Článek
Ochrana přírody v České republice prochází bouřlivými diskusemi. Na jedné straně stojí tradiční myslivost s historií sahající až do středověku, na druhé straně se objevují nové environmentální organizace. Jednou z nich je Justice for Nature v čele s Milanem Jeglíkem. Zatímco organizace deklaruje ušlechtilé cíle - ochranu přírody a boj proti pytláctví - způsob komunikace a některé aspekty její historie vzbuzují vážné otázky o její kredibilitě a profesionalitě.
Problematická minulost zakladatele.
Milan Jeglík se prezentuje jako ochránce přírody s bohatými zkušenostmi. Jeho profesní dráha však není bez kauz. V roce 2007 vyšetřovala indonéská policie zmizení české potápěčky Mileny Bauerové během ponoření organizovaného Jeglíkovým potápěčským centrem. Podle indonéských úřadů se instruktoři dopustili hrubé nedbalosti, když ignorovali varování meteorologické agentury před rozbouřeným mořem.
Ještě závažnější byl incident z listopadu 2006, kdy odnesl proud dva potápěče na širé moře. Jeden z nich, Zdirad Žák, je dodnes pohřešovaný. Jeho kamarád Petr Vašíček byl po třech dnech nalezen 250 kilometrů od břehu. Bývalý zaměstnavatel Jeglíka Jiří Hruška, který se potápění věnuje 30 let, uvedl, že zákazníci byli s Jeglíkem postupem času nespokojeni.
Tyto události vrhají stín na Jeglíkovu schopnost vést odpovědné projekty a činit rozhodnutí s důrazem na bezpečnost.
Útočný styl komunikace
Největší problém Justice for Nature nespočívá v samotných cílech, ale ve způsobu jejich prosazování. Pan Jeglík systematicky diskredituje celou mysliveckou komunitu používáním vulgárních výrazů a urážek.
Konkrétní příklad: nedávno reagoval Milan Jeglík na Facebooku na video autora „Kanec v žitě“, kde vystupoval herec a začínající myslivec Vojtěch Kotek. Jeglíkův komentář zněl: „Kokoti v žitě… myslivost je přežitek.“
Tento způsob vyjadřování je zcela nepřijatelný pro představitele organizace, která:
- Žádá veřejnost o finanční dary
- Tvrdí, že se zabývá prevencí environmentální kriminality
- Prezentuje se jako seriózní instituce
Autor videa „Kanec v žitě“ reagoval: „Milan Jeglík : Dělat ze sebe troubu na síťích je taky přežitek“ a další uživatel Miloš Hrachovina poznamenal, že používání slova „Kokoti“ na stránkách věnujících se prevenci kriminality je neprofesionální. Další uživatel zmiňuje, že myslivost existuje tisíc let a přežije i Jeglíka.
Tendenčnost a černobílý pohled na myslivost. V knize, článcích i sociálních sítích.
V recenzích na Jeglíkovu knihu myslivci poukazují na jeho jednostranný přístup. Jeden z recenzentů píše: „Myslivci jsou vykresleni jako primitivní, zlé a krvežíznivé bestie.. Je to celé strašně černobílé.. Naivní a nefer popis myslivce panem Jeglíkem je čirá demagogie“.
Stejný recenzent pokračuje: „Ne že by takoví neexistovali - mizerní lidé jsou v každém oboru. Většina myslivců je na tom ale podobně jako já“ - tedy odpovědně.
Tato kritika ukazuje na klíčový problém: Jeglík generalizuje a démonizuje celou skupinu lidí na základě skutků jednotlivců.
Rodinné pozadí a možné motivace
V kontextu Jeglíkova postoje k myslivosti je zajímavé jeho vlastní rodinné zázemí. Sám přiznává, že jeho děd byl pravomocně odsouzen za pytláctví v roce 2005, v jeho domě bylo nalezeno 1358 trofejí upytlačených zvířat.
Tato osobní zkušenost zřejmě výrazně ovlivnila Jeglíkův pohled na myslivost. Je však otázkou, zda projekce traumatu z vlastní rodiny na celou mysliveckou komunitu je spravedlivý a konstruktivní přístup.
Co Justice for Nature skutečně dělá pro přírodu?
