Článek
Nová mexická prezidentka Claudia Sheinbaum již brzy v prezidentském křesle vystřídá současnou hlavu státu Andrése Manuela Lópeze Obradora. Jeho politika se soustředila především na ekonomiku, hlavně na sociální oblast, především na zvýšení minimální mzdy a rozšíření sociálních programů. V tom byl současný prezident relativně úspěšný. To se ale nedá říci o řešení všudypřítomného násilí, které je doslova prorostlé mexickou společností. To je dluh, který López Obrador předává své nástupkyni.
Násilí v Mexiku je všudypřítomné. Únosy, vraždy, pohřešované osoby, ozbrojené útoky, rozřezaná těla, zprávy o drogách, sousedé opouštějící své domovy kvůli střelbě, to je každodenní realita.
Žádná z předchozích tří vlád nenašla řešení tohoto problému. Končící prezident Andrés Manuel López Obrador z problému obviňuje jednoho ze svých předchůdcůFelipe Calderóna (2006-2012). Vyčítá mu, že chtěl silou řešit problém, který nebyl tak velký. V roce 2007 došlo „pouze“ k 8 867 vraždám. O něco méně současná vláda zmiňuje podíl vlády vedené Enriquem Peñou Nietem (2012-2018), přestože právě za jeho vlády počet vražd překročil 30 000 vražd za rok. Hranici pod kterou se od té doby počet vražd nedostal. Recept na ukončení násilí a snížení počtu vražd vláda Lópeze Obradora nenašla. I rok 2024, pokud se nestane nic nepředvidatelného, skončí s více než 30 000 vraždami.
Přávě teď zuří násilí v Sinaola, kde se rozhořela válka mezi dvěma frakcemi stejnojmenného kartelu a vyvolává strach mezi zdejšími obyvateli, zejména ve měste Culiacán. Jen v den, kdy Mexičané slavili den nezávislosti (16. září)bylo v oblasti zavražděno 14 lidí. Letošní oslavy bylyjiž dopředu guvernérem Rubénem Rochou kvůli válce gangů zrušeny.
Podobné násilnosti se odehrávaly, odehrávají a zřejmě odehrávat budou na řadě míst Mexika. Jsou produktem všudypřítomné atmosféry korupce a beztrestnosti. Války mezi mafiemi a samozvanými sebeobrannými skupinami nebo mezi mafiemi navzájem udělaly z Mexika doslova peklo na zemi. Bohužel rostoucí násilí se stává v Mexiku normou a pokud nedojde k nějaké výrazné události, která upoutá pozornost, je často na okraji veřejného zájmu.
Výraznou událostí, která se zapsala černým písmem do srdcí Mexičanů je únos (a pravděpodobně vražda) 43 studentů z Ayotzinapa, od kterého letos 26. září uplyne deset let. Výročí o to smutnější, že tento zločin nebyl doposud vyšetřen a pachatelé nebyli nalezeni a potrestáni.
Rodiny zavražděných studentů se nedávno sešli s nově zvolenou prezidentkou Claudii Sheinbaum, která jim slíbila, že za její vlády nedojde k uzavření vyšetřování, dokud nebude zločin řádně objasněn.
26. září 2014 se studenti pedagogické školy vydali v několika autobusech, pravděpodobně na demonstraci do hlavního města Ciudad de Mexico, kam ale nikdy nedorazili.
Podle první vyšetřovací verze, kterou předložili úřady během úřadování prezidenta Enrique Peña Nieta, studenti byli zadrženi místní policií a předáni místní zločinecké skupině, která je zavraždila a jejich ostatky spálila na skládce. Vraždu si měl objednat místní starosta Josého Luise Abarcy, proti jehož ženě měli studenti protestovat. Tato verze byla ale vyvrácena skupinou nezávislých forenzních odborníků.
Po nástupu současného prezidenta v roce 2018 byla vytvořena Komise pro pravdu a přístup ke spravedlnosti v případu Ayotzinapa(COVAJ). Ta se přiklání k názoru, že šlo o státní zločin. Nové vyšetřování ale naráželo na překážky způsobené zejména korupcí a tajnými dohodami mezi státními orgány a organizovaným zločinem.
Do únosu a vraždy byly zřejmě zapojeny nejen bezpečnostní složky, ale i armáda. Bylo identifikováno 400 aktérů zapojených do zločinu včetně příslušníků policie, armády a zločineckých skupin. Přesto postupovalo vyšetřování pomalu. Dodnes byly nalezeny ostatky pouze tří studentů.
Případ vyvolal vlnu protestů nejen v Mexiku. Významnou roli sehrály i mezinárodní organizace jako Meziamerická komise pro lidská práva (AICHR), které zpochybnily původní vládní verzi a požadovali důsledné vyšetření.
Deset let po událostech se Ayotzinapa stala v Mexiku symbolem boje proti státnímu násilí a beztrestnosti. Rodiny a sociální hnutí pokračují ve svém boji, apelují na paměť a mezinárodní solidaritu, aby bylo dosaženo spravedlnosti.
Nárůst násilností v době voleb není v Mexiku ničím novým. Velký nárůst násilností byl zaznamenán v červenci 2018, měsíc po prezidentských volbách.
Vzrůstá i politicky motivované násilí, mezi které patří vraždy, fyzické útoky, únosy, zmizení a zastrašování. Během předchozích prezidentských voleb v roce 2018 bylo zaznamenáno 167 politicky motivovaných trestných činů z toho 92 vražd. V následujících letech násilností ubylo, ale v posledních třech letech dochází k výraznému nárůstu. V loňském roce došlo k 275 politickým násilnostem, z toho 171 vražd.
Mezi lety 2018 a 2023 se politické násilí zaměřovalo především na komunální politiky a kandidáty a také na státní úředníky. Nejméně časté jsou útoky na federální úrovni. Možným vysvětlením je snaha zločineckých skupin o kontrolu nad obcemi, kde operují. To bylo zřejmě důvodem pro vraždu dvou kandidátů ve městě Maravatío v únoru 2024. Kromě politického násilí zločinecké skupiny mnohdy přímo vstupují do politiky, financují kampaně spřátelených kandidátů, nebo mají své vlastní kandidáty. V komunální politice je navíc těžké se těmto skupinám bránit, protože místní bezpečnostní síly nemají dostatečné vybavení, aby se mohli postavit těžce vyzbrojeným zločineckým skupinám.
