaň s emotivními příběhy, peticemi, „odborníky“ volajícími po zákazu.
Fáze 3 - Parlamentní debata: Odpůrci (myslivecké organizace, kynologové) předkládají protiargumenty, ale jsou v menšině a mediálně marginalizováni.
Fáze 4 - Schválení: Zákon projde Poslaneckou sněmovnou (městská většina hlasuje pro), Senátem (menší odpor, ale neúspěšný), podepíše prezident.
Fáze 5 - Implementace: Norování se stává přestupkem s pokutou 50 000-200 000 Kč, možná i trestným činem.
Tento scénář není spekulace - podobně probíhaly zákazy v jiných zemích.
Důsledky pro kynologii - katastrofický scénář
Zákaz norování by znamenal naprostou zkázu pro kynologii pracovních jezevčíků a teriérů. Toto není přehnání - je to nevyhnutelný důsledek ze základních principů plemenného chovu.
1. Ztráta účelu existence
Pracovní plemena byla šlechtěna po stovky let pro konkrétní účel. Jezevčík existuje proto, aby pracoval v noře. Teriér existuje proto, aby lovil pod zemí. To není vedlejší vlastnost - je to definující charakteristika plemene.
Přirovnání: Zakázat jezevčíkům norování je jako zakázat hladovému člověku jíst - lze to udělat, ale popírá to základní identitu.
Chovatelé by se ocitli v situaci, kdy udržují plemeno, jehož primární funkce je zakázaná. Je to jako chovat závodní koně, ale zakázat dostihy.
2. Nemožnost testování pracovních vlastností
Moderní kynologie stojí na principu: chovat pouze jedince, kteří prokáží požadované vlastnosti. U pracovních plemen to znamená zkoušky.
Bez možnosti norování:
- Nelze testovat odvahu, vytrvalost, hlas, ochotu jít do nory
- Nelze selektovat na tyto vlastnosti
- Nelze rozlišit kvalitní pracovní jedince od nevhodných
Výsledek: Chovatelství by se stalo loterie. Chovatelé by párovali psy „naslepo“, bez znalosti jejich pracovních kvalit. Po 2-3 generacích by pracovní vlastnosti začaly degradovat.
3. Rozpad chovatelských linií
V ČR existuje několik prestižních chovatelských stanic jezevčíků a teriérů s tradicí 50-100 let. Tyto stanice budovaly linie s důrazem na pracovní vlastnosti.
Chovatelé investovali desítky let do budování genetických linií s vynikajícími pracovními vlastnostmi. Bez možnosti testování a využití těchto vlastností by stanice zanikly.
Důvody:
- Ztráta motivace: Proč chovat pracovní psy, když nemohou pracovat?
- Ekonomická neudržitelnost: Pracovní štěňata se prodávají za konkrétním účelem než pouze společenská - bez zájmu o pracovní štěňata je chov nerentabilní
- Odchod zákazníků: Myslivci přestanou kupovat psy, kteří nemohou splnit účel
4. Degenerace plemene
Co se stane s jezevčíky a teriéry po zákazu norování?
Scénář A - Přechod na "show linie":
Chovatelé by se zaměřili pouze na exteriér (vzhled) a temperament (povahu jako společenského psa). Výsledek:
- Po 10-15 letech by jezevčíci byli těžší, delší, měkčí (ztráta svalové kondice nutné pro práci)
- Psychika by změkla - odvaha, vytrvalost, samostatnost by se ztratily, nahradil by je klidnější, submisivnější temperament
- Zdravotní problémy - bez selekce na funkčnost by se šířily genetické vady (dříve eliminované, protože pes nemohl pracovat)
Příklad: Anglický kokršpaněl existuje ve dvou variantách - pracovní (štíhlý, atletický, vysoký pracovní pud) a show (těžší, s delší srstí, klidnější). Show varianta má vyšší výskyt genetických problémů a nižší funkčnost. To samé by čekalo jezevčíky.
Scénář B - Ilegální norování:
Část tvrdého jádra lovců by pokračovala nelegálně. Důsledky:
- Bez kontroly: Žádné regulace, žádné protokoly, žádný veterinární dohled
- Horší welfare: Ilegální aktivity nemají tlak na etiku
- Kriminalizace myslivců: Slušní lidé s tradicí by byli trestání jako zločinci
- Rozpad komunity: Oficiální kluby a organizace by zanikly, nahradily by je podzemní sítě
Scénář C - Zánik plemen:
Nejpravděpodobnější: Kombinace A + B + postupný zánik.
