Článek
Zátahy na migranty v podání Imigračního a celního úřadu
Už několik měsíců přicházejí z USA obrázky, na které jsme nebyli zvyklí. Jde o záběry či fotografie ozbrojenců v maskovacích uniformách se zahalenými tvářemi a dlouhými zbraněmi. V neuspořádaných útvarech postupují ulicemi nebo náměstími. Lidé před nimi bezhlavě utíkají a ti, co nestihnou utéct, jsou hrubým způsobem pacifikováni a svazováni.
Na první pohled to připomíná spíše vojenský převrat v některé z jihoamerických republik. Ale nejde o záběry z Kolumbie, El Salvadoru nebo Guatemaly. Jedná se o záběry ze spojených států amerických.
Po sítích koluje mnoho amatérských záběrů ze zatýkání, které se šíří v latinskoamerických komunitách a vzbuzují strach. Ukazují pracovníky automyčky v poutech, maskované agenty ve vojenských uniformách rozbíjející dveře domu, zaměstnance Walmartu v modré vestě, který byl vzat do vazby poté, co se pokusil ochránit kolegu. Zahradníka a otce tří příslušníků americké námořní pěchoty, který byl během zátahu opakovaně udeřen pěstí.
Lidé mají strach z agentů v maskovacích uniformách, kteří mají mnohdy zakryté tváře a zatýkají náhodné kolemjdoucí, aniž by jim sdělili, kdo jsou a jaký je důvod zadržení. „Máte obavy, že se staneme terčem útoků kvůli tomu, jak vypadáme,“ řekl Arturo Sneider, generální ředitel společnosti Primestor, která spravuje nákupní centra. „Takže i lidé, kteří mají plné občanství nebo status, se obávají prostě vyjít ven.“
Agenti 19. června zadrželi na parkovišti Home Depot v Hollywoodu asi 30 lidí, včetně amerického občana, který natočil agenta, jak rozbíjí okno nákladního auta. O týden později nádeníci ostražitě čekali na práci před obchodem, většina z nich s osobními doklady v ruce. „Mám tady svůj občanský průkaz a doma cestovní pas,“ řekl Melvin Maldonado, rodák z Guatemaly, který nabízel údržbářské služby za 30 dolarů na hodinu. „Jsme dobří lidé, snažíme se uživit své rodiny.“
Dopad razií je v Kalifornii vidět doslova na každém kroku. Podle statistik klesl počet cestujících v hromadné dopravě během dvou týdnů po zahájení imigračních razií 6. června o 15 %. Je to první pokles po 30 měsících růstu, uvedl mluvčí LA Metro Patrick Chandler.
Někteří zaměstnavatelé se snaží přijímat různá opatření, aby strach svých zaměstnanců zmírnili. Stavební firmy přesouvají mobilní WC z ulice do oplocených areálů stavenišť, aby zaměstnanci nemuseli opouštět areál a nebyli z ulice vidět.
Veterán z Iráku v detenčním centru
Nic netušící George Retes přijížděl 10. července jako každé ráno do své práce na jedné z kalifornských farem. Najednou jeho auto obklíčili maskovaní ozbrojenci. Retes tušil, že jde o agenty Imigrační a celní úřad (ICE) a proto křičel, že je americkým občanem. Ani to ale nepomohlo. Ozbrojenci rozbili okénko jeho auta, nastříkali mu do očí slzný plyn a vytáhli ho ven. „Přestože jsem nekladl žádný odpor mě dva policisté zaklekli na záda a jeden na krk.“ řekl Retes.
Retese zatkli během jedné ze dvou razií na farmách v jižní Kalifornii, kde bylo zatčeno celkem 360 lidí. Jde o jednu z největších operací od nástupu Donalda Trumpa k moci. Razii provedli maskovaní agenti ve vojenském oblečení s dlouhými zbraněmi. Jeden z dělníků se při této razii zřítil ze střechy skleníku a zemřel. Razie se původně soustředili na Los Angeles a později se rozšířili i do jižní Kalifornie. Místní úředníci tvrdí, že federální agenti šíří strach v hispánských komunitách.
George Retes byl převezen do Metropolitního detenčního centra v centru Los Angeles, kde byl držen tři dny. Za celou dobu mu nikdo neřekl proč byl zadržen, nedovolili mu kontaktovat právníka ani rodinu. Během zadržení se nemohl ani osprchovat ani umýt, přestože byl zasažen slzným plynem a chemikálie ho pálila na rukou.