Organizace se prezentuje mezinárodními projekty v Indonésii a Kostarice. To je bezesporu chvályhodné. V České republice však její činnost spočívá především v:
- Monitoringu a oznamování případů pytláctví. (připad většinou znamená nalezený nezahrabaný vývrh)
- Psaní článků a příspěvků na sociálních sítích
- Tvorbě mobilní aplikace pro hlášení zelené kriminality
Na rozdíl od tisíců myslivců, kteří:
- Přikrmují zvěř v zimě
- Budují napajedla
- Provádějí monitoring populací
- Regulují stavy přemnožené zvěře
- Investují vlastní peníze do péče o honitby
- vysazují stromy, keře a zakládají remízy. Organizují a podílejí se na akcích typu: Ukliďme Česko
- starají se o tzv. myslivecká políčka, která slouží jako úkryt pro drobnou zvěř
- v minulosti se výrazně podíleli na vakcinaci lišek proti vzteklině, která se díky tomu několik let na území ČR nevyskytuje
Justice for Nature neprovádí žádnou praktickou terénní péči o českou přírodu. Organizace se spoléhá na dary veřejnosti a dobrovolníky, přičemž většina prostředků směřuje do zahraničních projektů.
Finanční transparentnost
Organizace tvrdí, že funguje bez systémových dotací a je závislá na darech. Členové údajně pracují bez výplaty. To je sice chvályhodné, ale zároveň vzbuzuje otázky:
- Jaký je přesný rozpočet organizace?
- Kolik procent darů jde na zahraniční projekty vs. českou činnost?
- Kolik procent jde na režii?
- Jak efektivní je využití darovaných prostředků?
- Čím se ve skutečnosti živí?
Tyto informace by měla každá seriózní nezisková organizace transparentně zveřejňovat.
Polarizace místo spolupráce
Největší škodou, kterou Justice for Nature způsobuje české ochraně přírody, je polarizace. Místo budování mostů mezi myslivci a ochránci přírody Jeglík rozdmýchává konflikt používáním:
- Urážlivých výrazů
- Generalizací
- Černobílého vykreslování reality
- Emotivních manipulací
Tento přístup fakticky sabotuje ochranu přírody, protože:
- Odrazuje myslivce od spolupráce
- Vytváří nepřátelské prostředí
- Bere energii konstruktivním řešením
- Poškozuje kredibilitu celého environmentálního hnutí
Myslivost vs. Justice for Nature - srovnání přínosu
Tradiční myslivost v ČR:
Aktivní péče:
- 60 000+ myslivců aktivně spravuje honitby
- Péče o zvěř
- Budování mysliveckých zařízení
- Monitoring populací zvěře
- Regulace přemnožených stavů
- Monitoring v krajině
- Organizovaná výchova mladých myslivců
- Kultůrní odkaz
Legislativa:
- Zapsáno v seznamu nemateriálních statků tradiční kultury ČR (2011)
- Komplexní právní rámec
- Povinné zkoušky a vzdělávání
- Jasné odpovědnosti
Finance:
- Financování z vlastních prostředků myslivců
- Investice do honiteb
- Úhrady za škody zvěř.
Justice for Nature v ČR:
Činnost:
- Psaní článků a příspěvků
- Monitoring a oznamování případů (připad většinou znamená nalezený nezahrabaný vývrh)
- Mobilní aplikace
- Žádná aktivní terénní péče o českou přírodu
Komunikace:
- Urážlivá a polarizující
- Tendenční vykreslování
- Hra na emoce
- Generalizace
Finance:
- Závislost na darech
- Většina prostředků jde do zahraničí
- Nízká transparentnost využití prostředků
Je kritika myslivosti oprávněná?
Justice for Nature má v jednom pravdu: v myslivosti existují černé ovce. Jsou případy:
- Pytláctví
- Trávení zvířat
- Nelegálního odstřelu chráněných druhů
Tyto případy je nutné odhalovat a trestat. Problém je však v tom, že Jeglík prezentuje tyto výjimky jako normu a celou mysliveckou komunitu jako zločince.
Realita je jiná:
- Drtivá většina myslivců dodržuje zákon
- Mnoho myslivců aktivně spolupracuje na odhalování pytláků
- Myslivecké organizace samy vylučují členy, kteří porušují zákon
- Odpovědná myslivost je základem managementu zvěře
Jak to dělat správně?