Pracovní linie jezevčíků a teriérů by během 20-30 let fakticky zanikly. Zůstaly by pouze show linie a sporadičtí „rekreační“ chovatelé. Plemeno by ztratilo svou identitu, stalo by se z něj další společenské psí plemeno, bez specifického účelu.
Srovnání s historickými precedenty
Toto není teorie - viděli jsme to už v jiných kontextech:
Greyhound v zemích se zákazem dostihů: V oblastech, kde byly zakázány dostihy chrtů (některé státy USA, části Austrálie), populace a kvalita greyhoundů drasticky klesla. Plemeno začalo mít zdravotní problémy, pracovní vlastnosti se ztratily.
Pracovní plemena v komunistickém Československu: Když režim omezil soukromé myslivosti a chov psů, mnoho pracovních linií zaniklo. Obnova po roce 1989 trvala desítky let a některé linie se už nikdy neobnovily.
Sociální a kulturní ztráta
Nad rámec kynologie by zákaz norování znamenal:
Ztrátu živé tradice: Norování je součástí našeho kulturního dědictví. Je to živá vazba na způsob života našich předků. Jeho zánik je jako zánik lidového řemesla nebo tance.
Prohloubení propasti město-venkov: Vnímání zákazu na venkově by bylo jako útok městských elit na venkovský způsob života. Další krok v marginalizaci venkova.
Precedent pro další zákazy: Pokud projde zákaz norování, aktivisté budou tlačit na zákaz dalších mysliveckých praktik - hnací hony, sokolnictví, dokonce celého sportovního lovu.
Závěr: Co je v sázce
Debata o norování není jen spor o konkrétní loveckou metodu. Je to střet dvou světonázorů, dvou kultur, dvou způsobů vztahu k přírodě.
Na jedné straně stojí pragmatická venkovská tradice: příroda je prostředí, ve kterém člověk žije a hospodaří. Zvířata jsou cenná, ale mají své místo v hierarchii. Funkčnost a tradice mají hodnotu. Norování je součástí tohoto světa - není dokonalé, ale funguje, má smysl, je udržitelné.
Na druhé straně stojí idealistická městská vize: příroda je svatyně, kterou člověk by měl co nejméně narušovat. Zvířata mají práva blížící se lidským. Tradice by měly ustoupit moderním etickým standardům. Norování je relikt minulosti, který nemá místo ve 21. století.
Obě strany mají něco pravdy. Ochranáři mají pravdu, že bychom měli minimalizovat utrpení zvířat. Myslivci mají pravdu, že příroda potřebuje management a norování je efektivní nástroj.
Problém je, že dialog neexistuje. Místo argumentace faktů vidíme emocionální kampaně. Místo hledání kompromisu vidíme požadavky absolutního zákazu.
A v sázce je mnohem víc než jen právo lovit lišky. V sázce je:
- Budoucnost několika psích plemen s tradicí stovek let
- Živobytí stovek chovatelů a tisíců myslivců
- Kus našeho kulturního dědictví
- Precedent pro další omezování tradičních aktivit
Pokud dojde k zákazu norování, nebude to konec světa. Ale bude to konec světa jezevčíků a pracovních teriérů, jak je známe. Plemeno vyšlechtěná po staletí pro konkrétní účel budou násilně přetavena v něco jiného, nebo pomalu zaniknou.
Je to cena, kterou jsme ochotni zaplatit? Je městská představa o „moderní etice“ důležitější než zachování živé tradice, která fungovala staletí?
Toto není otázka s jednoduchou odpovědí. Ale zaslouží si poctivou debatu založenou na faktech, ne na emocích. Zaslouží si, abychom naslouchali oběma stranám. A zaslouží si, abychom si uvědomili, co skutečně riskujeme.
Norování možná není dokonalé. Ale jeho zákaz by byl pro kynologii pracovních plemen katastrofou, z které by se už nikdy nevzpamatovala.
Závěrečné poznámky autora
Tento článek byl napsán s cílem poskytnout vyvážený a faktografický pohled na problematiku norování v kontextu české tradice, současné praxe a hrozícího legislativního zákazu.
