Článek
Javier Milei je hlavou státu, od které se očekává, že bude při cestování do jiných zemí dodržovat protokol a setká se s oficiálními reprezentanty těchto zemí. To se však nestalo, na řadě míst to skutečně vypadalo, že přijel jakýsi pan Milei z Buenos Aires a ne argentinský prezident.
Milei nejdříve navštívil Španělsko, které je tradičně blízkým argentinským spojencem. Nebo alespoň bylo. Milei totiž Španělsko navštívil už v květnu a od té doby nejsou vztahy mezi zeměmi příliš dobré. Milei se v květnu, stejně jako nyní, nesešel s žádným představitelem vlády, ale zúčastnil se jen akce organizované opozicí. Navíc tuto návštěvu doprovázel nepříjemný diplomatický incident, kdy nejprve španělský ministr dopravy Óscar Puente prohlásil, že je Milei pod vlivem drog a Milei na oplátku poukázal na údajnou korupci manželky španělského premiéra. Madrid nejprve tato slova jen odmítl, ale po projevu ve Vista Alegre španělský velvyslanec požádal o konzultace a vyzval Mileiho, aby se omluvil. Poté, co argentinský prezident nereagoval, Španělsko svého velvyslance ze země stáhlo.
Ani druhá návštěva vzájemným vztahům příliš nepomohla. Mileí údajně požádal o audienci alespoň u španělského krále, ale byl odmítnut s tím, že diplomatické návštěvy zajišťuje ministerstvo zahraničí. Zůstalo tedy opět jen u neoficiálního programu. Milei se setká s prezidentkou Madridského společenství Isabel Díaz Ayuso, což ale nebudí příliš nadšení v řadách španělských socialistů. Někteří to označují dokonce za „bezprecedentní provokaci“. Dalším cílem cesty bylo převzetí ceny od neoliberálního think-tanku Juana de Mariana. Milei se nedržel zpět ani v dalších kontroverzních vyjádřeních, kdy například podpořil pseudonovináře Vitu Quilese, u kterého profesní sdružení požadují odejmutí akreditace. Asi nejlépe vystihuje současný vztah obou zemí vyjádření mluvčí vlády Pilar Alegríaové: „Neznáme agendu prezidenta Argentiny, ale pokud se cesta nakonec uskuteční, doufám, že během svých prohlášení zachová úctu k lidu Španělska a jeho institucím“.
Po Španělsku zamířil Javier Milei do Německa. Zde ho vcelku standardně přivítal kancléř Olaf Scholz, i když i toto setkání bylo neobvykle krátké. Na žádost Mileiho týmu byla zrušena tisková konference i ceremoniál s vojenskými poctami, jak je běžné při první návštěvě cizí hlavy státu. Řada německých médií psala o argentinské hlavě státu jako o Kettensägenmann, tedy jako o muži s motorovou pilou, což je zjevně odkaz na jeho předvolební kampaň.
Část vládní koalice v čele s Debohar Düring ze zelených za tuto státní návštěvu Scholze kritizovala. Především jim vadil diametrální rozdíl mezi hodnotami a politikami, které zastává německá vláda a politikou samotného Mileiho. Německý průmysl sice velmi potřebuje zejména argentinské Lithium, ale to podle Düringové nemůže vyvážit porušování lidských práv a environmentálních standardů.
Milei se naopak s německým kancléřem shodl na nutnosti další podpory Ukrajiny a na zájmu obou zemí co nejdříve uzavřít obchodní dohodu mezi EU a Mercosurem, kterou nyní blokuje zejména Francie. Scholz též hovořil o dopadech, které mohou mít drastické škrty na argentince a připomněl Mileimu důležitost sociální soudržnosti.
Ani v Německu si Milei neodpustil kontroverznější část svého programu, kdy převzal cenu pro „ambiciózního reformátora“ od neoliberální Friedrich August von Hayek Society, která má úzkou vazbu na krajně pravicovou AfD.
Poslední země, kterou Milei při své cestě navštívil, byla Česká republika a byla to zřejmě nejklidnější část cesty, která se obešla bez větších kontroverzí z jeho strany. Argentinského prezidenta přijal jak prezident, tak premiér a vše proběhlo bez závažnějších problémů. Prezidenti se shodli na podpoře Ukrajiny, vzájemné ekonomické spolupráci a společném postupu zemí v OSN. Prezident Pavel také připomněl, že v Argentině žije asi 50 000 našich krajanů. Milei naopak ve svém proslovu na společné tiskové konferenci vyzdvihl význam prvního porevolučního prezidenta Václava Havla. S Petrem Fialou řešil argentinský prezident také podporu Ukrajiny a geopolitickou situaci. Oba též vyjádřili zájem na brzkém přijetí obchodní dohody mezi EU a Mercosurem.
Ani u nás ale nešlo jen o běžnou diplomatickou návštěvu. Milei se na pražském Žofíně zúčastnil konference pořádané deníkem E15, kde přednesl svůj příspěvek na téma „Jak na neefektivní vládu“. Na rozdíl od Německa a Španělska ale není tato akce spojována s některou z českých opozičních či dokonce ultrapravicových stran. I zde si Milei převzal cenu a to Výroční cenu Liberálního institutu.
Nečekanou kontroverzi do tohoto až idylického průběhu státní návštěvy nakonec vnesli sami pořadatelé. Jeden ze spoluzakladatelů Liberálního Institutu (a zřejmě i organizátorů akce) Jiří Schwarz poskytl Seznam Zprávám informaci, že Milei přijel do České republiky na pozvánku Liberálního institutu a také zde obdržel jeho Výroční cenu. To ovšem později na síti X popřel současný ředitel institutu Martin Pánek. Kdo argentinského prezidenta pozval a co mu vlastně bylo předáno, zůstává poněkud záhadou. Ani návštěva České republiky se nakonec tedy bez skandálu neobešla, byť tentokrát v tom byl Milei úplně nevinně. V každém případě se zdá, že o co víc kontroverzí argentinský prezident vyvolává na západě, o to lépe se hodí do naší české reality.
Jak se zdá, návštěva všech tří zemí měla podobný scénář. Spíše neoficiální návštěva země s minimem diplomatických setkání s představiteli země a naopak účast na akcích spřátelených spolků či politických stran, většinou krajně pravicových či alespoň opozičních. Jak poznamenal deník The Guardian, podobný scénář měla i nedávná cesta do Spojených států, kde se Milei nesetkal s oficiálními představiteli země a namísto jednal s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem a vlastníkem Tesly Elonem Muskem.
Milei je již od začátku své politické kariéry kontroverzní postavou a zdá se, že ani během bouřlivé prezidentské kampaně nevyčerpal veškeré kontroverze a image kontroverzního politika si hodlá zachovat i nadále, a to nejen doma, ale i při svých cestách do zahraniční. Dá se očekávat, že podobných podivuhodných cest se dočkáme i v budoucnu.
