Článek
Soukromé společnosti vydělávají na migrantech už 40 let
Imigrační zadržení osob během jejich vyhoštění se v USA využívá od roku 1882. Až do přijetí zákona o povinném zadržení v 80. letech 20. století byli ale počty zadržených osob velmi nízké. I povinné zadržení se původně týkalo jen osob, které spáchaly některý z nejzávažnějších trestných činů. Američtí zákonodárci, ale začali rychle přidávat další trestné činy a počet zadržených rychle stoupal. Průměrný denní počet zadržených se od roku 1985 do roku 1995 zvýšil z necelých 5 000 na 7 500.
K dalším výrazným navýšením došlo po teroristických útocích v roce 1993 a po 11. září 2001. Průměrný denní počet zadržených se do roku 2001 zvýšil na 20 500 a do roku 2012 na 34 000. Od roku 2003 prošlo imigrační detencí asi 2,5 milionu imigrantů.
Jak rostl počet zadržených bylo čím dál obtížnější je všechny umístit do státních zařízení. A soukromé společnosti nabízeli rychlé řešení tohoto problému. V roce 1984 zřídila organizace CoreCivic v Houstonu své první soukromé vazební zařízení pro zadržování imigrantů.
Zatímco původně měla státní zařízení dostatečnou kapacitu pro všechny zadržené, v lednu 2009 bylo ve 350 státních a místních věznicích zadržováno jen asi 68 procent zadržených osob. S počtem zadržených v soukromých zařízeních rostli i náklady státu. Ty se vyšplhaly na přibližně 2 miliardy dolarů ročně. Zároveň rostou i zisky soukromých vězeňských společností. Mezi lety 2007 a 2014 vzrostl celkový roční zisk společnosti CoreCivic z přibližně 133 milionů dolarů na 195 milionů dolarů a zisky skupiny GEO Group vzrostly z přibližně 42 milionů dolarů na 144 milionů dolarů ročně.
Zastánci soukromého vězení tvrdí, že konkurence zlepšuje kvalitu a zároveň snižuje náklady, ale důkazy pro takové tvrzení nejsou k dispozici. Ve skutečnosti opatření na úsporu nákladů často zahrnují snížení počtu zaměstnanců, školení a programů, což vede k horším podmínkám v zařízeních. V roce 2016 ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že federální Úřad pro vězeňství (BOP) neobnoví své smlouvy se soukromými vězeňskými dodavateli zejména kvůli špatné kvalitě jejich služeb. První administrativa Donalda Trumpa později toto rozhodnutí zrušila. Úřad pro vězeňství identifikoval závažné nebo systémové nedostatky v bezpečnosti a ochraně v soukromých věznicích. Rozsah konkurence je navíc minimální: Tři největší společnosti (CoreCivic, GEO Group a Management and Training Corporation) tvoří více než 96 procent celkového počtu lůžek v soukromých věznicích.
Během vlády Baracka Obamy došlo k reformám systému zadržení s cílem vytvořit „skutečně civilní systém zadržování“. Vznikl online systém vyhledávání zadržených osob, zlepšil se systém podávání stížností a Americká imigrační a celní správa (ICE) měla při umisťování zadržených dbát na to, aby jim v zařízení nehrozilo špatné zacházení. Pozornost byla věnována i alternativám k zadržení jako jsou monitorovací technologie a domácí návštěvy. Snížen byl i počet smluv se soukromými zařízeními. I přes to se počet zadržených nesnížil a většina zařízení je stále velmi podobná věznicím. Navíc počet deportací dále rostl a v roce 2012 prošlo detenčními zařízeními více než 464 000 osob.
Až v posledních letech své vlády Obamova administrativa změnila priority, a zaměřila se na zločince a osoby, které nedávno překročili hranice. V důsledku začal klesat i počet zadržených a v roce 2015 se snížil zhruba na 307 000 osob. V tomtéž období došlo i ke snížení počtu vězňů ve věznicích, což znamenalo nižší zisky pro soukromé vězeňské společnosti (které zajišťuji i zadržení migrantů). Když v roce 2016 ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že se soukromými společnostmi neprodlouží smlouvy, vedlo to k významnému propadu akcií vězeňských společností. Akcie GEO Group se propadly o 39 procent a akcie CoreCivic o 35 procent.
S dary a lobbingem vězeňské společnosti nešetří
Z toho je patrné, jak velký vliv na soukromé vězeňské společnosti mají politická a rozhodnutí a zástupci jednotlivých firem si to jistě velmi dobře uvědomují. Proto se neustále zvyšuje jejich zájem o americké politiky. Mezi lety 2002 a 2010 se politické dary na úrovni států od tří největších soukromých vězeňských firem zvýšily z přibližně 850 000 dolarů na více než 2 miliony dolarů.
