Článek
Šíření dezinformací a související negativní důsledky
Podle výzkumu společností Activa a Worldwide Independent Network of Market Research, na který se odkazuje článek na statista.com se přibližně polovina respondentů setkává s zavádějícími nebo falešnými zprávami každý den. Nejvíce to bylo v Brazílii, kde se denně s dezinformacemi setkává 60 % respondentů. Nejméně pak v Paraguayi (38 %). Průzkum byl prováděn v 8 zemích Latinské Ameriky. Celých 73 % respondentů považuje dezinformace za velký problém pro jejich zemi.
Šíření dezinformací je často doprovázeno dalšími negativními jevy, jako je polarizace společnosti a krize důvěry. Průzkum provedený společností Edelman (na který upozorňuje článek v deníku El Pais) poukazuje na krizi důvěry, kterou zažívají politici v Latinské Americe. Zároveň upozorňuje na silnou polarizaci, kdy by jen 32 % respondentů bylo ochotno pomoci člověku s jiným názorem a naopak 80 % by člověka s jiným názorem nechtělo mít za souseda.
Nejnižší důvěru mezi občany mají vlády, v průměru jim důvěřuje jen 37 % lidí. Dobře si nevedou ani média a sociální sítě, kterým důvěřuje 45 % obyvatel. Největší důvěře se naopak těší nevládní organizace (60 %) a obchodní společnosti 64 %. Podle společnosti Sainz je lidé považují za kompetentnější než vlády, a navíc se domnívají, že nerozdělují společnost.
Mezi faktory podporující polarizaci patří, podle MarianySainz, generální ředitelka Edelman Latin America,ztráta ekonomického optimismu, institucionální nerovnováha, která vede k největší nedůvěře ve vlády za posledních 23 let, zvětšující se majetková nerovnost a dezinformace. Dezinformace vytvářejí nedůvěru a nedůvěra zase polarizaci. Lidé se uzavírají do svých názorových bublin, kde se vzájemně utvrzují ve svých názorech. To se prohloubilo s pandemií.
Je otázkou, do jaké míry mají na tuto situaci vliv sociální sítě. Žijeme v době, kdy je dostupných mnoho informací a dochází k jejich tříštění, lidé si pak vybírají jen ty informace, které podporují jejich názor. Podle GabrielyWarkentinové, moderátorky a ředitelkyzpravodajského pořadu Así las cosas z Mexico City, sociální sítě nejsou ale příčinou této situace, pouze jí pomáhají zhoršovat.
Odkud dezinformace přicházejí
Podle Voz de America a průzkumu na který se odkazuje, jsou (podobně jako jinde na světě) hlavními původci dezinformačních kampaní v Latinské Americe především Čína a Rusko.
Cílem čínských dezinformačních kampaní je prezentovat čínský ekonomický úspěch a prezentovat ho jako prostředek překonání chudoby. Čína se zároveň snaží získávat místní ekonomické a kulturní elity, aby jí pomohli šířit tento narativ a zároveň pomáhali upozaďovat zprávy o porušování lidských práv v Číně a absenci demokracie v této zemi. K tomu jí napomáhá malá znalost skutečných čínských poměrů mezi zdejším publikem. Lidé také často vycházejí z mylného předpokladu, že je rozdíl mezi čínským státem, soukromím sektorem a občanskou společností (tak jako jinde na světě), to je ale chyba, protože v Číně nezávislé sektory neexistují.
Vedle Číny působí zde působí i ruské dezinformační kanály. Rusko se však orientuje spíše na ovlivňování kritických momentů s cílem vytvořit chaos a zmatek a podporovat další šíření dezinformací.
Snahy o legislativní řešení
Problému, který dezinformace způsobují, si jsou (podle článku na LatAm Journalism Review) vědomi i politici v jednotlivých zemích Latinské Ameriky a navrhují různá legislativní řešení tohoto problému. Jejich práci mapuje brazilská agentura Lupa svým projektem LupaMundi (https://lupa.uol.com.br/lupa-mapa-leis-desinformacao), který mapuje legislativu proti desinformacím v 188 zemích světa. V Latinské Americe nebyli doposud přijaty žádné zákony proti dezinformacím. Zatím jde pouze o zákonodárné iniciativy. Proti dezinformacím jsou využívány i jiné zákony, například zákony pro boj proti terorizmu.
Zákony proti dezinformacím má jen 35 zemí světa, z toho 28 je v Evropě, kde platí Digital Services Act (DSA), který definuje postupy pro digitální platformy, jak moderovat nelegální obsah.
Ve snaze vytvořit legislativu bránící šíření dezinformací je (podle deníku Estadao) zřejmě nejdále Brazílie se svým návrhem zákona, který by měl bojovat proti dezinformacím na internetu. Zákon si klade za cíl vytvořit pravidla a zajistit svobodu, odpovědnost a transparentnost na internetu.
Zákon by měl dopadat na platformy s více než 10 milionů uživatelů, které působí v oblastech sociálních sítí, vyhledávacích nástrojů, služeb pro rychlé šíření zpráv, indexátory obsahu, elektronický obchod, pořádání uzavřených jednání, neziskové online encyklopedie vědecká a vzdělávací úložiště a platformy pro vývoj otevřeného softwaru.
Platformy budou muset jednat preventivně vůči potenciálně nelegálnímu obsahu, budou muset každé dva roky sdílet zprávy o transparentnosti a zveřejnit je na internetu. Také budou muset informovat jaké postupy používají při moderování obsahu. Dozvědí-li se, že může dojít k trestnému činu s ohrožením života, budou muset podezření neprodleně nahlásit úřadům.
Zákon se více věnuje některým oblastem, mezi které patří volby a politika. Společnosti distribuující politický obsah budou muset dopředu zveřejnit celý soubor reklam s vysílacími časy a distribuce tohoto obsahu bude určitým způsobem omezena. Zákon dále definuje profily veřejného zájmu, kterými jsou prezident, ministři, hejtmani, starostové a podobně. Na těchto profilech bude zakázáno blokovat uživatele. Politik může mít více profilů, ale musí určit, který z nich je profilem veřejného zájmu. Poslanecká imunita má být rozšířena i na sociální sítě.
Další důležitou oblastí je také ochrana dětí. Poskytovatelé musí zajistit, aby služby, které nejsou přímo určené dětem a mladistvým jim byly nepřístupné. Služby určené přímo dětem musí mít vysokou úroveň soukromí, ochrany údajů a bezpečnosti. Je zakázáno sledovat chování dětí za účelem cílení reklamy.
Za porušení pravidel stanoví zákon celou řadu sankcí od varování a pokut až po zákaz činnosti na území Brazílie. Zákon také definuje trestní odpovědnost v případě masového šíření falešných zpráv nebo jeho financování. Za takový čin je trestem odnětí svobody na 1 až 3 roky a pokuta.
Dezinformace jsou velmi diskutované téma všude na světě a nejinak tomu je v Latinské Americe. I přes relativně velkou pozornost, která je tomuto tématu věnována, se stále jedná o zásadní problém. Snahy o jeho legislativní řešení jsou zejména v Latinské Americe v začátcích.