Podle svých slov byl umístěn do speciální cely, kde byl kontrolován, aby nespáchal sebevraždu. Vlivem zoufalé situace, ve které se ocitl, se psychicky zhroutil. Kvůli uvěznění navíc zmeškal narozeninovou oslavu své tříleté dcery.
Třetí den ho jeden z policistů nechal podepsat nějaký papír, vyvedl ho ven z detenčního centra a řekl mu, že proti němu nejsou vznesena žádná obvinění. Když chtěl vědět, proč byl zadržen a proč strávil tři dny v cele neřekli mu vůbec nic. „Tři dny zavřený bez důvodu a bez obvinění“ říká Retes.
Tricia McLaughlinová, náměstkyně ministra vnitřní bezpečnosti, potvrdila, že byl Retes zatčen, ale k důvodům se také nechtěla vyjadřovat. „George Retes byl zatčen a propuštěn,“ řekla. „Nebyl obviněn. Úřad amerického prokurátora přezkoumává jeho případ spolu s desítkami dalších z hlediska možných federálních obvinění souvisejících s výkonem federálního příkazu k prohlídce v Camarillu.“
Federální soudce v pátek nařídil Trumpově administrativě, aby zastavila bezdůvodné zastavování a zatýkání imigrantů bez zatykačů v sedmi kalifornských okresech, včetně Los Angeles. Ministerstvo spravedlnosti se odvolalo a požádalo o pozastavení platnosti příkazu. Obhájci imigrantů obvinili federální agenty že zadržují lidí, jen kvůli jejich barvě pleti.
Retes v 18 letech vstoupil do armády, kde sloužil čtyři roky. Má za sebou i nasazení v Iráku v roce 2019. „Vstoupil jsem do armády, protože miluji tuhle zemi. Jsme jeden národ a ať se děje cokoli, měli bychom držet spolu.“.
Retes plánuje podat žalobu pro neoprávněné zadržení. „Způsob, jakým postupují v celém tomto procesu deportace, je naprosto špatný, pronásledují lidi, kteří jen pracují, zejména se snaží nakrmit všechny tady v USA,“ řekl. „Nikdo si nezaslouží takové zacházení, jaké zažívají lidé v detenčních centrech.“
ICE je často obviňována z násilí, nezákonných zákroků i z rasizmu
Podobně popsala průběh razií i Americká unie pro občanské svobody, která ICE zažalovala:
Razie postupují v drtivé většině případů podle stejného vzorce. Federální agenti si vytipují osoby s hnědou pletí, které náhle zastaví způsobem, kterým demonstrují svou silovou převahu, nebo je rovnou odchytí a odtáhnou stranou. Aniž by se agenti identifikovali pokládají zadrženým otázky, kdo jsou a odkud pocházejí. Pokud ve svých odpovědích váhají jsou násilně zadrženi, nebo přímo napadeni, spoutání a vzati do vazby.
Agenti si zadržené vybírají v podstatě náhodně jen podle barvy pleti, dopředu nemají ani zatykač ani žádné informace o nich. Zatýkání provádí v rozporu s federálními předpisy, které jim nařizují zvážit, zda je zde riziko útěku nebo jiný vážný důvod pro vazbu. Federální zákony rovněž nařizují, aby se agenti identifikovali a sdělili zadrženému důvod zadržení. To ale agenti také nedělají.
Žaloba byla úspěšná a soudkyně Maame Ewusi-Mensah Frimpong z amerického okresního soudu pro centrální obvod Kalifornie se k případu vyjádřila velmi ostře. Podle jejích závěrů existuje „hora důkazů“ o tom, že Imigrační a celní úřad (ICE) a další federální agenti „nevybíravě zatýkají řadu osob bez důvodného podezření“ v rozporu se čtvrtým dodatkem ústavy během svých „putovních hlídek“ v regionu.
Soudkyně vydala dva dočasné soudní zákazy proti Ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS). Jeden zakazuje agentům cílit na osoby na základě rasy nebo etnického původu, na osoby mluvící španělsky nebo anglicky s přízvukem, osoby které jsou přítomné na konkrétních místech, jako jsou autobusové zastávky, myčky aut nebo zemědělské farmy, nebo podle druhu jejich zaměstnání. Druhý soudní příkaz vyžaduje, aby DHS poskytlo zatčeným přístup k právníkům.
„Komunita se cítí pronásledována,“ řekla Angelica Salasová, výkonná ředitelka Koalice pro práva lidských imigrantů v Los Angeles. Její skupina se připojila k žalobě, v níž obviňuje federální agentury z hromadných zátahů, které se zaměřují na lidi „na základě barvy pleti a povolání“.
