Článek
Ve svých oznámeních prezident Trump ohlašuje vysoká cla pro řadu zemí. I přes to se ohlášení cel ve výši 50 % pro Brazílii svou výší ostatním oznámením vymyká. Donald Trump své rozhodnutí vysvětlil v dopise adresovaném prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi a jeho důvody zdaleka nejsou jen ekonomické.
Mimo jiné tvrdí, že obchodní vztahy mezi USA a Brazílií „zdaleka nejsou reciproční“ a že „50% je mnohem méně, než je potřeba k dosažení rovných podmínek, které bychom měli mít s vaší zemí.“ uvádí. Zároveň varoval, že pokud Brazílie zareaguje recipročními cly zvýší svá cla o dalších 50 %. Zároveň ale ponechal prostor pro další vyjednávání. Cla pro Brazílii ve výši 50 % mají vstoupit v platnost 1. srpna.
USA jsou přitom druhým největším obchodním partnerem pro Brazílii, hned po Číně. Přestože si Trump stěžuje na bilanci vzájemného obchodu, ta byla historicky většinou příznivá pro Američany, kteří za posledních deset let nashromáždili obchodní přebytek ve výši 43 miliard dolarů, jak uvádí Americká obchodní komora pro Brazílii.
Na to upozornil i Lula, když uvedl, že tvrzení o „obchodním deficitu USA v obchodních vztazích s Brazílií“ je „nepřesné“ a upozornil, že statistiky americké vlády ukazují přebytek obchodu se zbožím a službami s Brazílií za 15 let ve výši 410 miliard dolarů. Zároveň prohlásil, že domácí i zahraniční společnosti musí dodržovat brazilské zákony, aby v zemi mohli působit.
Ohlášení 50 % cel bylo pro brazilskou stranou překvapivé i proto, že ještě v březnu, když Trump poprvé oznamoval svá cla, která následně odložil, oznámil pro Brazílii cla jen ve výši 10 %. Sazba byla v Brazílii vnímána pozitivně, protože se jednalo o nejnižší z dodatečných cel, které Trump uvalil. Brazilská vláda přesto doufala, že zvýšení zvrátí prostřednictvím jednání.
Předpokládá se, že Brazílie odpoví na Americké jednostranné zavedení cel a příjme odvetná opatření. To může vést k obchodní válce mezi těmito dvěma americkými zeměmi. „Právě teď dochází k jasné eskalaci napětí, bezpochyby,“ řekla BBC Mundo Monica de Bolle, vedoucí pracovnice Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii se sídlem ve Washingtonu.
USA a Brazílie mají přitom obchodní vztahy se složitými řetězci, například v produkci masa, což může poškodit podnikatele obou zemí a obrátit je proti Trumpovi a v důsledku i Bolsonarovi.
Snaha zachránit Bolsonara před vězením
Mezi důvody pro zavedení vysokých cel je zřejmě i snaha ovlivnit soudní řízení s bývalým prezidentem Brazílie Jairem Bolsonarem. Trump to zmínil i ve svém dopise prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi, kde vysvětluje důvody zavedení vysokých cen na brazilské zboží.
V dopise označuje stíhání Bolsonara, za plánování puče po prohraných volbách v roce 2022, za „hon na čarodějnice“. „Znal jsem bývalého prezidenta Jaira Bolsonara a jednal s ním a měl jsem k němu velký respekt, stejně jako většina ostatních vůdců jiných zemí. Způsob, jakým Brazílie zachází s bývalým prezidentem Bolsonarem, vůdcem, kterého během jeho funkčního období vůdci jiných zemí vysoce respektovali, je mezinárodní ostuda. Tento proces by se neměl konat. Je to hon na čarodějnice, který musí okamžitě skončit!“ napsal Trump v dopise.
Trump se Bolsonara zastal také ve svých vyjádřeních na své platformě True Social, kde uvedl, že volební urna by měla být „jediným soudním procesem“ pro jeho spojence a tvrdil, že Bolsonaro je obětí politického pronásledování.
