Článek
Vlády Argentiny, Kostariky, Ekvádoru, Guatemaly, Panamy, Paraguaye, Peru, Dominikánské republiky a Uruguaye požadují „úplné přezkoumání výsledků za přítomnosti nezávislých volebních pozorovatelů“.
Asi nejrozhodněji vyjádřil své postoje chilský ministr zahraničí Javier Gonzalez-Olaechea, který prohlásil, že uznává Edmunda Gonzálese Urrutiu za legitimního prezidenta Venezuely a upozornil, že stejný postoj sdílí řada zemí, vlád a mezinárodních organizací. Na adresu Nicoláse Madura prohlásil, že jde o osobu, která se po podvodu spáchaném ve volbách bude snažit udržet u moci prostřednictvím diktatury. Zároveň ministr oznámil, že vyjádřil svou podporu opoziční vůdkyni Maríi Corině Machadové a Gonzalesovi Urrutiovi.
To evidentně venezuelského vůdce popudilo a Venezuela přerušila diplomatické styky s řadou jihoamerických zemí. Venezuela stahuje svůj diplomatický personál z ambasád v Argentině, Chile, Kostarice, Peru, Panamě, Dominikánské republice a Uruguayi. Žádá navíc tyto země, aby stáhly své zástupce z Venezuely.
Zastání se Madurovi zatím příliš nedostává ani od jeho spojenců. Brazilský prezident Luiz Innacio Lula da Silva vyzývá spíše ke klidu, než že by se zásadně postavil na Madurovu stranu. I on navíc vyjádřil určité pochybnosti a ve svých vyjádřeních volal po zveřejnění zápisu a konečného oficiálního počtu hlasů. Pokud v zápisu shledá opozice nějaké nesrovnalosti, má se, dle jeho názoru, obrátit na soud.
O něco razantnější byl kolumbijský prezident Gustavo Petro, který vyjádřil pochybnosti o venezuelském volebním procesu a obavu, že by tyto pochybnosti mohly vést venezuelský lid k hluboké násilné polarizaci. Vyzval venezuelskou vládu, aby umožnila transparentní kontrolu se sčítáním hlasů, zápisy a dohledem všech politických sil a profesionálním mezinárodním dohledem.
O něco více zastání získal Maduro u mexického prezidenta Andresa Manuela Lópeze Obradora, který vyzval ostatní státy, aby se nevměšovali do vnitřních záležitostí Venezuely a pohrozil, že pokud bude tento trend pokračovat, jeho vláda výsledky venezuelských voleb uzná. Na druhou stranu i on požaduje přepočítání hlasů a překontrolování zápisů.
Ani Argentina, Kolumbie a Mexiko jako největší Madurovi spojenci zdá se v jeho vítězství příliš nevěří. Deník El País dokonce naznačuje, že spíše než setrvání Madura u moci zvažují způsoby, jak zajistit Madurovi a jeho nejbližšímu okruhu cestu k útěku ze země. K tomu se ale úřadující venezuelský prezident zatím nechystá.
Jak se situace ve Venezuele vyvine je zatím velmi nejisté. Ani jedna ze stran nechce ustoupit, napětí stoupá a ve venezuelských ulicích přibývá mrtvých (poslední informace hovoří o 20 mrtvých a 1200 zatčených lidí).
