Článek
Riberová vystudovala práva na Universidad Complutense de Madrid. První významnější politickou funkci získala roce 2008, kdy se stala státní tajemnicí pro změnu klimatu. Od roku 2018 je ministryní pro ekologickou transformaci. Později se stala místopředsedkyní vlády. Od začátku svého vládního angažmá je blízkou spolupracovnicí Pedra Sáncheze.
Na mezinárodním poli je členkou celé řady komisí a výborů zabývajících se klimatickou změnou a udržitelností. V OSN zasedá v UNSDSN a v UNFCCC a v rámci Světového ekonomického fóra je členkou The global climate change advisory council.
Celou svou kariéru se zabývá ekologickými tématy. Je známá pro svůj odpor k jaderné energii a fosilním palivům. Prosadila řadu zákonů v oblasti životního prostředí a stála u zrodu Pařížské dohody o klimatické změně z roku 2015.
Jedním z jejích úspěchů na evropském poli bylo vyjednání takzvané „pyrenejské výjimky“. Jedná se o mechanizmus omezení ceny plynu na výrobu elektřiny ve Španělsku a Portugalsku. Na jaře vedla kandidátku PSOE ve volbách do Evropského parlamentu s tím, že je zároveň kandidátkou na eurokomisařku. Nyní byla na tuto funkci oficiálně nominována španělskou vládou.
Španělská vláda doufá v silnou pozici v Evropské Komisi nejlépe v oblasti opatření k ochraně klimatu a Riberová je pro tuto pozici ideální kandidátkou. Španělsko zároveň věří, že má silnou vyjednávací pozici, protože přenechalo pozici vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou původně zastával Josep Borrell, Kaji Kallasové. Náhradou očekává právě pozici eurokomisařky pro klimatickou změnu.
Španělský deník el Economista upozorňuje, že i přes narůstající význam dalších témat bude klimatická změna i nadále klíčová. Očekává, že Evropa bude i nadále pokračovat v dekarbonizaci zejména, aby se zbavila své závislosti na fosilních palivech. Kvůli potřebě větší konkurenceschopnosti se pouze znovu otevřou některé technologické možnosti, o kterých se příliš neuvažovalo jako například syntetická paliva.
Její ekologické zaměření a především odpor k jaderné energii je však v očích řady europoslanců hendikepem. Velmi hlasitě se proti Riberové ozývá zejména zastánci atomové energie v čele s Francií. Ti vítají větší zájem, kterého se jaderné energetice v Evropě v posledních letech dostalo zejména díky energetické krizi, a doufají, že podíl jaderné energetiky dále poroste. Francouzská koalice projaderných zemí očekává růst až o 50 procent do roku 2050. Tyto plány by jim ale mohla zkřížit právě Riberová, která stála za uzavřením španělských jaderných reaktorů a rozhodnutí EU označit jadernou energii za udržitelnou označila za velkou chybu.