Bolsonaro je s řadou svých spolupracovníků souzen za plánování státního převratu během kterého mělo dojít nejen k násilnému převzetí moci, ale i k vraždě několika lidí včetně nově zvoleného prezidenta Luly da Silvy.
Prezident Lula reagoval slovy: „obrana demokracie v Brazílii je otázkou, která se týká Brazilců. Jsme suverénní země. Nepřijímáme vměšování ani poručnictví od nikoho.“ Odkázal také na nezávislost soudů v zemi.
Ministerstvo zahraničních věcí Brazílie si předvolalo chargé d'affaires amerického velvyslanectví Gabriela Escobara, aby Trumpovy snahy zasahovat do řádného soudního procesu s Bolsonarem vysvětlil.
Kvůli jeho snaze zvrátit výsledky voleb a zneužití politické moci bylo Bolsonarovi soudy zakázáno účastnit se voleb až do roku 2030. Zároveň Bolsonara čeká další soudní proces kvůli spiknutí a pokusu o převrat, který měl se svými spolupracovníky plánovat. Pokud bude usvědčen čeká ho pravděpodobně vězení.
Bolsonaro již dříve naznačil, že od Trumpa, který byl také obviněn ze snahy zvrátit výsledek prohraných voleb, očekává podporu.
Trump se snaží pomoci Bolsonarovi nejen cli
Cla a Trumpův dopis nejsou jedinými způsoby, jak se americký prezident snaží ovlivnit rozhodování brazilských soudů. Ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že osmi soudcům brazilského Nejvyššího soudu, včetně soudce Alexandra de Moraese, a jejich rodinným příslušníkům byla zrušena americká víza.
Důvodem bylo podle Rubia rozhodnutí soudu, kterým zavedl některá preventivní opatření proti bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi, jako je používání elektronického náramku na kotník kvůli riziku útěku a zákaz přístupu k jeho účtům na sociálních sítích. Rubio obvinil Moraese, vyšetřujícího soudce v případu puče, z údajného „honu na čarodějnice“ a porušování základních práv. Brazilský Nejvyšší soud zavedl tato opatření z obavy, že se by Bolsonaro, obviněný z vedení pokusu o převrat proti současnému prezidentovi Lulovi, mohl pokusit uniknout spravedlnosti.
Lula da Silva sankce proti soudcům nejvyššího soudu odsoudil a Trumpovi vzkázal, že „vměšování jedné země do justice jiné země je nepřijatelné“. Ve svém příspěvku na síti X označil jednostranná omezující opatření uvalená Trumpovou administrativou na osm soudců Nejvyššího federálního soudu, kteří vedou soudní proces se skupinou, která plánovala spiknutí, vedenou bývalým prezidentem Jairem Bolsonarem, za „zastrašování“ a „svévolná a zcela neopodstatněná“. Vyjádřil také solidaritu s těmi, kteří byli sankcionováni.
Hlava státu v příspěvku na X dodala, že „žádný druh zastrašování nebo hrozby, ať už od kohokoli, neohrozí nejdůležitější poslání národních institucí, kterým je trvale jednat v obraně a zachování demokratického právního státu.“ Zdůraznil, že „vměšování jedné země do systému spravedlnosti jiné země je nepřijatelné“, a prohlásil, že tento incident „porušuje základní principy respektu a suverenity mezi národy“.
Lulova vyjádření podpořila brazilská ministryně pro institucionální vztahy Gleisi Hoffmannová, která označila postup americké administrativy za „urážku brazilského soudnictví a národní suverenity“. Dodala, že „tato agresivní a malicherná odveta proti soudnímu rozhodnutí odhaluje ponižující úroveň spiknutí Jaira Bolsonara proti naší zemi“.
Z čeho je Bolsonaro obviněn
Přestože současná americká administrativa trestní stíhání bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara bagatelizuje a označuje je za politický proces nebo „hon na čarodějnice“, jsou vznesená obvinění poměrně závažná. Bolsonaro je viněn z účasti na organizaci politického převratu, do kterého bylo zapojeno mnoho jeho spolupracovníků včetně špiček armády.
