Článek
Jedním z nejambicióznějších cílů představeného plánu je dostat Mexiko mezi 10 největších ekonomik světa. V současné době je podle Světové banky na 12. pozici za Kanadou a Ruskem.
Vláda Sheinbaumové by především ráda posílila Mexický průmysl budováním průmyslových parků a podporou investic. Podle plánu by měly investice vlády a soukromého sektoru přesáhnout 25 % HDP a do roku 2030 by se měly vyšplhat na 30% HDP. Podporu mají získat i malé a střední podniky. Plán počítá, že nejméně 30 % malých a středních podniků dosáhne na investice od vlády a soukromých bank.
Kromě investic chce vláda zajistit také dostatek kvalifikované pracovní síly. Plán proto počítá, že mexické školy každý rok vyškolí o 150 000 odborníků a techniků více než dosud. Především by mělo jít o pracovníky vzdělané ve „strategických sektorech“. Plán také očekává, že vznikne 1,5 milionu specializovaných pracovních míst. Mezi obory na které se chce mexická vláda zaměřit patří i pokročilé biotechnologie a výroba vakcín.
Pomoci má i odbourání byrokracie, kdy by se investiční procesy měly zkrátit ze současných asi 2,6 roku na 1 rok a ubýt má 50 % požadavků. Vláda hodlá pomoci místnímu průmyslu i tím, že polovinu svých výdajů hodlá utratit za mexické zboží.
Sheinbaumová tím chce dosáhnout toho, že 50 % mexické spotřeby pokryjí výrobky s označením „Made in Mexico“. Má jít zejména o produkty strategických sektorů jako je textil, obuv nebo nábytek. Zároveň chce zvýšit i vývoz tak, aby 15 % zboží na světovém trhu pocházelo z Mexika.
A aby to vše nebylo málo ambiciózní, tak má jít především o průmysl šetrný k životnímu prostředí, který bude produkovat opětovně použitelné výrobky pomocí čisté energie a při výrobě bude zpracovávat odpad. Velké ambice má i v oblasti cestovního ruchu, kdy hodlá Mexiko dostat mezi 5 turisticky nejvyhledávanějších zemí světa.
Dosavadní vývoj v zemi byl však spíš opačný. Mexiko se v posledních desetiletích potýká se silnou konkurencí z Asie, zejména z Číny. Zboží, které se dříve vyrábělo v Mexiku se dnes dováží z Číny. Celých 10 % Čínského exportu míří právě do Mexika. Mexiko tak přišlo o celá odvětví zdejší ekonomiky.
Tomu má čelit nový plán, který zahrnuje řadu ekonomických aspektů, jako jsou cílené dotace, rozvojový fond pro malé a střední podniky, investice do energetiky, investice do infrastruktury a logistiky, podpora nearshoringu (zkracování dodavatelských řetězců), výstavba průmyslových parků, vzdělávání a vědecký výzkum.
Mexický ministr financí Rogelio Ramírez zdůrazňuje, že společenský vývoj musí být nezbytnou součástí plánu. Nezbytná je především kvalifikovaná pracovní síla a dostatečné kapacity bydlení v blízkosti průmyslových zón, aby měli nové podniky dostatek kvalifikovaných pracovníků. Zároveň upozorňuje, že už dnes si některé velké výrobní závody stěžují na velkou fluktuaci zaměstnanců způsobenou nedostatkem bytů. Plán si nicméně vyžádá obrovské vládní investice a zatím není zřejmé, jak je hodlá prezidentka financovat.
Zásadní vliv na Mexiko bude mít nepochybněnová administrativa Donalda Trumpa, který už dlouhohrozí vysokými cli a dalšími restriktivními opatřeními. Skutečný dopad nové administrativy v USA stejně jako konkrétní kroky prezidenta Trumpa je těžké predikovat. Není proto ani jisté, jestli plán představený prezidentkou Sheinbaumovou ochrání Mexiko před očekávanými změnami a zda jej bude vůbec možné realizovat. Přesto je tento plán oceňován jako dobrá reakce na očekávané změny v USA.
„Dejte každému Mexičanovi vědět, že existuje plán, že existuje rozvoj. Že tváří v tvář jakékoli nejistotě, která může v blízké budoucnosti přijít, má Mexiko plán a jednotně postupuje vpřed,“ řekla Sheinbaumová optimisticky. Sheinbaumová sice ve svém projevu nebyla příliš konkrétní, ale je pravděpodobné, že zmiňovanou nejistotu představují vztahy s novou Trumpovou administrativou. Plán má tedy zřejmě nejen pozvednout ekonomický růst, ale také zlepšit náladu v mexické společnosti, která je nepochybně ovlivněna výroky Donalda Trumpa.
