Článek
Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court dále jen ICC) je mezinárodní soud zřízený při OSN sídlící v nizozemském Haagu, který je oprávněn stíhat jednotlivce za trestné činy genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese.
Jedná se o stálý tribunál, který je obdobou Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zřízeného v roce 1993 a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandskou genocidu zřízeného v roce 1994, které však byly pouze jednorázové.
Byl vytvořen na základě Římského statutu pro Mezinárodní trestní soud přijatého 17. července 1998. Pro hlasovalo 120 států, 7 bylo proti a 21 zemí se zdrženo. Statut však vstoupil v platnost až 1. července 2002, kdy byl ratifikován 60 zeměmi. Mezi těmito zeměmi nebylo Mexiko, které statut podepsalo 7. srpna 2000, ale ratifikovalo jej až 28. října 2005, ani Rusko, které se k ICC nikdy nepřipojilo.
V současné době má soud 124 členských států, mezi které patří i všechny země Evropské unie. Mezi členskými zeměmi ale chybí největší země světa jako je Čína, Indie, Rusko a dokonce i USA. Na druhou stranu na americkém kontinentu jsou USA spíše výjimkou, kdy členskými státy nejsou pouze USA, Kuba a Nikaragua. Haiti, Jamajka a Bahamy statut ICC podepsaly, ale zatím neratifikovaly. Všechny ostatní americké země včetně Mexika jsou členskými zeměmi ICC.
Prvním odsouzeným byl v roce 2006 povstalecký velitel z Konga Thomas Lubanga Dyilo, který byl odsouzený ke 14 letům vězení za používání dětských vojáků. Celkem ICC doposud potrestal 10 lidí a na řadu dalších vydal zatýkací rozkazy. V loňském roce vydal ICC zatýkací rozkaz i na Vladimira Putina za zločin genocidy, konkrétně za to, že ve velkém přesidloval ukrajinské děti z okupovaných území do Ruska.
Vladimiru Putinovi tak hrozí, že může být zatčen ve kterékoli ze 124 členských zemí ICC. Poprvé se s tímto nebezpečím setkal v srpnu 2023, kdy Jihoafrická republika hostila summit hospodářského uskupení BRICS. Putin měl na summitu vést ruskou delegaci. Jenže Jihoafrická republika je členskou zemí ICC a měla tedy Putina zatknout a předat soudu. Po menší diplomatické roztržce Putin zůstal v Rusku a delegaci vedl Lavrov. Putin se účastnil jen formou videokonference. Jihoafrickému prezidentovi Cyrilu Ramaphosovi se pravděpodobně velmi ulevilo, protože z jedné strany na něho tlačila Demokratická aliance (největší opoziční strana), aby Putina zatkl, a z druhé strany se obával, že by takový krok Rusy velmi popudil a mohl by vést až k válce mezi jeho zemí a Ruskem.
Jihoafrické republice se tak podařilo neporušit závazky vůči ICC a zároveň zachovat dobré vztahy s Ruskem. To je nakonec dobrá zpráva i pro ICC, který na africkém kontinentu není vnímán vždy pozitivně.
ICC byl v minulosti kritizován, že většina stíhaných osob pochází právě z Afriky. Zaznívaly i hlasy, že je protiafrický nebo dokonce rasistický. Nevoli vyvolalo také stíhání dvou hlav afrických států Omara Hassana al-Bashira ze Súdánu a Uhuru Kanyatta z Keni. V říjnu 2013 dokonce Africká unie vyzvala africké státy, aby s ICC nespolupracovaly. Bývalý etiopský premiér Hailemariam Desalegn jej označil za instituci lovící Afričany a Burundi odstoupilo od ICC úplně.
Dalším státem, kde by teoreticky mohlo dojít k zatčení Vladimira Putina je Mexiko. V Mexiku se v říjnu uskuteční inaugurace nově zvolené prezidentky Claudie Sheinbaum a mezi oficiálně pozvanými se objevil i Vladimir Putin. Na to reagovala ukrajinská ambasáda v Mexiku, která upozornila mexické úřady, že na Putina je od roku 2023 vydaný zatýkací rozkaz a Mexiko jako členská země ICC je povinna zatčení provést. Zároveň požádala, aby mexické úřady zatčení skutečně provedly, pokud Putin do Mexika přijede.
Na žádost reagoval mexický prezident Andrés Manuel López Obrador poněkud překvapivým způsobem. Doslova řekl: „Nemůžeme to udělat, není to na nás,“ aniž by blíže vysvětlil, co přesně tím myslí a zda se skutečně chystá porušit mezinárodní závazky vůči ICC. Namísto vysvětlení prohlásil, že je pro mír a proti válce. Válka na Ukrajině by podle jeho názoru měla být vyřešena dohodou, kterou je ochoten zprostředkovat, a kterou by měli zaštítit indický premiér Narenda Modi, papež František a generální tajemník OSN.
Mexický prezident López Obrador sice na žádost reagoval, ale vlastně mluvil o něčem jiném, než čeho se žádost týkala. Lze tak pouze spekulovat, zda se odpovědi úmyslně vyhnul, zda je připraven dostát závazkům vůči ICC a zda si jich je (nebo v době rozhovoru byl) vůbec vědom.
V každém případě to není dobrá zpráva pro mezinárodní reputaci ICC, protože vyjádření vyznělo tak, že Mexiko autoritu ICC přinejmenším v tomto případě neuznává a odmítá plnit své závazky vyplývající z ratifikace Římského statutu. Otázkou nicméně zatím zůstává, zda se Vladimir Putin do Mexika skutečně vydá a jak v takovém případě zareagují mexické úřady a policie.