Podle vyšetřování byl plánován nejen k násilný převrat v zemi, ale i vraždy politických odpůrců včetně zvoleného prezidenta Luly da Silvy. Operace na zavraždění souce Moraese měla být dokonce již spuštěna a pouze náhoda zabránila nejhoršímu. Celý průběh událostí popsal ve svém článku brazilský portál Universo online.
Po vítězství Luly da Silvy v prezidentských volbách se do Brazilských ulic vydali podporovatelé prezidenta Jaira Bolsonara protestovat proti oznámenému výsledku voleb. Prezident Balsonaro učinil své první prohlášení až 1. listopadu 2022 celých 44 hodin od skončení voleb. Ve svém projevu neuznal porážku. Demonstrace na svou podporu označil za „lidová hnutí“, nevyzval ale ke klidu, jen kritizoval blokády silnic po celé zemi.
Podle zjištění federální policie 9. listopadu 2022 generál Mario Fernandes vytiskl předem připravený plán převratu zahrnující zabití nově zvoleného prezidenta Luly da Silvy, víceprezidenta Geraldo Alckmina a soudce Nejvyššího soudu Alexandra Moraese. Vytištěný dokument měl odnést Bolsonarovi do paláce Alvorada. Plán označovaný jako „žlutozelená dýka“ obsahoval podrobný návod k provedení puče.
Téhož dne zaslalo ministerstvo obrany Vrchnímu volebnímu soudu zprávu o výsledcích voleb. I když se nepodařilo doložit žádné volební podvody uvedlo, že analýza „nebyla účinná při prokazování řádného fungování volebního systému“. To vedlo k dalším masovým protestům. Policie později zjistila, že do vyjádření ministerstva obrany zasahoval generál Luiz Eduardo Ramos, ministr generálního sekretariátu prezidenta, který požadoval, aby vyjádření bylo v souladu se závěry argentinského konzultanta Fernanda Cerimeda, který dříve v živém vysílání přišel s tvrzením o volebních podvodech.
18. listopadu 2022 promluvil k protestujícím generál Braga Netto, „Neztrácejte víru, dobře? To je vše, co vám teď můžu říct,“ řekl.
6. prosince 2022 měl být v paláci Planalto plán „žlutozelená dýka“ dopracován generálem Fernandesem za přítomnosti prezidenta Bolsonara.
7. prosince 2022 se Bolsonáro setkal v paláci Alvorada s veliteli armády, veliteli námořnictva a ministrem obrany, aby jim představil plán převratu.
8. prosince 2022 se podle vyšetřování měl odehrát rozhovor mezi Maurem Cidem a generálem Fernandesem, kde generál varuje, že protesty mohou brzy opadnout a že by proto neměli zmeškat příležitost k uspořádání převratu. K převratu do 31. prosince 2022 měl dát souhlas i prezident Bolsonaro.
Následující den pronesl Bolsonaro svůj první projev k protestujícím v Alvoradě. „Vy rozhodujete o mé budoucnosti, kam směřuji. Vy rozhodujete, kam směřují ozbrojené síly a kam směřuje Poslanecká sněmovna a Senát,“ řekl tehdejší prezident.
Po té co byl 12. prosince 2022 zatčen vůdce domorodých obyvatel José Acácio Serere Xavante, zvaný Náčelník Serere, kvůli podezření z vyhrožování napadením a pronásledováním Luly da Silvy, se situace vyostřila. Serere také často vyzýval k vojenskému zásahu. Po jeho zatčení začali Bolsonarovi příznivci zapalovat auta a vtrhli do sídla federální policie v Brazílii, které zdevastovali.
Policie posílila ostrahu hotelu, kde Lula da Silva bydlel. Lulůvinaugurační ceremoniál se konal ve stejný den. Bezpečnostní operaci monitorovali vojáci později zatčení federální policií. Znali také každý Moraesův krok.