Skupina GEO Group přispěla na federální úrovni na politické kampaně v roce 2016 více než 1,2 milionu dolarů, oproti přibližně 139 000 dolarům v roce 2004. Zvýšili se i částky, které společnost vynakládá na lobování v kongresu, ze 120 000 dolarů v roce 2004 na 1 milion dolarů v roce 2016. Společnost CoreCivic utratila v letech 2008 až 2014 10,6 milionu dolarů na lobování v oblasti imigrace. Zvýšily se i částky věnované přímo během volební kampaně. A částky věnované na lobbing dále rostou. Skupina GEO Group v roce 2017 utratila 1,7 milionu dolarů za lobování, což představuje více než 70procentní nárůst oproti roku 2016.
Pro BBC Mundo dary na politické kampaně okomentovala Bianca Tylek, výkonná ředitelka WorthRises a autorka knihy „Vězeňský průmysl: Jak funguje a kdo z něj má prospěch“:
„Utratili miliony dolarů na podporu politických kampaní, které prospívají jejich podnikání“.
Společnosti CoreCivic a GEO Group také během prvního Trumpova volebního období darovaly 250 000 dolarů Trumpovu inauguračnímu výboru. A kromě darů přesunula GEO Group svou výroční konferenci do golfového klubu Trump National Doral v Miami, který Trumpovi patří.
Zadržení si opakovaně stěžují na podmínky v soukromých zařízeních
Vězeňské společnosti rády mluví o vysoké kvalitě jejich služeb a odvolávají se na vládní dohled. Mluvčí skupiny GEO sdělil BBC Mundo: „naše smluvní služby dohlíží federální vláda“, aby bylo zajištěno přísné dodržování národních standardů pro zadržování. Poskytované služby „zahrnují přístup k 24hodinové lékařské péči v určitých zařízeních, kde GEO Group přímo poskytuje lékařské služby, ostrahu, údržbu a stravovací služby, jakož i přístup k rekreačním službám a právnímu poradenství,“ dodal. Poznamenal také, že v zařízeních, kde společnost poskytuje zdravotní služby, mají lidé přístup k týmu odborníků složenému z lékařů, zdravotních sester, zubních lékařů, psychologů a psychiatrů, a v případě potřeby i k doporučení k externím službám.
Organizace CoreCivic pro BBC Mundo uvedla, že její odpovědností je „zacházet s každým člověkem s respektem a lidskostí a zároveň mu poskytovat řádný proces, na který má nárok“. „Jsme pevně odhodláni poskytovat lidem v našich zařízeních vysoce kvalitní péči,“ uvedl Ryan Gustin, ředitel společnosti pro veřejné záležitosti. „Naše zařízení podléhají několika úrovním dohledu a jsou pečlivě monitorována našimi vládními partnery, aby bylo zajištěno plné dodržování politik a postupů,“ dodal.
Skutečnost ale není tak růžová, jak vězeňské společnosti a někteří politici tvrdí. V posledních dvou desetiletích se objevují závažné případy porušování lidských práv především v soukromých zařízeních.
Vyšetřování pěti z 13 soukromě spravovaných věznic v zemi z roku 2014 zjistilo, že společnosti nejenže umisťovaly nadměrný počet vězňů do izolace, ale také věznice přeplňovaly, snižovaly počet zdravotnického personálu a omezovali lékařskou péči.
Ve stejném roce byla jménem devíti zadržených osob ve vazebním zařízení Aurora v Coloradu podána žaloba proti společnosti GEO Group, v níž společnost obvinili z nucení zadržených osob pracovat bez náležité mzdy. Pokud zadržení odmítli bylo jim vyhrožováno samovazbou.
Zpráva z března 2018 o zneužívání afrických zadržených ve vazebním zařízení v západním Texasu, které provozuje LaSalle Corrections, upozorňuje na nadměrné používání síly jako trestu, nebezpečné a nehygienické podmínky a odepírání náboženských práv.
Federální dozorčí orgán provedl analýzu inspekčních záznamů ze 17 zařízení ICE v období od fiskálních let 2020 do 2023, která odhalila důkazy o nedostatečné lékařské péči ve více než polovině zařízení a porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve více než třetině zařízení.