O rasizmu ze strany ICE mluví i další zdroje. „Nehledají jen Mexičany,“ řekla jedna z uživatelů TikToku svému publiku, „jsou to všichni imigranti, kteří očividně nejsou bílí.“
Jednomu z občanů USA zadržených ICE, bylo řečeno, že důvodem zadržení je, že „vypadal jako nelegální migrant“. Agenti s puškami a pistolemi vojenského typu se ho opakovaně ptali: „Ve které nemocnici jste se narodil?“ Když na otázku nedokázal odpovědět, policista ho chytil a praštil s ním o kovový plot. Postižený uvedl, že se snažil identifikovat svým průkazem totožnosti, ale policisté mu jej vzali a nikdy mu jej nevrátili.
Přestože se v souvislosti s deportacemi mluví hlavně o Hispáncích mezi deportovanými jsou v neobvykle velké míře zastoupeni i černoši. Zpráva Amerického výboru pro uprchlíky a imigranty z roku 2021 zjistila, že ačkoli pouze sedm procent imigrantské populace tvoří černoši, černošští imigranti tvoří 20 procent těch, kteří čelí deportaci za trestné činy, včetně drobných, nenásilných trestných činů. „Pokud pocházíte z Karibiku, je to ještě vyšší,“ říká Nana Gyamfiová, imigrační právnička a výkonná ředitelka Černé aliance pro spravedlivé přistěhovalectví. „U Jamajčanů je to o 98 procent vyšší.“.
Stačí opravdu málo
Podobnou zkušenost má i jamajčanka Monique Rodriguezová, která byla deportována jen několik několik týdnů po narození svého dítěte. Monique Rodriguezová se narodila a vyrostla ve farnosti sv. Kateřiny na Jamajce. V roce 2022 přijela na šestiměsíční vízum do USA. S manželem, který je Američan, se usadila na Floridě, kde se jí narodil syn. Zažádala si o zelenou kartu (povolení k pobytu) a těšila se na rodinný život na Floridě.
Jenže Monique období po porodu nezvládala příliš dobře. Měla bolesti, necítila se dobře a necítila dostatek podpory. S manželem se na péči o novorozence nedokázali shodnout. Manžel věřil, že musí být více se svým dítětem a ona si chtěla odpočinou. Vyvrcholilo to hádkou při které Monique svého manžela udeřila. Někdo z okolí zavolal policii a Monique byla zatčena.
Když druhý den její manžel přišel zaplatit kauci, aby mohla domů, objevili se pracovníci ICE a zadrželi ji. Přestože manžel i dítě jsou Američané a ona měla zažádáno o zelenou kartu, kvůli kontaktu s policií byla ze země vyhoštěna.
Nikoho nezajímalo ani, že jde o matku novorozence, který je na ní závislý. „Odvedli mě od mého dítěte. Všude mi teklo mateřské mléko. Pořád jsem krvácela, protože jsem právě porodila a brala jsem léky, ale ty se mi už nevrátily.“ říká Monique. Monique Rodriguezová si myslela, že její případ je ojedinělý, že jde o omyl. V detenčním zařízení v Luisianě se ale potkala s dalšími Matkami, které oddělili od jejich dětí. „Byla jsem pravděpodobně jediná, která měla novorozeně, ale byly tam ženy, které byly odtrženy od dětí ve věku od tří měsíců do 14 let,“ říká Rodriguezová.
Rodriguezová byla převezena na Jamajku 29. května, v den svých 30. narozenin. „Patřím k těm šťastlivcům,“ říká Rodriguezová, která je nyní zpět na Jamajce se svým dítětem a manželem, kteří si zachovali americké občanství. „Můj manžel a jeho matka se o dítě starali, když jsem byla pryč. Ale neexistuje žádný proces. Prostě vás odeberou vašim dětem a mnoho z nich skončí v pěstounské péči.“
Monique Rodriguezová věří, že se do USA vrátí, aby mohla být nablízku svému dítěti, které je občanem USA, v důležitých životních okamžicích jako jsou promoce nebo svatba. „Chci být schopna jet a být emocionální oporou,“ říká Rodriguez.
Přesto cítí rozporuplné pocity. „Přijela jsem do Ameriky zbitá a potlučená, abych získala novou příležitost. Chápu, že existují zákony, ale tyto zákony také stanovily, že pokud jste se zdrželi déle, existují způsoby, jak se usadit. Ale donutili mě odejít.“ říká Rodrigueyová.