Podle vyšetřování nezůstalo jen u plánování. 15. prosince 2022 armáda dokonce provedla jeden z plánů na popravu soudceMoraese, ale na poslední chvíli jej zrušila. Umístili agenty poblíž Nejvyššího federálního soudu a domu soudce, ale operaci zrušili, protože soudní proces skončil dříve, než bylo plánováno.
K další eskalaci došlo 8. ledna 2023, kdy Bolsonarovi příznivci vtrhli do tří vládních budov a zničili vybavení. Předtím se několik týdnu snažili demonstracemi před kasárnami si vynutit vojenskou intervenci.
Další den nařídil soudce Moraes evakuaci všech táborů zřízených v kasárnách armády po celé zemi. Bolsonáro tou dobou pobýval v USA odkud se vrátil až v březnu.
Trump kritizoval i nedávné soudní zásahy do sociálních sítí
Ve svém dopise se Trump také vymezil proti rozhodnutím Nejvyššího soudu proti platformám sociálních médií, kterým „hrozily mnohamilionové pokuty a vyloučením z brazilského trhu“. To označil za útok na svobodu slova.
Vadili mu i příkazy brazilského Nejvyššího soudu deaktivovat účty na sociálních sítích, které považuje za rizikové pro demokracii.
Lula i v tomto případě odkázal na nezávislost soudů a dodal, že brazilská společnost „odmítá nenávistný obsah, rasismus, dětskou pornografii, podvody a projevy, které porušují lidská práva a demokratické svobody“. Zároveň varoval, že svoboda projevu „by neměla být zaměňována s agresí nebo násilnými praktikami“.
Vysoká cla mohou mít i jiné důvody
Vzhledem k výši oznámených cel a uváděným důvodům, kdy některé může brazilská vláda jen těžko ovlivnit, se někteří analytici domnívají, že existují i jiné důvody pro takto razantní zvýšení cel. Jedním z dalších důvodů může být fakt, že Brazílie nedávno hostila summit BRICS (původně zahrnující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku). Trump viní BRICS z protiamerického postoje. „Vzhledem k tomu, že tyto požadavky (od Trumpa) jsou tak, jak jsou, nevyjednavatelné a Brazílie je nikdy nesplní, musí existovat něco jiného, co chce,“ argumentuje De Bolle.
Trump také nedávno pohrozil zavedením cel ve výši 10 % na země BRICS. Hrozba přišla krátce po summitu BRICS v Rio de Janeiru, který vedl prezident Lula da Silva. Závěrečné prohlášení summitu lze považovat za kritiku hospodářské a vojenské politiky Trumpovy administrativy, přestože USA ani Trumpa výslovně nejmenuje.
Vysoká cla mohou být i důsledkem špatných diplomatických vztahů a nedostatečné komunikace obou vlád. „Je to částečně proto, že brazilská vláda po amerických volbách nenavázala žádné komunikační kanály s Bílým domem ani s ministerstvem zahraničí,“ říká Rubens Barbosa, bývalý brazilský velvyslanec ve Washingtonu.
Naproti tomu Bolsonaro a jeho spolupracovníci si své vazby s Trumpem upevňovali již předem. V současné době USA nemají v Brazílii velvyslance a jejich nejvyšší diplomat v zemi, Gabriel Escobar, byl nedávno předvolán na brazilské ministerstvo zahraničí, kvůli Trumpovu dopisu. Podle Barbosy by nedostatky ve vzájemné komunikaci mohli bránit řešení současného sporu, které pravděpodobně spočívá v usilovném jednání a hledání kompromisu.
Nicméně podle De Bolle současný spor nahrává spíše Lulovi da Silvovi. „Pokud v tom bude pokračovat, pomůže Lulovi,“ říká De Bolle. Konfrontace s Trumpem by totiž mohla mobilizovat jeho příznivce v době, kdy jeho popularita klesá. Mohl by se tak opakovat scénář, který proběhl v Kanadě, kdy Trumpovy hrozby cly poškodili konzervativního kandidáta natolik, že přišel o očekávané vítězství ve volbách. To ale nic nemění na tom, že by zvýšení cel přineslo řadu ekonomických starostí také prezidentu Lulovi da Silvovi.
