Článek
Trumpova první cesta do Ruska
Trumpovi vztahy s Ruskem nejsou záležitostí posledních let. Jeho první cesta do Ruska (v té době svazové republiky tehdejšího SSSR) se uskutečnila už v roce 1987. Není jisté, kdy se tajné služby z východního bloku začaly o Trumpa zajímat, ale předpokládá se, že to bylo kolem roku 1977, kdy si vzal za manželku Ivanu Zelníčkovou. To nepochybně vzbudilo zájem československé StB. Podle dokumentů odtajněných v roce 2016 česká tajná služba Trumpovy sledovala, četla dopisy, které Ivana posílala domů a StB získala ke spolupráci i jejího otce Miloše Zelníčka.
Československá tajná služba se o své poznatky musela dělit s KGB. Trump mohl být pro KGB zajímavý z mnoha důvodů, měl manželku z východního bloku, byl prominentním podnikatelem s nemovitostmi a podle záznamů se Ivaně zmínil, že zvažuje politickou kariéru.
Podle Trumpových slov nápad na jeho první cestu do Moskvy vznikl na obědě pořádaném jedním z jeho obchodních partnerů, kde seděl vedle sovětského velvyslance Jurije Dubinina. Trump ve své knize The Art of the Deal z roku 1987 také vzpomíná na Dubininovu dceru Natálii, která údajně četla o Trump Tower a „věděla o tom všechno“. Vše prý proběhlo velmi rychle a zanedlouho jednal v Moskvě o stavbě velkého luxusního hotelu ve spolupráci se sovětskou vládou.
Podle Dubininovy dcery Natálie to bylo ale o něco komplikovanější. Prý svého otce vzala na výlet po New Yorku, při kterém navštívili Trump Tower, kde se setkali i s Trumpem, řekla listu Komsomolskaja Pravda uvedl deník Politico. Dubinin prý na Trumpa zapůsobil svou výbornou angličtinou a svým zájmem o Trump Tower. Natálie popsala Trumpa jako emotivního a impulzivního člověka, který potřebuje uznání. Návštěva jejího otce na něj prý zapůsobila jako „med na včelu“.
V The Art of the Deal Trump dále píše, že v lednu 1987 dostal dopis od Jurie Dubinina sovětského velvyslance v USA, ve kterém stálo, že sovětská agentura pro mezinárodní cestovní ruch má zájem o vybudování a řízení společného podniku v Moskvě. Podle Viktora Suvorova – bývalého vojenského špióna GRU a dalších byla agentura, kterou Trump zmiňuje, řízena KGB a sloužila pro sledování cizinců přijíždějících do SSSR.
Suvorov dále popisuje, že KGB měla zájem o získávání mladých perspektivních lidí, zejména obchodníků a vědců. Jejich pobyt v Moskvě byl prý zadarmo a součástí byly bujaré večírky s pěknými dívkami, společná sauna a podobně. Hotelové pokoje byly nonstop snímány kamerami. Účelem bylo získat materiál pro budoucí použití. KGB doufala, že za 10 nebo 20 let až se takový člověk dostane na zajímavou pozici, bude možné ho takto získanými materiály vydírat a získat ke spolupráci.
4. července 1987 letěl Trump poprvé do Moskvy. Trump popsal cestu do Moskvy jako „neuvěřitelný zážitek“. Trump s manželkou byli ubytovaní v Leninově apartmá v Národním hotelu, který stál nedaleko Rudého náměstí. Celý hotel byl pod kontrolou KGB a Leninovo apartmá bylo odposloucháváno.
Trump navštívil řadu potenciálních míst pro výstavbu hotelu v samém centru Moskvy a podle svých slov byl ohromen ambicí Rusů uzavřít dohodu. Kromě Moskvy navštívil i Leningrad (dnes Petrohrad).
Podle dostupných informací cesta nakonec k žádnému výsledku nevadla, alespoň z obchodního pohledu. To, jaké informace se KGB podařilo o Trumpovi zjistit, nebo zda jej dokonce přiměla ke spolupráci, zůstává ukryto v ruských archivech.