Síť Detention Watch Network ve spolupráci s Americkou asociací imigračních právníků,
projektem CARA Family Detention Pro Bono Project a Komunitními iniciativami pro návštěvy imigrantů v věznění (CIVIC) dlouhodobě sledovali 42 náhodně vybraných migrantů v soukromých zařízeních pro migranty, aby zjistili v jakých podmínkách žijí. Během tohoto výzkumu narazili na řadu nedostatků od špatného ubytování, jídla a hygieny až po špatné zacházení, nedostatečnou lékařskou péči a zneužívání v mnoha formách.
Zhruba 17 procent dotazovaných si stěžovalo na hygienu a stravu. Osoba zadržená v zařízení Adelanto provozovaném GEO Group v Adelantu v Kalifornii si stěžovala, že jim v zařízení podávají prošlé potraviny, například pizzu dva týdny po datu spotřeby uvedeném na krabici.
Několik zadržených ze zařízení Karnes Family Residential Center in Karnes City uvedlo, že v rýži a fazolích vícekrát objevili červi, v kuchyni jsou hejna much a v jídelně není dezinfekční prostředek na čištění stolů. Ve vazebním zařízení Otay Mesa byli dozorci přistiženi při krádeži peněz z obálek, které rodinní příslušníci posílali zadrženým.
V zařízení Karnes Family Residential Center in Karnes City si jedna ze zadržených stěžovala, že se zaměstnanci nevhodně dotýkali její nezletilé dcery a že se to dělo i jiným dětem. V detenčním centru Irwin County v Ocille v Georgii si nezletilá dívka stěžovala, že poté co nahlásila slovní obtěžování od některých zadržených osob kvůli její domnělé sexuální orientaci, byla umístěna na 3 dny do samovazby. Stížnosti na samovazbu se často opakují. Zřejmě bývá zneužívána v případě přeplněnosti zařízení, nebo jako nevhodný nebo nepřiměřený trest.
Zadržení také uvedli, že personál zařízení ví o státních kontrolách předem a zařízení na tuto kontrolu připravují. Podle svědectví zadržené z centra Karnes, které provozuje GEO Group, personál zařízení před inspekcí poskytl zadrženým více kávy a jídla, na stoly umístil ubrusy a dětem rozdal plyšové hračky. Po skončení inspekce vše včetně plyšáků putovalo zpět do skladu.
Z pozorovaných osob si drtivá většina (76 %) stěžovalo na nedostatečnou lékařskou péči. Řada z nich si stěžovala na dlouhé čekací doby, než jsou ošetřeni lékařem, nebo je jim poskytnut zdravotnický materiál. Jedna z osob uvedla, že žádala o obvaz na otevřenou ránu, ale bylo jí řečeno, že si musí podat písemnou žádost jejíž vyřízení běžně trvá dva dny.
Jedna z osob umístěná v detenčním zařízení Otay Mesa v San Diegu si stěžovala na opakovanou záměnu (nejméně šestkrát) jejích léků za léky někoho jiného s podobným jménem.
Zadržení také často uváděli, že jim jako léčba řady zdravotních potíží včetně bolestí uší, bolestí kolen, pooperační horečky a zvracení, nebo dokonce jako léčba zlomeného prstu, bylo obsluhou zařízení doporučováno pít vodu.
Omezení zdravotní péče a zdravotního personálu je jedním ze způsobů, jak vězeňské společnosti snižují svoje náklady. Přestože se to společnosti snaží skrýt, dostupné informace naznačují, že v jejich zařízeních je řada zdravotnických pozic dlouhodobě neobsazených. Společnosti administrativně vykazují dostatek zdravotnického personálu, ale současně šetří na mzdových nákladech, protože tyto pozice nejsou dlouhodobě obsazeny.
Objevili se ale i závažnější případy. Zadržena z vazebního zařízení Adelanto provozovaném GEO Group v Adelantu v Kalifornii uvedla, že jí personál zařízení odmítl převézt do nemocnice, přestože měla potíže se srdcem a dokonce ztratila vědomí. Zadržená tuto příhodu naštěstí přežila.
Podobné štěstí, ale neměl Evalin-Ali Mandza, který zeměl poté, co čekal téměř hodinu s bolestí na hrudi, než mu personál přivolal rychlou záchrannou službu. To už ale bylo pozdě. Další otřesný případ se odehrál v zařízení CCA Eloy v Arizoně, kde zemřel Manuel Cota-Domingo poté, co personálu zařízení trvalo 8 hodin, než ho převezl k lékařskému ošetření.
Nový boom pro soukromé vězeňské společnosti
Už první volební období Donalda Trumpa soukromým vězeňským společnostem velmi pomohlo, den po volbách vzrostly ceny akcií GEO Group o 21 procent a akcie CoreCivic prudce vzrostly o 43 procent. Krátce po své inauguraci navíc Trump podepsal dva výkonné příkazy, kterými zrušil některé politiky zavedené Obamou, zvýšil počet zadržených migrantů a nařídil navýšit zadržovací kapacity.
