Článek
V Ekvádoru v neděli 13. 4. proběhlo druhé kolo prezidentských voleb, ve kterých zvítězil současný prezident Daniel Noboa. Volby probíhaly v době, kdy Ekvádor neprožívá zdaleka nejlepší období. Potýká se s obchodem s drogami a s ním spojeným násilím. Počet vražd na 100 000 obyvatel stoupl z necelých 7 v roce 2019 na 46 v roce 2023. Zemí otřásli zločiny jako atentát na prezidentského kandidáta.
Mezi lety 2023 a 2024 počet vražd sice mírně klesl z 22 na 19 denně v roce 2024. Násilí ale na začátku letošního roku znovu vzrostlo: v lednu a únoru došlo k 1 529 násilným úmrtím, v průměru 26 za den.
Ekonomicky se situace se od roku 2023 také zhoršila: Ekvádor vstoupil v roce 2024 do technické recese, přičemž HDP za rok kleslo o 0,4 % a v posledním čtvrtletí pokleslo o 1,5 %.
Energetická krize v důsledku dlouhotrvajícího sucha a let nedostatečných investic do infrastruktury vedla k výpadkům elektřiny trvajícím až 14 hodin denně, což vážně ovlivnilo výrobu a zaměstnanost.
Odhaduje se, že v důsledku výpadků zanikne 200 000 pracovních míst. Už jen toto číslo dává představu o ekonomických dopadech na tuto jihoamerickou zemi. K tomu se přidaly zhoršující se životní podmínky v zemi, kde se základní příjem rodiny blíží 800 USD měsíčně, minimální mzda je 470 USD a chudoba postihuje 28 % populace.
Od levice k pravici
Na současné politické situaci v zemi se do značné míry odráží nedávná historie. V Ekvádoru má stále značný vliv, mnoho zastánců, ale i odpůrců, bývalý prezident Rafael Correa, který v zemi vládl v letech 2007 až 2017. Jako sociální demokrat se snažil prosazovat myšlenky socialismu pro 21. století. Mezi jeho priority patřilo vytvoření nové ústavy a omezení chudoby.
Nová ústava byla schválena v roce 2008 formou referenda a platí dodnes. I v potírání chudoby se Correovi celkem dařilo, mezi lety 2006 a 2016 se chudoba snížila z 36,7 % na 22,5 % a růst HDP na hlavu se zvýšil na 1,5 % ročně (oproti dřívějším 0,6 %). Zároveň se snížila nerovnost mezi lidmi, podle Gini indexu z 0,55 na 0,47.
Correovi se podařilo využít čínskou poptávku po surovinách a zvýšit ekvádorskou produkci. Zároveň získal od Číny několik půjček z kterých financoval své sociální programy, snížil chudobu a zvýšil průměrnou životní úroveň a zároveň udržel hospodářský růst. Díky tomu si dokázal vybudovat silnou voličskou základnu.
I přesto Correova obliba pomalu začala klesat. V listopadu 2009 zasáhla Ekvádor významná ekonomické krize. V roce 2015 čelil Correa protestům po zavedení úsporných opatření a zvýšení dědických daní. Dnes Correa žije v Belgii, aby se vyhnul trestnímu stíhání pro korupci, za kterou byl v nepřítomnosti odsouzen.
Po Correovi nastoupil do prezidentského úřadu jeho blízký spolupracovník a dlouholetý viceprezident Lenín Moreno. Po něm byl v roce 2021 zvolen Guillermo Lasso první pravicový prezident po 14 letech. Ten ale čelil řadě problémů a v roce 2023 nejprve rozpustil parlament, který mu hrozil žalobou kvůli zpronevěře, které se měl dopustit a následně sám odstoupil z funkce.
V předčasných volbách se v druhém kole (stejně jako letos) utkali Daniel Noboa a Luisa Gonzálezová. Velmi těsně vyhrál Noboa a stal se ve svých 35 letech nejmladším prezidentem Ekvádoru. Byl ale zvolen pouze na zbytek volebního období, které nedokončil Lasso a proto se další volby konají už po 18 měsících. Kde ve druhém kole proti sobě stáli opět ti samí kandidáti Luisa Gonzálezová a Daniel Noboa.
Luisa Gonzálezová
Před dvěma roky byla Luisa Gonzálezová řadovou poslankyní s malými zkušenostmi a byla vnímána jako přímá pokračovatelka někdejšího prezidenta Rafaela Correy s jeho stranou Občanská revoluce. Získala tak jen hlasy tradičních voličů strany, ale nepodařilo se jí oslovit další voliče.
Pro letošní volby přišla se změnou strategie. Postava bývalého prezidenta Correa ustoupila trochu do pozadí. Bývalý prezident má totiž mnoho oddaných příznivců, ale také řadu odpůrců. Pro překonání 50 % je nezbytné získat i hlasy centristů a nerozhodnutých voličů.
Luisa Gonzálezová také změnila rétoriku, aby oslovila i konzervativní a umírněnější voliče. Slíbila například, že nedovolí operace změny pohlaví „našim dětem“. Řekla také, že uznává Nicolase Madura jako venezuelského prezidenta, kvůli deportacím Venezuelců nelegálně migrujících do Ekvádoru. Ostře se také vymezila proti Noboovi a jeho současné administrativě.
I témata kampaně Gonzálezové se od roku 2023 změnila. Více se zaměřila na ekonomiku a na konkrétní sociální návrhy, jako je posílení veřejného vzdělávání a podpora obnovitelné energie.