Ruský kapitál vytáhl Trump Organization nad vodou
Na začátku 90. let byl Trump ve špatné finanční situaci. Řadou špatných podnikatelských rozhodnutí přišel o velkou část majetku svého otce. Dva z jeho podniků, kasino Trump Taj Mahal v Atlantic City a hotel Plaza v New Yorku, vyhlásily bankrot. Pro americké banky se stal velmi nespolehlivým partnerem a nebyly mu nadále ochotny půjčovat. Po zbytek 90. let se Trump nepouštěl do větších projektů, až v roce 1999 začal stavět mrakodrap Trump World Tower, který financovaly dvě německé banky, jednou z nich byla Deutsche Bank.
Ani na začátku tisíciletí se Trumpovi příliš nedařilo. V roce 2003 byl v tak zoufalé situaci, že po otcově smrti naléhal na své sourozence, aby proti přání zesnulého Freda Trumpa urychleně prodali otcovu pozůstalost. V roce 2004 další Trumpova společnost Trump Hotels and Casino Resorts vyhlásila bankrot s dluhem ve výši 1,8 miliardy dolarů.
Až později se Trumpovi začalo zase dařit, pravděpodobně zejména díky investicím od bohatých lidí z Ruska a bývalých sovětských republik. Ruské peníze přicházely zejména ve formě nových realitních partnerství a nákupu bytů v Trumpových nemovitostech. Jeden z jeho bývalých obchodních partnerů si myslí, že poté co Trumpovo podnikáni bylo téměř v troskách, zjistil, že může prodávat své jméno a okázalý životní styl bohatým Rusům.
Podle dalšího Trumpova obchodního partnera stála na počátku Trumpových úspěšnějších let po začátku tisíciletí skupina Bayrock Group, kterou řídili dva obchodníci z bývalého sovětského svazu: Tevfik Arif, bývalý sovětský úředník narozený v Kazachstánu, který čerpal ze zdánlivě bezedných zdrojů peněz z bývalé sovětské republiky; a Felix Sater, obchodník ruského původu, který se v 90. letech přiznal k obrovskému podvodu s akciemi zahrnujícím ruskou mafii.
Bayrock Group dodávala Trumpovi kapitál na místo bank. Největším společným podnikem byl Trump SoHo. Bayrock Group údajně přenechala Trumpovi 18 % akcií projektu pouze za licencování jeho jména. Trump sám prohlásil, že ho Bayrock Group přitahuje, protože na něj udělaly dojem Arifovy kontakty a že přivedl potenciální ruské investory. „Bayrock znal lidi, znal investory,“ řekl Trump.
Vyšetřovatelé se ale domnívají, že někteří ruští investoři prostřednictvím Bayrock Group prali špinavé peníze pocházející z Ruska a sovětských republik. Podobně se vyjádřil i realitní developer Jody Kriss, kterého si Sater najal, aby mu pomohl řídit Bayrock Group. Kriss nakonec podle svých slov Bayrock Group opustil, protože nabyl přesvědčení, že firma je pouze zástěrkou pro praní špinavých peněz.
„Dlouho existovala věrohodná obvinění ohledně využívání Trumpova majetku k praní špinavých peněz ruskými oligarchy, zločinci a režimními kumpány,“ uvedli také zákonodárci v dopise ministerstvu spravedlnosti.
David Kris, bývalý asistent generálního prokurátora odpovědný za národní bezpečnost na ministerstvu spravedlnosti upozornil, že ruské tajné služby využívají při získávání spolupracovníků často různé způsoby vydírání a to buď pomocí kompromitujících materiálů sexuální povahy, nebo pomocí dluhů, které dlužník není schopen splácet.
Trumpovo podnikání bylo ovládáno cizím kapitálem pocházejícím z velké části z Ruska. I na základě formuláře předloženého Federální volební komisi se ukázalo, že v Trumpových společnostech má značný podíl zahraniční kapitál. Trump těmto projektům především propůjčoval svoje jméno, za které si nechal platit.
Jedním z největších Trumpových věřitelů byla i Deutsche Bank, která je také spojována s ruskými penězi. V roce 2017 se banka dohodla s americkými a britskými regulátory na pokutě 630 milionů dolarů, protože nedokázala zabránit podezřelým obchodům s Ruskem a pravděpodobnému praní špinavých peněz. Federální vyšetřovatelé také banku podezřívali, že prodala některé z Trumpových dluhů ruské Vnosheconombank.