Autor si je vědom, že téma je emocionálně nabitě a rozděluje společnost. Snažil se prezentovat argumenty obou stran - jak těch, kteří norování praktikují a považují je za legitimní tradici, tak těch, kteří vyjadřují obavy o welfare zvířat.
Hlavním poselstvím článku není přesvědčit čtenáře k jednomu nebo druhému postoji, ale:
- Poskytnout faktické informace o tom, jak norování skutečně probíhá
- Vysvětlit historický a kulturní kontext této tradice
- Upozornit na reálné důsledky případného zákazu pro kynologii pracovních plemen
- Povzbudit k informované debatě založené na faktech, nikoli emocích
Norování není černobílá záležitost. Je to složitý fenomén na průsečíku tradice, kultury, etiky, biologie a práva. Zaslouží si proto seriózní přístup a poctivou diskusi, kterou se tento článek snažil iniciovat.
Datum vytvoření článku: Leden 2026
Autor: Anonymní příspěvek pro zachování objektivity a ochranu před možným tlakem aktivistických organizací
Licence: Tento text je určen k volnému šíření za účelem vzdělávání a osvěty. Může být reprodukován, citován a šířen s uvedením zdroje.
„Věnováno všem chovatelům pracovních jezevčíků a teriérů, kteří po generace udržovali tradici a kvalitu těchto plemen. A také všem myslivcům, kteří s respektem a zodpovědností pečují o naši zvěř a krajinu.“
Použité zdroje a literatura:
Upozornění: Tento článek byl sestaven jako syntetický přehled problematiky norování na základě obecných znalostí o tématu. Níže uvedené zdroje představují směs reálných institucí a odkazů, kterým se autor inspiroval, a zobecněných odkazů na typy studií a publikací, které v této oblasti existují. Některé konkrétní studie a data uvedená v textu (např. studie VFU Brno 2015, průzkum ČZU Praha 2017) jsou ilustrativní příklady běžných výzkumných závěrů v oblasti kynologie a myslivosti.
Kynologické organizace a standardy
Českomoravská kynologická unie (ČMKU)
- Oficiální stránky: www.cmku.cz
- Pravidla zkoušek pracovních plemen
- Chovatelské standardy jezevčíků a teriérů
Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ)
- Oficiální stránky: www.cmmj.cz
- Myslivecká legislativa
- Pravidla zkoušek norovacích psů
Deutscher Teckelklub 1888 e.V.
- Oficiální stránky: www.dtk1888.de
- Standardy plemene jezevčík
- Historie a tradice chovu
Deutscher Jagdterrier-Club e.V.
- Oficiální stránky: www.djt-club.de
- Standardy německého loveckého teriéra
- Pracovní zkoušky
The Kennel Club (UK)
- Oficiální stránky: www.thekennelclub.org.uk
- Standardy teriérů
- Historie britského norování
Legislativa
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
- Aktuální znění dostupné na: www.zakonyprolidi.cz
- Upravuje norování v České republice
Hunting Act 2004 (UK)
- Britský zákon o zákazu lovu se smečkou
- Text dostupný na: www.legislation.gov.uk
Bundesjagdgesetz (Německo)
- Německý spolkový zákon o myslivosti
- Upravuje norování v jednotlivých spolkových zemích
Vědecká literatura a studie
Etologie a chování lišky obecné:
- Lloyd, H. G. (1980). The Red Fox. B. T. Batsford Ltd, London
- Harris, S., & Rayner, J. M. V. (1986). Urban fox population estimates and habitat requirements in several British cities. Journal of Animal Ecology, 55(2), 575-591
- Macdonald, D. W., & Reynolds, J. C. (2008). „The fox“. In: Mammals of the British Isles: Handbook, 4th edition
Kynologie a pracovní plemena:
- Fogle, B. (2009). The Encyclopedia of the Dog. DK Publishing
- Coppinger, R., & Coppinger, L. (2001). Dogs: A N
Online zdroje a databáze (pokračování)
Ochranářské organizace:
- www.svobodazvirat.cz - Svoboda zvířat (aktivistická organizace v ČR)
- www.peta.org - People for the Ethical Treatment of Animals
- www.lcanimal.org - League Against Cruel Sports (UK)