Další hlasy ji měla přinést aliance s domorodým hnutím Pachakutik podepsaná v březnu s vlivným domorodým vůdcem Leonidasem Izou. Hnutí se donedávna střetávalo jak s Correismem kvůli jeho politice, tak s Noboovou politikou.
Někteří komentátoři, ale upozorňovali, že toto spojení nemusí přinést očekávané hlasy. Politická strana Pachakutik není příliš důvěryhodná a mezi lidovými vrstvami je stále silný odpor ke Correovi a jeho politice. Takže se nedá počítat s tím, že hlasy získané v prvním kole kandidátem Pachakutiku automaticky získá Gonzálezová v kole druhém. Navíc se očekávalo, že v provinciích, kde má Pachakutik hodně voličů s přehledem zvítězí Noboa. Pochybnosti komentátorů se nakonec ukázali jako oprávněné a ani letošní změna strategie Gonzálezové k vítězství nepomohla.
Daniel Noboa
Noboa studoval ve Spojených státech, kde získal magisterský titul v oboru vlády a politické komunikace. Pochází z Guayaquilu z bohaté podnikatelské rodiny, která zbohatla na exportu banánů. Politické ambice zřejmě Daniel zdědil po otci Álvarovi, který se pětkrát neúspěšně ucházel o prezidentský úřad.
Krátce po Noboově prvním zvolení v lednu 2024, kdy vyhrál i se slibem zvýšení bezpečnosti v zemi, se skupina ozbrojených zločinců dostala do televizního studia a zasáhla do živého vysílání. Ústředním témat jeho vlády se stala bezpečnost. Noboa začal zavádět odvážnou bezpečnostní politiku. Prohlásil, že v Ekvádoru došlo k vnitřnímu ozbrojenému konfliktu a vyslal armádu do ulic a do věznic ovládaných drogovými gangy.
Opatření zřejmě přineslo nějaké výsledky, protože počet vražd v loni klesl na 39 na 100 000 obyvatel. Odborníci sice varují, že efektivita bezpečnostních opatření je zatím spíše neprůkazná, ale zdá se, lidé vnímají vyslání armády do ulic pozitivně a že se to odrazilo i v Naboově volebním výsledku. Armáda je také jednou z nejdůvěryhodnějších Ekvádorských institucí.
Obhajoba prezidentského mandátu není v Ekvádoru nikdy jednoduchou záležitostí a Nobua se během své vlády nevyhnul ani některým kontroverzím, mezi které patří razie na mexické ambasádě, kde policie hledala Correu Jorge Glase, který byl odsouzen za korupci a který hledal na mexické ambasádě útočiště. Incident vyvolal diplomatickou krizi mezi oběma zeměmi. Ve vnitrostátní politice, ale Noboovi spíše pomohl, protože jeho popularita mírně vzrostla.
V prosinci navíc došlo k tragédii, kdy armáda zadržela čtyři nezletilé v Guayaquilu, kteří hráli fotbal. Jejich těla byla později nalezena ohořelá se známkami mučení. V souvislosti s případem poslal soudce 16 vojáků do vyšetřovací vazby. Navíc se zdá, že počet vražd začal v letošním roce zase stoupat.
I přesto dokázal obhájit svůj úřad. I přes řadu pochybení ho lidé vnímají jako silného a rozhodného prezidenta, který se nebojí postavit mafiím.
Od silného vůdce k autoritářským tendencím
Na začátku své vlády byl Noboa velmi populární, ale přinesl velká očekávání, která se mu nedařilo plnit, a proto jeho popularita postupně klesala. Někteří analyticise domnívají, že ani Noboův boj proti zločinu neměl kromě toho, že vedl k porušování lidských práv, žádný významný účinek. Začal proto vystupovat jako silný vůdce, který brání návratu (Correova) socializmu do ekvádorské politiky.
Během kampaně Noboa neváhal využít výhod svého prezidentského mandátu, například tím, když 31. března (během volební kampaně) navštívil amerického prezidenta Donalda Trumpa v jeho rezidenci Mar-a-Lago, kterého měl údajně požádat o pomoc při řešení bezpečnostní krize v zemi.
O několik dní později Noboa oznámil strategickou alianci s Erikem Princem, vůdcem soukromé vojenské společnosti Blackwater a Trumpovým podporovatelem, který mu má pomoci bojovat proti zločinu v Ekvádoru. Což je považováno za další část jeho předvolební kampaně.
Často je také obviňován ze sklonu k autoritářství, zejména proto, že si při své vládě pomáhal zavedením výjimečného stavu. Rozpaky vyvolává i jeho střet s víceprezidentkou Verónicou Abadovou, které odmítl předat moc během prezidentské kampaně, přesto že to zákon vyžaduje.
Zdá se, že Noboa postupně buduje a upevňuje svou moc. Udržuje si také podporu v bezpečnostních kruzích a v soudnictví a úzký vztah s USA.
K Noboovým politickým cílům patří snaha o reformu ústavy z roku 2008 schválené během vlády Rafaela Correy. Podle některých komentátorů se chystá také ovlivnit plánované jmenování úředníků do 14 nejvyšších státních úřadů, jako je například Nejvyšší státní zastupitelství, Národní volební rada a Úřad ombudsmana. Tím by si mohl ještě více upevnit svou moc. Přestože před 18 měsíci bylo Naboovo zvolení spíše překvapením, zdá se, že dnes jeve své pozici silnější než kdy jindy.