Zpráva agentury Reuters z roku 2017 s odkazem na veřejné dokumenty, rozhovory a firemní záznamy také zjistila, že nejméně 63 Rusů nebo lidí s ruskými adresami koupilo nemovitosti v sedmi luxusních budovách na Floridě se značkou Trump za téměř 100 milionů dolarů.
Podezření vzbuzuje i jeden z prvních obchodů, o kterém se Trump v roce 2016 zmínil vrozhovoru pro ABC News. „První věc, kterou jsem udělal s Ruskem, byla, že jsem koupil dům v Palm Beach v konkurzu,“ řekl Trump. „Koupil jsem ho za asi 40 milionů dolarů. Prodal jsem ho za 100 milionů dolarů Rusovi.“. Trumpův zisk je neobvykle vysoký na to, aby šlo o běžnou obchodní transakci. Pochybnosti vzbuzuje také kupec Rybolovlev, který se začátkem roku 2018 objevil na neklasifikovaném seznamu ruských oligarchů nebo vlivných politiků a obchodních profesionálů, kteří jsou považováni za blízké Putinovi, který vede ministerstvo financí USA.
O Trumpových obchodech s Rusy se často zmiňuje nejen on sám, ale i jeho příbuzní a obchodní partneři. V září 2008 na konferenci „Bridging U.S. and Emerging Markets Real Estate“ v New Yorku prezidentův nejstarší syn, Donald Jr., řekl: „Pokud jde o příliv špičkových produktů do Spojených států, Rusové tvoří dost neúměrný průřez mnoha našich aktiv. Řekněme v Dubaji a určitě s naším projektem v SoHo a kdekoli v New Yorku. Vidíme, jak z Ruska proudí spousta peněz.“.
V roce 2014 Trumpův mladší bratr Eric – rovněž výkonný ředitel Trump Organization – řekl známému sportovnímu novináři Jamesi Dodsonovi poté, co se ho zeptal, kde organizace bere peníze na nákup tolika golfových hřišť: „No, nespoléháme na americké banky. Veškeré finance, které potřebujeme, máme z Ruska.“ Podobně se vyjádřil i Trumpův dlouholetý architekt Alan Lapidus: „(Trump) nemohl přimět nikoho ve Spojených státech, aby mu něco půjčil. Všechno to přicházelo z Ruska. Jeho zapojení do Ruska bylo hlubší, než připouštěl.“
Navzdory těmto finančním spojením s Ruskem, z nichž některá jsou dobře zdokumentována, Trump a jeho spolupracovníci tento vztah soustavně bagatelizovali. „S Ruskem nemám nic společného – žádné dohody, žádné půjčky, nic!“ prohlásil Trump. A jeho někdejšímluvčí Hope Hicksová řekla na rovinu: „Během kampaně neproběhla žádná komunikace mezi kampaní a žádným zahraničním subjektem.“
Spojení Trumpova prvního volebního týmu s Ruskem
Britské tajné služby poprvé zaznamenaly kontakty mezi Trumpovým volebním týmem a operativci ruské tajné služby v roce 2015. Služba o tom informovala americké tajné služby. Během dalších šesti měsíců přišla podobná varování od dalších zemí včetně Německa, Estonska, Polska, Francie, Nizozemí, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu. Tajné služby tyto informaci získávali spíše náhodně během své běžné činnosti a během sledování ruských tajných agentů.
Podle zdrojů deníku The Guardian předal v létě 2016 šéf britské tajné služby materiály šéfovi CIA. Záležitost považoval za tak citlivou, že byla řešena na úrovni ředitelů. Na základě těchto materiálů zahájila CIA velké meziagenturní vyšetřování. Výsledky vyšetřování byly v září 2016 předloženy nejvyšším demokratům a republikánům ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Agentura upozornila nejvyšší představitele, že má důkazy, že by se Kreml mohl snažit pomocí Trumpa získat prezidentský úřad.
FBI a CIA jen pomalu odhalovaly rozsah kontaktů mezi Trumpovým týmem a Moskvou před americkými volbami. Bylo to částečně způsobeno i tím, že tyto agentury nesmějí bez povolení sledovat soukromou komunikaci amerických občanů. Dá se říci, že americké tajné služby na začátku zaspali.
