Článek
Sváteční atmosféru v Buenos Aires přerušil na Štědrý den zvláštní diplomatický incident. Když argentinští dopravní policisté na štědrý den dopoledne kontrolovali dodržování dopravních předpisů v luxusní čtvrti Recola v Buenos Aires, zastavili i vozidlo s diplomatickými registračními značkami, které mířilo z nedaleké ruské ambasády.
Jak se později zjistilo, vůz řídil Sergej Baldin, obchodní zástupce velvyslanectví. Policisté ho vyzvali, aby předložil doklady od vozidla a aby se podrobil dechové zkoušce. To Baldin odmítl a když policisté trvali na svém, zavřel okénko a zůstal uzavřený ve svém voze. S policisty už dále nekomunikoval.
Incidentu si brzy všimli místní novináři, pro které událost znamenala příslib zajímavé reportáže. Po čase se na místě objevil další rusky mluvící muž, který se snažil tlumočit výzvy policistů do ruštiny a přesvědčit Baldina, aby se podrobil dopravní kontrole.
O něco později na místo dorazila žena, která se představila jako překladatelka ze španělštiny do ruštiny a právnička. O incidentu se nejspíše dozvěděla z místních médií. Ta označila kontrolu a zadržení Baldina za nezákonné.
K podobnému incidentu došlo ještě jednou tentýž den o něco později, kdy byl zastaven další muž řídicí diplomatický vůz. Byl jím Cardmath Solomatin, spoluředitel ruského domu. I Solomatin se odmítl podrobit dopravní kontrole. Oba muži byli nakonec zadrženi a následně eskortování v doprovodu policie zpět na ambasádu. Ambasáda také obdržela oznámení o tom, že byl spáchán přestupek.
Ruská ambasáda reagovala na postup policistů velmi ostře a zřejmě tím argentinské úřady zaskočila. První ostrá reakce přišla od mluvčího ambasády, který vydal prohlášení přímo u dveří zastupitelského úřadu. Následně bylo vydáno oficiální vyjádření a nakonec byla doručena oficiální stížnost argentinskému ministrovi zahraničí. Reagovat tak muselo jak ministerstvo bezpečnosti, tak ministerstvo zahraničí.
Ruská strana označila postup argentinské policie za vážné porušení mezinárodního práva a diplomatické imunity. Ambasáda trvá na tom, že podle vídeňské úmluvy, která upravuje diplomatické styky, nemohou být diplomatické vozy zastavovány a kontrolovány.
Podle vídeňské úmluvy musí země chránit zahraniční diplomaty a zajistit jim svobodný pohyb. Diplomaté nemohou být zadrženi, pokud nespáchají vážný trestný čin. Diplomaté se ale musí podřídit procedurám, pokud nebrání jejich diplomatické práci. Argentinské ministerstvo zahraničí proto trvá na tom, že i diplomaté musí respektovat místní předpisy včetně těch dopravních. Již v roce 2022 vydal argentinský ministr zahraničí komuniké, podle kterého se musí všichni diplomaté řídit dopravními předpisy. Pokud předpisy poruší, mohou být pokutování a jejich vůz může být odtažen.
Na ruskou stranu se naopak postavila Marcela Pagano, oficiální zástupkyně z vládní strany La Liberdad Avanza (LLA), která postup policie ostře kritizovala na sociálních sítích. Incident označila za porušení článku 31 vídeňských konvencí, podle kterého věci diplomatů včetně aut nesmí být prohledávány. Zároveň kritizovala provádění dopravních kontrol v blízkosti ambasády. S tím ovšem nesouhlasí Diego Guelar, bývalý velvyslanec v Číně, který uvedl, že vídeňské konvence nebyly porušeny. Uvedl, že diplomaté musí dodržovat místní předpisy a předložit doklady od vozidla.
Incident připomněl jinou událost, která se odehrála na Ruské ambasádě v Buenos Aires o několik let dříve. Šlo o případ pašování velkého množství drog. Celý případ začal v prosinci 2016, kdy ruský ambasador Victor Koronelli upozornil argentinské úřady na několik podezřelých zavazadel, které se nacházely v budově školy spojené s ambasádou.
Vyšetřovatelé následně v 16 kufrech odhalili 389 kilogramů velmi kvalitního kokainu, který pocházel pravděpodobně z Kolumbie nebo Peru. Začátkem roku 2017 kufry skutečně zamířily do Ruska, ale již naplněné 389 kilogramy mouky a doplněné o GPS lokační zařízení.
Odhaduje se, že zadržený kokain by měl na ruském trhu cenu přibližně 62 milionu dolarů, a směřoval zřejmě na ruský a německý trh. V rámci společného Rusko-Argentinského vyšetřování byli následně dopadeni čtyři pachatelé, kteří od ruských soudů odešli s tresty od 13 do 18 let vězení.
Rozruch případ vyvolal, když argentinská policie uvedla, že kokain měl putovat ruskou diplomatickou kurýrní službou, a zveřejnila snímky ruského letadla, které patřilo vlivnému ruskému politikovi Nikolaji Patruševovi. Kreml následně kategoricky popřel, že by do případu byl zapojen kterýkoli letoun z Patruševovy flotily.