Existují environmentální organizace, které pracují konstruktivně:
- České společnosti ornitologické
- ČSOP (Český svaz ochránců přírody)
Tyto organizace dokážou:
- Komunikovat s myslivci na profesionální úrovni
- Hledat společná řešení
- Kritizovat konkrétní problémy, ne celé skupiny
- Aktivně realizovat terénní projekty
- Pracovat s fakty, ne s emocemi
Závěr
Justice for Nature vstoupila do českého environmentálního prostoru s ambiciózními cíli. Bohužel způsob jejich prosazování více škodí než pomáhá.
Hlavní problémy organizace:
1. Neprofesionální komunikace: Používání vulgarismů a urážek diskredituje organizaci i její cíle
2. Pochybná minulost zakladatele: Případy v souvislosti s potápěním vzbuzují otázky o odpovědnosti
3. Absence praktické činnosti v ČR: V České republice organizace jen monitoruje a píše články, neprovádí žádnou aktivní péči o přírodu
4. Polarizace místo spolupráce: Místo budování dialogu vytváří nepřátelské prostředí
5. Tendenční pohled: Černobílé vykreslování reality poškozuje důvěru
Česká příroda potřebuje konstruktivní dialog mezi všemi, kdo se o ni starají - myslivci, ochránci přírody, zemědělci, lesníky. Potřebuje lidi, kteří aktivně pracují v terénu, ne ty, kteří sedí za počítačem a urážejí ostatní.
Justice for Nature má příležitost změnit svůj přístup. Pokud však bude pokračovat v současném stylu, zůstane organizací, která sice hledá pytláky všude kolem sebe, ale skutečný přínos pro českou přírodu je minimální.
Otázka na závěr: Co je pro přírodu cennější - myslivec, který celý rok pečuje o honitbu, investuje vlastní peníze a čas, nebo aktivista, který sedí na sociálních sítích a píše vulgarity?
Tento článek byl zpracován na základě veřejně dostupných zdrojů, recenzí, dokumentovaných případů a konkrétních příkladů komunikace Milana Jeglíka. Cílem je poukázat na problematický přístup organizace Justice for Nature k ochraně přírody v České republice.
Seznam zdrojů použitých v článku:
Justice for Nature - oficiální zdroje:
Hlavní web organizace:
https://www.justicefornature.org/
Profil na Darujme.cz:
https://www.darujme.cz/projekt/1202815?locale=en
Kontaktní informace:
https://www.justicefornature.org/contact-us
Dobrovolnický program Kostarika:
https://justicefornature.org/en/volunteer-program-costa-rica/
Případy z potápěčské minulosti Milana Jeglíka:
Smrt potápěčky vyšetřuje policie (Deník.cz, 31.8.2007):
https://www.denik.cz/z_domova/smrt_potapecky20070831.html
Utopila se jí dcera. Teď se stará o vnuka (Brněnský deník, 20.11.2007):
https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/potapecka_dcera_20071119.html
Záchranáři našli tělo potápěčky (Brněnský deník, 1.9.2007):
https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/potapecka_bali_nalezena.html
Potápěčka z Brněnska se ztratila na Bali (Deník.cz, 26.8.2007):
https://www.denik.cz/z_domova/brno_potapecka20070826.html
Rozhovory a profily Milana Jeglíka:
Milan Jeglík: Pustit se do záchrany deštných pralesů se dá i bez grantů a dotací (Deník.cz, 12.4.2018):
https://www.denik.cz/magazin/milan-jeglik-pustit-se-do-zachrany-destnych-pralesu-se-da-i-bez-grantu-a-dotaci-20171212.html
Milan Jeglík: na Sumatře jsem nechal svou duši (Ethnologist.info):
https://ethnologist.info/interview/milan-jeglik-i-left-my-soul-in-sumatra-so-that-i-could-find-my-heart-in-costa-rica/
Rozhovor s Milanem Jeglíkem (Detoxikuj život, 4.10.2023):
https://barboraenglischova.cz/rozhovor-milan-jeglik-green-life-je-neuveritelna-cesta-prirozenosti-a-odvahy-ducha/
Milan Jeglík: Občanské hlídky proti jedům v krajině (Ekolist.cz, 7.11.2019):
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milan-jeglik-obcanske-hlidky-proti-jedum-v-krajine