Podle The Washington Post vyšetřování zahrnovalo i Cartera Page, jednoho z Trumpových spolupracovníků, který byl podezřelý, že pracuje pro Rusko. Žádost se týkala kontaktů, které měl Page v roce 2013 s ruským zahraničním zpravodajským agentem a několika dalších schůzek s ruskými agenty. Page vše popřel a věc označil za „neoprávněné, politicky motivované vládní sledování“.
Podle zprávy v New York Times z roku 2017 s odvoláním na tři americké zpravodajské úředníky se již nějakou dobu objevovaly varovné signály. Po zveřejnění e-mailů ukradených Demokratické straně začaly americké agentury zachycovat rozhovory, ve kterých Rusové diskutovali o kontaktech s Trumpovými spolupracovníky. Podle The New York Times evropské tajné služby informovaly také o setkáních lidí blízkých Trumpovi s Rusy v Británii, Nizozemí a dalších zemích.
V roce 2017 také proběhlo několik vyšetřování představitelů Trumpovy kampaně a Ruska a to jak pod vedením FBI tak ve zpravodajských výborech sněmovny reprezentantů a senátu. Značnou pozornost vzbudil i spis bývalého důstojníka MI6 Christophera Steela, který Trumpa obviňuje z dlouhodobé spolupráce s Moskvou a Vladimirem Putinem.
Je Trump ruský agent s krycím jménem Krasnov?
Nedávno se objevilo i svědectví, které spojuje Donalda Trumpa s bývalou sovětskou tajnou službou KGB. Tvrdí to aspoň Alnur Mussajev, někdejší vedoucí kazašského výboru pro národní bezpečnost, který tvrdí, že za dob SSSR sloužil na 6. ředitelství KGB v Moskvě, které bylo odpovědné za podporu kontrarozvědky v ekonomické oblasti.
Jedním z hlavních cílů ředitelství, jak tvrdil, byl „nábor obchodníků z kapitalistických zemí“. Podle Mussajeva byl jedním z těch rekrutů Trump, tehdy čtyřicetiletý newyorský realitní developer. „V roce 1987 naše ředitelství naverbovalo Donalda Trumpa pod pseudonymem Krasnov,“ napsal Mussajev na sociálních sítích.
Massajevuv příspěvek nenabízí žádné důkazy pro toto tvrzení. Naopak přináší další nepodložená tvrzení, že v současné době byl Trumpův spis odstraněn z archivu FSB a je spravován jedním z blízkých Putinových spolupracovníků. Nabízí se tak otázka, odkud může mít jednasedmdesátiletý exagent informace o nakládání s tajnými materiály v současném Rusku.
Sovětská KGB se skutečně po roce 1985 zajímala o prominentní osoby ze západu, což dokládá jeden z jejích dokumentů informující agenty jaké cíle mají volit a jak je přesvědčit ke spolupráci. Mussajev zřejmě naznačuje, že jedním z prominentů, které se KGB podařilo získat byl i Donald Trump.
Trump však své vazby na Rusko nebo Vladimira Putina vytrvale odmítá. Přesto někteří američtí představitelé opakovaně vyjadřují obavy z jeho blízkého vztahu s Putinem. Anthony Scaramucci, který v roce 2017 krátce pracoval pro Trumpa jako ředitel komunikace Bílého domu se k tomu vyjádřil pro The Rest Is Politics: US podcast. Naznačuje, že řada bývalých vysokých úředníků si Trumpovu náklonnost k Vladimiru Putinovi nedokáže vysvětlit. Konkrétně jmenoval H. R. McMastera, Jamese Mattise a Johna Kellyho, kteří se měli náklonností Trumpa k Putinovi zabývat, ale žádné rozumné vysvětlení se jim vypátrat nepodařilo.
Jaká byla podstata Trumpových vztahů k Rusku, ruským špinavým penězům a ruským tajným službám je velmi těžké zjistit, protože ruské tajné služby své archivy neodtajňují. Jeho vazby na Rusko jsou však známé a jejich rozsah je více než neobvyklý.