V únoru 2017 následně generální prokurátor Jeff Sessions zrušil memorandum ministerstva spravedlnosti z Obamovy éry omezující využívání soukromích věznic. Do konce měsíce akcie CoreCivic zvýšili svou hodnotu o 137 procent a GEO Group o 98 procent.
Jak uvádí Eunice Cho, právnička Národního vězeňského projektu Americké unie pro občanské svobody, imigrační politika během Trumpova prvního volebního období výrazně spoléhala na soukromé vězeňské společnosti. ICE během Trumpovy první administrativy otevřelo 40 nových vazebních zařízení, přičemž většina lůžek – přes 90 % – připadla soukromým vězeňským společnostem.
„Není pochyb o tom, že soukromé vězeňské společnosti budou za Trumpovy administrativy a jejích útoků proti imigrantským komunitám štědře profitovat,“ řekla Cho. „Skutečné náklady však ponesou lidé, kteří budou zavřeni v nebezpečných, smrtelně nebezpečných a nelidských imigrantských detenčních centrech.“
Podobný boom zaznamenaly akcie vězeňských společností i po podzimním znovuzvolení Donalda Trumpa. Od listopadového vítězství Trumpa ve volbách vzrostla hodnota akcií společnosti GEO Group o téměř 90 % a akcií CoreCivic zhruba o 50 %.
To, že se ve vězeňském sektoru slavilo Trumpovo vítězství opravdu bouřlivě dokumentují i vyjádření vědoucích představitelů společností. „Společnost Geo Group byla vytvořena pro tento jedinečný okamžik v historii naší země a pro příležitosti, které přinese,“ řekl George Zoley, zakladatel společnosti, během telefonátu s investory několik dní po Trumpově zvolení. Současnou politickou situaci v USA označil za „bezprecedentní příležitost“. Firma, která v roce 2024 dosáhla tržeb ve výši 2,4 miliardy USD, očekává, že pod novou Trumpovou administrativou zdvojnásobí všechny své služby a zvýší svou ziskovost.
Společnost CoreCivic, druhá největší vězeňská společnost v zemi, která v roce 2024 dosáhla tržeb ve výši 2 miliard dolarů, rovněž předpovídá záplavu nových obchodů s Trumpovou administrativou. „V CoreCivicu pracuji už 32 let a toto je rozhodně jedno z nejzajímavějších období mé kariéry,“ řekl v únoru generální ředitel Damon Hininger a předpověděl, že by společnost v nadcházejících letech mohla zažít „možná nejvýznamnější růst ve své historii“.
A ředitelé vězeňských společností se zřejmě nemýlí. Trumpova administrativa velmi rychle rozjela svou „ofenzivu“ proti nelegální migraci a deklarovala, že v počáteční fázi hodlá vyhostit minimálně 1 milion z přibližně 11 milionů nelegálních migrantů žijících v zemi. To s sebou přináší i obrovské navýšeni počtu zadržených tedy i vysoké zisky vězeňským společnostem.
Aby se Trumpovi podařilo splnit své sliby, musí, podle vyjádření Toma Homana zodpovědného za tuto oblast, zajistit nejméně 100 000 lůžek pro zadržené migranty, což je více než dvojnásobek současné kapacity. A role soukromých vězeňských společností bude v budování těchto kapacit klíčová.
To znamená také výrazné navýšení financování. Bílý dům se snaží přesvědčit Kongres, ve kterém mají Republikáni většinu, aby schválil potřebné navýšení zdrojů. Podle odborných odhadů stojí zadržení dospělé osoby přibližně 165 amerických dolarů za den a lůžko. Podle oficiálních údajů se počet dostupných lůžek na začátku dubna zvýšil z 39 000 dostupných v lednu na 48 000. V současném rozpočtu ICE jsou ale prostředky pouze na 41 500 lůžek.
ICE také nedávno požádala o povolení urychlit proces uzavírání smluv, aby mohla rychle uzavřít nové smlouvy v Kalifornii, Michiganu a dalších státech. Před několika týdny vydala Trumpova administrativa výzvu soukromým společnostem, aby předložily návrhy na rozšíření sítě detenčních center, dopravy, ostrahy, lékařské péče a dalších služeb v hodnotě až 45 miliard dolarů v příštích dvou letech. Bílí dům se tak snaží co nejrychleji navýšit kapacitu detenčních center, která jsou v současné době přeplněná.
