Článek
Zdá se, že doby, kdy byli turisté považování za požehnání a přínos pro místní obyvatele a ekonomiku jsou, alespoň v některých turistických destinacích, minulostí. Zdá se, že řada místních má turistů plné zuby a nebojí se jim to dát hlasitě najevo. Protesty se objevují na těch nejžádanějších místech jako jsou Kanárské ostrovy, Atény, Barcelona, Ibiza nebo Mallorca. Různá opatření namířená proti turistům jsou přijímána v Benátkách, Barceloně, na Bali a v dalších destinacích.
Co se ale stalo? Turisté už nejsou vítání? O turismus jako odvětví ekonomiky už není zájem? Zdá se, že odpověď není tak úplně jednoduchá. Řada míst je stále na turistech závislá, ale čím dál víc záleží, jací turisté na místo dorazí. Turisté, kteří utrácejí v obchodech, podporují místní ekonomiku a chovají se uctivě jsou stále vítání s otevřenou náruči.
Na druhou stranu opilí turisté, kteří se neumějí chovat, nerespektují místní tradice a různými způsoby narušují poklidný život místních lidí, o ty už příliš zájem není. A zdá se, že takových v poslední době přibývá a místní obyvatelé toho už mají prostě dost. A nejen obyvatelé, ale i úřady, proto na Baleárských ostrovech omezili možnost konzumace alkoholu, na Bali vyhlásili novou turistickou daň a v Benátkách začali účtovat turistický poplatek.
Nevhodně se chovající turisté mohou být nejen obtěžující, ale mohou způsobovat značné škody. K tomu dochází zejména, když někteří turisté poškozují vybavení hotelových pokojů, dopravní prostředky, nebo dokonce historické památky. Zejména u historických památek mohou škody dosahovat astronomických částek, nebo být dokonce nevyčíslitelné. K takové škodě došlo například v roce 2021 v texaském národním parku, kde návštěvník nevratně poškodil zdejší 4000 let staré petroglyfy (pravěké obrazy vytvořené na povrchu skal).
Snaha nalákat jen ty správné turisty je vidět na řadě míst světa. Napříč světem probíhají různé kampaně jako například „Čistý Nový Zéland“ lákající návštěvníky přispívající k přírodnímu prostředí země nebo „Navštivte Island“ zaměřené na světoběžníky a nezávislé průzkumníky.
Řada míst sahá také k různým omezením a poplatkům ve snaze regulovat počet turistů. Jedním z prvních byl Bhútán, který v roce 2019 zavedl turistickou daň ve výši 100 amerických dolarů, což účinně omezilo objem turistů a zkrátilo délku cest, ale také vyloučilo ty s menším rozpočtem. Podobnou cestu zvolily například Benátky nebo Bali. Amsterdam letos oznámil, že hodlá kontrolovat počet turistických lůžek ve městě a zastavit výstavbu dalších hotelů.
Demonstranti upozorňují také na stále se zvyšující cenu domů a bytů spojenou především s pronajímáním bytů turistům formou Airbnb. Na ceny bytů a fakt, že si nemohou dovolit bydlet v centru města upozorňovali například demonstranti v Barceloně, kteří stříkali po turistech vodu ze stříkacích pistolek. V souvislosti s tím starosta Barcelony oznámil, že město zakáže od roku 2028 pronajímání bytů turistům.
Dalším problémem, na který upozorňuje například Sebastian Zenker, ředitel School's Master in Sustainable Tourism and Hospitality Management Center (Dánsko), může být kam příjmy z turismu směřují. Například na Kanárských ostrovech žije třetina obyvatel na hranici chudoby. Turistika přináší Kanárským ostrovům skvělé příjmy, ale velká část obyvatel se na nich vůbec nepodílí, naopak čelí nepříznivým vlivům spojeným s turismem. Proto není divu, že protestují. Podle Zenkera je důležitější, než vybírat si ty správné turisty, spíše spravedlivě rozdělit příjmy z turismu mezi místní obyvatele.
Protesty také upozorňují na fakt, že turistů v jednotlivých destinacích stále přibývá. Světová rada pro cestování a cestovní ruch odhaduje, že rok 2024 bude co do počtu turistů rekordní. Jen Španělsko navštívilo v loňském roce 85,1 milionu turistů a španělské ministerstvo cestovního ruchu očekává, že letos počet návštěvníků vzroste asi o dalších 13 %. Sílí tak hlasy po zajištění udržitelnosti cestovního ruchu.