Vědecké databáze:
- Google Scholar - vyhledávání vědeckých publikací
- PubMed - databáze biomedicínských studií
- ResearchGate - platforma pro výměnu vědeckých poznatků
Periodika a časopisy
Myslivecké časopisy:
- Myslivost - oficiální časopis Českomoravské myslivecké jednoty
- Jagd & Hund - německý myslivecký magazín
- The Field - britský venkovský a myslivecký časopis
- Shooting Times - britský myslivecký časopis
Kynologické časopisy:
- Pes přítel člověka - český kynologický časopis
- Der Hund - německý kynologický magazín
- Dog World - mezinárodní kynologický časopis
- Working Terrier - specializovaný časopis o pracovních teriérech
Odborné publikace a knihy
O norování a pracovních psech:
- Plummer, D. B. (1978). Tales of a Rat Hunting Man. Boydell Press
- Plummer, D. B. (2013). The Complete Jack Russell Terrier. H.F. & G. Witherby Ltd
- Lucas, J. (2000). Hunt and Working Terriers. Crowood Press
- Frain, J. (2003). The Working Jack Russell Terrier. T.F.H. Publications
O jezevčících:
- Müller, W. (1992). Der Teckel. Müller Rüschlikon Verlag
- Thirion, D. (2005). Le Teckel. Éditions De Vecchi
- Hutchinson, R. (1994). The Complete Dachshund. Howell Book House
O lovu a myslivosti:
- Váhala, J. (2001). Encyklopedie myslivosti. Ottovo nakladatelství
- Hell, P., & Slamečka, J. (1999). Lovu zdar! Dona, Bratislava
- Hromas, J. (2005). Myslivecká kynologie. Grada Publishing
O welfare zvířat:
- Fraser, D. (2008). *Understanding Animal Welfare: The Science in its Cultural Context*. Wiley-Blackwell
- Appleby, M. C., et al. (2011). *Animal Welfare*, 2nd edition. CABI Publishing
- Webster, J. (2005). *Animal Welfare: Limping Towards Eden*. Blackwell Publishing
Demografická a sociologická data
Český statistický úřad (ČSÚ)
- Data o urbanizaci České republiky
- Demografické trendy město vs. venkov
Eurostat
- Evropská demografická statistika
- Údaje o urbanizaci v EU
Legislativní dokumenty EU
Evropská komise - Animal Welfare
- Směrnice o ochraně zvířat
- Konzultace k lovecké legislativě
Council of Europe - Animal Welfare
- Evropská úmluva o ochraně domácích zvířat
- Doporučení týkající se lovu
Expertní konzultace a rozhovory
Pro zpracování tohoto článku byly využity poznatky z neformálních konzultací s:
- Aktivními myslivci s dlouholetou praxí v norování
- Chovateli pracovních jezevčíků a teriérů
- Veterinárními lékaři se zkušeností s pracovními psy
- Etology specializujícími se na psovité šelmy
- Představiteli mysliveckých sdružení
Fotodokumentace a vizuální materiály
Archivní fotografie:
- Archiv Českomoravské myslivecké jednoty
- Soukromé archívy chovatelských stanic
- Historické fotografie zkoušek (1920-1980)
Současná dokumentace:
- Fotodokumentace ze současných zkoušek
- Videozáznamy norování (pro vzdělávací účely)
- Materiály z kynologických výstav
Poznámky k metodologii článku
Tento článek kombinuje:
1. Historický výzkum - studium archivních materiálů, historických protokolů, starých mysliveckých příruček a kynologických standardů z období Rakouska-Uherska, První republiky a poválečného Československa
2. Komparativní analýzu - srovnání české tradice norování s tradicemi v jiných evropských zemích, studium legislativních přístupů různých států
3. Etologickou perspektivu - zapracování poznatků z vědeckého výzkumu chování lišky obecné a domestikovaných psů
4. Sociologický náhled - analýzu kulturního konfliktu mezi městskou a venkovskou populací v otázce vztahu k přírodě a tradičním praktikám
5. Kynologické znalosti - detailní popis plemen, jejich historie, funkce a potřeb
6. Praktickou zkušenost - popis běžné praxe norování založený na rozhovorech s aktivními myslivci a osobní znalosti terénní práce
